Kliknutím zvětšíte
Co za tím stojí? „Spousta věcí,“ usmívá se na úvod povídání trenér René Vojtěšek. „Nemůžeme být spokojeni, protože není konec. Ale vyvíjí se to dobře, a co se týká výsledků a postavení v tabulce, jsme nadšení a rádi. Zároveň si však střízlivě uvědomujeme, máme tu sebereflexi, že naše výkony nejsou ideální, protože jsme ty zápasy mohli zvládnout daleko lépe. To umíme přijmout a snažíme se to změnit,“ přiznává zkušený kouč.
Podle jeho mínění kabinu fotbal i díky tomu baví a vidí v něm smysl. „Na tréninku hodně komunikujeme, vyhodnocujeme, řešíme to, snažíme se dělat, co si řekneme a vše pak funguje. Zodpovědný týmový výkon a co se mi líbí, že to není o deseti jedenácti lidech, ale celém souboru hráčů,“ pochvaluje si Vojtěšek.
POMOHL I LOCKDOWN
Vytvořené mužstvo považuje za charakterově správně nastavené, zároveň jede napojené na jednu vlnu. „Máme starší hráče, i se zkušenostmi s profesionálním fotbalem, ale také velmi mladé kluky. A to jde ruku v ruce, že to vzájemně funguje. Starší chtějí zkušenosti předávat, mladí jim to vrací svým nadšením a snahou se zlepšovat. Celkově si to sedá,“ popisuje trenér, jehož tým přitom ještě před rokem hrál na spodku tabulky.
V čem nastal obrat? „Já tomu neříkám obrat, ale vývoj,“ podotýká Vojtěšek. „Když jsem do Polanky přišel, byla v nějakém stavu, byly tu nějaké myšlenky a způsob práce. Hledali jsme, jakou cestou se vydáme, jak bychom to na úrovni divize mohli dělat. To jsme vyhodnotili a pak začalo hledání hráčů po lidské i fotbalové stránce, kteří chtějí naši cestu pochopit. Při lockdownu jsme nebědovali, ale využili jsme toho a posunuli se dál. A jsme první, z čehož jsou hráči víc než šťastní, tak spíše překvapeni. Ale jsem za to rád, protože to tím dává smysl,“ opakuje Vojtěšek.
Cílem Polanky ale není hrát za každou cenu na čele. „Určitě to není postavené tak, že bychom si řekli, že skončíme do třetího místa. To vůbec. Jdeme zápas od zápasu, bavíme se o tom, zkoušíme a chceme vítězit. A zlepšovat se. Větší hodnocení bude až po sezoně, teď se soustředíme na dílčí věci a cestu. Uvidíme, kam nás to donese,“ nechává se překvapit kouč.
POSTUP? ZATÍM NEŘEŠÍ
„Cíle máme stejné, a je jedno, jestli jsme první nebo osmí. Fungovat to bude, ať jsme kdekoliv v tabulce. Samozřejmě už se derou různé myšlenky, co s tím, co teď, to probíhá. Musíme s tím nějak naložit, snažíme se o tom bavit a diskutovat, ale nesmí nás to odvést z nastavené cesty. Jinak se to zboří. Musíme si uvědomit, co nás tady dostalo a být i sebekritičtí, protože hodně věcí mohlo být jinak. Přece jen v některých zápasech jsme měli štěstí,“ uvědomuje si znovu René Vojtěšek.
Nahlas se tak o postupu v Polance nemluví. „To vůbec. I kdyby jo, je to teď bezpředmětné, protože za námi je teprve devět kol. Samozřejmě pracujeme s myšlenkou, co by kdyby, ale určitě nic nevykřikujeme. Navíc máme před sebou těžké zápasy s Opavou, Karvinou a tak, ve hře je na podzim dvanáct bodů, a pak máme pět měsíců pauzu. To je nesmysl, ale bude i dostatek času na trénink, případně přehodnocení cílů. Teď se tím nechceme zatěžovat,“ vylučuje Vojtěšek.
Teď může Polanka hrát v klidu a bez tlaku. „Máme dostatek bodů a nic zbytečného na sebe nechceme vyvíjet. Chceme být na sebe nároční a zlepšovat se, tak to vnímají i hráči. A to je zásadní. Zatím sebe i ostatní překvapujeme, to můžeme dělat i nadále v každém dalším zápase,“ uzavírá René Vojtěšek.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
