Z posledních tří zápasů máte bod, po prohře s Frenštátem jste neskrýval naštvanost. Už to z vás vyprchalo?
Samozřejmě, je to malá kaňka na té sezóně, že jsme to dohráli takhle. Určitě to mělo být jinak, zvlášť se soupeři z druhé poloviny tabulky. Holt to všichni měli v hlavách, odkud se to těžko dostává. Prostě když máte své jisté, o nic vám nejde, už nejdete do souboje na sto procent, abyste se nezranil. Dojeli jsme to, chvíli to bude mrzet, ale pak už si na to nikdo nevzpomene. Počítá se celá sezona, nikoli část. Už je to za námi a těšíme se na nový ročník.
play_fill
Jste první, hodnocení asi nemůže být jiné než pozitivní, že?
Jasně, jasně. Je pozitivní. Po loňském druhém místě jsme si dali nějaký cíl, chtěli jsme se posunout a vyhrát to. V zimě jsme posílili o dobré hráče, poctivě jsme trénovali, příprava se povedla a to jsme zúročili pak na jaře. Byla tam i nějaká klopýtnutí, ale síla toho týmu je v tom, že kádr je strašně široký, vyrovnaný a z nezdaru jsme se uměli oklepat. Myslím si, že zasloužené první místo.
Před rokem jste MSFL odmítli, nikde ale nebylo řečeno, že teď budete na postup. Pak byste třeba litovali, že jste to nevzali. Kdy jste začínal tušit, že to vyjde?
Toho, o čem mluvíte, jsem se lehce bál. Že ten druhý rok nemusí být takový, jako ten euforický po postupu do divize. Že nemusí být tak silný. Ale věděli jsme, že kádr zůstává stejný, jen ho ještě vylepšíme. Jen jsme doufali, že tam někdo nechytne šílenou šňůru, třeba Řepiště, které měly nabitý kádr. U nich jsme si mysleli, že nás budou trápit, ale stalo se to, co se stalo a část lidí přešla do Havířova. Sice drželi sérii, ale také ztráceli, takže po chvíli se vědělo, že nás nedoženou. Moment, že soutěž vyhrajeme, jsem vycítil asi právě po výhře nad Havířovem.
Skutečně?
Jo, to byl zlom. Porazili jsme a já věděl, že už to nepustíme. Přitom prohrát, mohlo to být o fous a rvali bychom se s nimi až do konce. Ale zvládli jsme to a já si oddechl. Ale třeba po prohře doma s Vratimovem to nebylo lehké. Předtím jsme navíc remizovali s Polankou a Opavou. Pak ale nestala série čtyř výher, kdy jsme neinkasovali, dominovali, stříleli hromadu gólů. Poté remíza v Bílovci, výhry nad Havířovem a Krnovem a bylo hotovo.
play_fill
Tohle byl tedy zlom?
Já si hlavně říkal, že nesmíme prohrát s Opavou. Že je třeba aspoň remíza. To se podařilo, pak plichta s výborně bránící Polankou, jenže následoval Vratimov. To jsem si pomyslel, že když takhle v hlubokém bloku budou proti nám bránit všichni, my se tam nedostaneme. Tam jsem měl pochybnosti. Naštěstí jsme najeli na sérii výher, Opava ztrácela, Havířov také vše nevyhrával, takže jsem tušil, že jestli neselžeme, nemá to kam utéct.
close
info
Zdroj: TJ Unie Hlubina
zoom_in
Radost fotbalistů Hlubiny.
Měnil se přístup soupeřů k vám s postupující sezonou?
Asi ano. Podzim byl asi jednodušší, na jaře už s námi málokdo chtěl hrát fotbal. Hodně to ty týmy zavíraly, hrály na jednoho útočníka a v devíti deseti lidech se zabetonovali před šestnáctku. Přitom v prvním roce divize jsme hráli nahoru dolů, rozdali jsme si to téměř s každým. Rozhodovala pak naše kvalita. Tady to bylo úplně jiné a v určitých věcech těžší. Soupeři více bránili, měli nás přečtené, takže to bylo daleko složitější. Proto ale máme sportovního manažera Petrova, který dokáže sehnat super hráče, vytvořit dobrý tým, který se mi dobře trénuje. Síla a šíře kádru byla důležitá. Vždyť kolikrát jsem měl tři kluky na tribuně. Moc dobře vím, že mít šestnáct hráčů, jsme v tabulce jinde.
Co vás čeká teď? Chvilka pauzy a pak velká zodpovědnost?
Přesně tak. Máme čtrnáct dní volno, hodně klubů začíná 8. července, ale my už o týden dřív. V zimě se nám to vyplatilo, že jsme začínali první, tak věřím, že nám to opět pomůže. Budeme mít pětkrát týdně trénink, plus zápasy. Máme zajímavé soupeře jako Zlínsko, rezervy Opavy i Baníku. To nás prověří. Jsou tři týdny na přípravu, pak MOL Cup a 3. srpna první mistrák. Osmnáct týmů, sedmnáct zápasů, plus pohár, takže to bude záhul, ale proto je nutné mančaft oživit, zase přivést kvalitu. Na tom se pracuje. Jak říkáte, je to velká zodpovědnost. Ale i výzva. Celkově pro klub, hráče i mně jako trenéra, který před třemi lety trénoval jen I.B třídu. O MSFL se mi ani nezdálo, ani bych tehdy neřekl, že něco takového budu chtít, protože skloubit s prací je to složité. Aby každý trénink byl jiný, kluky to bavilo, ale zároveň jim to něco dalo a byli připravení. Není to lehké.
play_fill
Půjde o razantní změnu?
Dosud jsme trénovali třikrát, teď budeme čtyřikrát. Navíc ten cyklus bude podle toho, kdy bude zápas, protože tam budou i pátky, naopak nedělí je málo. Uvidíme. Budeme si s tím víc hrát a dát tomu kvalitu po všech stránkách. Od vedení přes trenéry až po hráče, aby z toho nebyla ostuda, byli jsme plnohodnotný mančaft a nehráli jen o holou záchranu jako jiní před námi. Samozřejmě cílem bude záchrana, ale já mám rád velké výzvy, takže bych byl rád za klidný střed.
Už jste o tom mluvil, že hráče čekají změny, přece jen nejde o postup z I.B do I.A třídy. Nálož zápasů je větší, půjde o takovou malou „bundesligu“, což znamená, že se i hráči budou muset přizpůsobit, a to každý není ochotný. Co u vás?
Třeba Třinec funguje na profesionální úrovni, kdy kluci mají dopolední tréninky. Ve Frýdku to mají taky takhle hodně dělané. My určitě ne. Jsme pořád amatéři, takže budeme trénovat vždy odpoledne po práci nebo po škole.
A už se našel někdo, kdo vám řekl, že MSFL kvůli časové náročnosti hrát nechce? V rozhovoru pro Deník to uvedl brankář Jan Otoupalík…
Je pravda, že MSFL zabere hromadu času, ale člověka neuživí. Stejně do práce musíte, fotbal je pořád jen přivýdělek. Po práci pak rychle na trénink. Dva v týdnu ještě kousnete, ale pět je dost. Navíc je to těžké i pro rodinu. Ale takový je sport a fotbal, pokud ho máte rád, musíte si to obhájit. Jak já říkám, MSFL je nejvyšší možný level amatérismu. Pak už jsou jen profesionálové.
Takže kromě Otoupalíka nikdo nekončí?
Ještě stoper Tomek, který právě kvůli té zátěži jde do Vratimova. Ostatní – ať na to mají, nebo ne – do toho jdou a chtějí to aspoň zkusit. Porvou se o to. Přijde konkurence, v přípravě bude třicet lidí, třeba osm nových hráčů a uvidíme, kdo zůstane. Nikoho nevyhazujeme, všichni stávající členové kádru zůstávají, ale dostanou čtrnáct dní, aby se ukázali. Pak si to zhodnotíme, kdo na třetí ligu má. U mnohých už to asi víme, protože na konci sezony jsme dali příležitost všem. Možná proto ty výsledky byly, jaké byly.
close
info
Zdroj: TJ Unie Hlubina
zoom_in
Trenér Zdeněk Skotnica (vlevo) a sportovní manažer Hlubiny Petr Petrov.
Všichni mají možnost se ještě předvést…
Ano. V první polovině července uvidíme, kdo zůstane, kdo půjde hostovat, koho prodáme, nebo někdo přijde a sám uzná, že nestíhá. V MSFL se už chyba neodpouští, ale trestá. Já tu soutěž znám, hrál jsem ji hromadu let, takže vím, že tam jsou kvalitní, mladí, draví hráči z rezerv Brna, Slovácka, Zlína či Karviné doplnění o zkušenosti z ligy. Všichni jen čekají na vaše zaváhání. Změna to bude i pro nás.
V čem?
Byli jsme zvyklí neustále útočit a držet balon. Teď tam budou týmy, které nás budou převyšovat, takže budeme muset měnit herní systém vůči soupeři. Naštěstí využívání videa a podobně jsme měli nastavené už v divizi, takže v tom budeme jen pokračovat. Je to tak správně. Kdybychom hráli v divizi dvanáctý flek, asi bychom to neřešili, ale věděli jsme, čeho chceme dosáhnout a tomu jsme se přizpůsobili. Proto máme skauty na hráče, kteří nejezdí jen tady, ale i na jižní Moravu, nebo do Olomouce. Tady lze najít zajímavá jména.
Počítáte i s posílením hráči, kteří se nevejdou do kádru druholigového béčka Baníku Ostrava?
My spolupracujeme s Karvinou, Opavou, Baníkem i Olomoucí, ale s nikým to není výrazně užší. Dokonce někdo říkal, že budeme „céčko“ Baníku. Takhle to rozhodně nastavené není. My jdeme svou cestou, ale ano, komunikujeme spolu, máme zájem o hráče, kteří se neprosadí ve druhé lize. Pro řadu kluků je pak lepší, že mohou zůstat doma v Ostravě. Někdo k nám na zkoušku určitě přijde. Máme zkušené hráče jako Badalyan, Förster, kapitán Šindler, nebo Bělíček, ale kolem nich musíte mít i to dravé mládí, které bude běhat a makat. S kluby z první a druhé ligy komunikujeme, protože víme o postech, kde je třeba posílit.
play_fill
Které to jsou?
Jednoznačně brankář, jednoho stopera a ideálně i hrotového útočníka. K tomu i střed hřiště aspoň dvěma hráči. Víceméně tedy jde o osu, krajům bych se také nebránil, ale není to nutnost.
Kromě toho, že jste postoupil s Hlubinou jako trenér, tak v pozici hráče slavíte postup jako hráč s Nošovicemi do I.B třídy a navíc nahoru mohou jít i Raškovice, které jste ještě předloni trénoval. Zdá se, že dokonalá sezona, co říkáte?
Uvidíme, jestli Raškovice půjdou, nebo to odmítnou, protože to tam není úplně jednoduché. Trochu se se mnou radili, co to obnáší hrát krajský přebor, je to skok, tak jsem jim něco řekl a jsem zvědavý, jak se rozhodnou. Není to sranda, ale gratuluji jim. V srpnu tam mají slavnosti, jsem pozvaný, tak se s nimi uvidím osobně. Ale je to super pocit. Už na podzim jsem říkal, že by bylo super, kdybych postoupil na obou frontách. S Nošovicemi se to podařilo po dlouhých letech, kdy tam byl okres. Je to něco neskutečného, i když jdeme z druhého místa. Stejně jsme to pořádně oslavili, zvlášť, když jsme se to po posledním zápase dozvěděli až pozdě večer. Najednou se zvedla euforie. Postupová trička budeme mít v srpnu při prvním zápase. Moc se těšíme, i když I.B třída není také sranda. Viděl jsem ty týmy, které tam jsou, navíc my máme čtyři pět kluků už kolem čtyřicítky, takže by to chtělo omladit. Uvidíme.
Budete to stíhat?
Myslím si, že jo, protože Nošovice hrají v neděli. Naopak MSFL těch neděli tolik nemá. Když budu mít volno, rád přijedu klukům pomoct. Určitě to nebude v takovém množství, protože jsem teď ze třiceti utkání odehrál pětadvacet, dal jsem 31 gólů, ale myslím, že to bude opět solidní porce. Kolem dvaceti zápasů dám. Hlavně zase nespadnout zpátky. Jak s Nošovicemi, tak s Hlubinou.
