V létě to bude pět let, kdy se skupina podnikatelů z Prajzské v čele s Alanem Jančíkem, Milanem Hudeczkem a Václavem Lichovníkem rozhodla převzít zadlužený fotbalový klub Hlučína a prakticky ho zachránit.

„Všichni bydlíme na Prajzské. A k ní patří chodit pravidelně do kostela a na fotbal. V případě Hlučína nám šlo ale hlavně o to, aby se pokračovalo v dobré práci s mládeží a děcka mohla fotbal hrát,“ zdůrazňuje Alan Jančík, který je ve fotbalovém prostředí známý svými ráznými názory. „Nerad se přetvařuji. Jsem zvyklý říkat to, co si myslím. Chovám se tak v byznysu i ve fotbale,“ říká majitel stavební společnosti JTA.

V jaké ekonomické kondici se momentálně FC Hlučín nachází?
Klub je v pohodě a bez dluhů, což byl základní cíl, který jsme si před vstupem do hlučínského fotbalu dali. Velkým problémem současnosti je to, že se změnily podmínky pro provozování fotbalu na naší úrovni. A to zcela zásadně!

O které podmínky konkrétně jde?
Změnil se přestupní řád u mladých hráčů, což je pro nás velký problém. Silné ligové kluby si mohou dělat při nákupech mladých fotbalistů prakticky, co chtějí. V praxi to znamená, že malé a vesnické kluby obecně ztrácejí chuť věnovat se práci s mládeží, nemá to pro ně smysl. A to je pro celý český fotbal podle mého názoru velká škoda.

Nepřeháníte? Můžete jít v odpovědi ještě hlouběji? Řada fotbalových fanoušků téhle problematice nerozumí a zná ji jen povrchně.
Ten systém je výhodný (a skoro bych řekl „šitý na míru“) pro ligové kluby, které přitom díky sponzorům a dnes taky dotacím mohou do nákupu mladých fotbalistů investovat daleko větší finanční prostředky než v minulosti. Tento předpis úplně zničil klubovou pyramidu mládežnického fotbalu. Dneska dá klub na stůl zhruba 30 tisíc korun a mladý hráč bez profesionální smlouvy je jeho. Ta částka je směšná. Já to ještě vysvětlím na případu Jirky Pavlenky, který k nám přišel v sedmi letech z Hatě. V sedmnácti letech odešel do Baníku, pak do Slavie a následně do Brém. A vždycky z těch transferů dostaly něco Baník, Hlučín i Hať. V budoucnu to tak nebude, protože velké kluby si hráče rozeberou už v žákovském věku.

Jaké máte s Baníkem momentálně vztahy?
Vážně to chcete slyšet?

Samozřejmě…
V současnosti jsou na bodu mrazu, protože máme diametrálně jiný pohled na spolupráci. Hlavně tedy v otázce mládeže. Sportovní manažer mládeže Baníku (Petr Mašlej) měl prohlásit, že nepotřebuje s žádným klubem jednat, protože si za pevně danou částku (zhruba 30 tisíc korun, záleží na věku hráče) koupí a převede během přestupového okna jakéhokoliv mladého fotbalistu. Tím je řečeno vše… Já to ve své podstatě chápu. Když je legislativa takto nastavena, tak ji silné kluby využívají. Baník se chová jako každý jiný ekonomicky silný klub. Pak se ale nemá cenu bavit o tom, že nějak v regionu spolupracujeme. Není to pravda. Mně osobně to je líto, protože právě Hlučín pro Baník v posledních letech vychoval nejen Pavlenku se Stronatim, ale také třeba Drozda, který patří k vůbec největším talentům českého fotbalu. A řeknu ještě jednu věc, která by tu měla zaznít.

Povídejte…
Mám opravdu velkou radost z toho, že se Baníku daří. Je to pro celý fotbal dobře. Asi všechny regionální kluby nyní zase respektují značku Baníku, který má v osobě Václava Brabce ekonomicky silného majitele, stále skvělé fanoušky i výraznou dotační podporu ze strany města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Proto se divím a vadí mi, že spolupráce s námi zatím nefunguje. Myslím si, že i pro naše a jejich žáky je dobře, když budou hrát co nejdéle mezi sebou vyrovnané zápasy, a ve finále ať si Baník z té kvantity, která tady na severní Moravě a ve Slezsku je, vyzobe opravdovou kvalitu. Ale řešit to už v žácích nebo dokonce v přípravkách mi přijde nesmyslné. Chtěl bych věřit, že nás v budoucnu na Baníku vyslechnou a budou brát jako partnery.

Zatím to tak podle vašich slov nevypadá. Není chyba i na vaší straně?
Mohu dát konkrétní příklad, jak to chodí. Baník chtěl od nás nějaké kluky v dorosteneckém věku, domlouvali jsme se o podmínkách přestupu, myslel jsem si, že spějeme k dohodě, chtěli jsme taky z Baníku jednoho hráče pro naše áčko. Zničehonic byly našim klukům nabídnuty profi smlouvy z Dětmarovic, jejichž dorost hraje pouze okresní přebor. Dle mých informací jsou tito kluci jediní, kteří mají v klubu profesionální smlouvy, a to včetně mužů. Tím pádem se okamžitě hráči stali hráči Dětmarovic a v řádu následujících dnů jeden hráč odešel na hostování do Baníku. Uvidíme, zda po uplynutí ochranných lhůt se hostování změní na přestup. Druhý kluk byl zraněný, budeme se zájmem sledovat, zda jeho transfer bude mít stejný průběh. My jsme obdrželi tréninkovou kompenzaci od Dětmarovic, která však je zhruba třetinová v porovnání s tím, co bychom měli obdržet od Baníku v případě, že by podepsal profesionální smlouvu rovnou s Baníkem. Tak to funguje.

Zase se vám ale dá oponovat, že mládež Baníku se zvedá.
Opravdu? Že porazí žáky Hlučína 7:0? To pro mě nejsou argumenty ani měřítko. Když ještě fungoval starý přestupní řád a my měli dobrý žákovský nebo dorostenecký ročník, hráli jsme s Baníkem vyrovnané partie. Po odchodu nejlepších hráčů schytáváme debakly. Za mě tím mladí hráči trpí, protože je kvalita soustředěna do jednoho klubu. Nikdo nepochybuje o tom, že na vrcholu pyramidy by měl být Baník, ale pokud se systém nebo jeho postoj nezmění, těžko se bude v regionu práce s mládeží zlepšovat.

Jak vlastně dopadl spor s Baníkem o procenta z přestupové částky do Slavie za Jiřího Pavlenku? Řešila to arbitráž…
Už je to vyřešeno, dopadlo to k naší spokojenosti.

Jiří Pavlenka se stal hvězdou bundesligových Brém a spekuluje se o jeho přestupech do ještě lepších klubů. Jak moc mu fandíte?
Pro nás to je nejslavnější odchovanec klubu a nemyslím, že jen klub, ale celý Hlučín a Prajzská jsou na něj právem hrdé.

V případě jeho dalšího přestupu mimo německou bundesligu by mohl „vydělat“ Hlučínu další miliony. Princip „solidarity payment“ totiž ukládá vyplácet pět procent přestupové částky všem oddílům, v nichž hráč působil od 12 do 23 let…
A zase jsme u toho, jak je dnešní přestupový řád u mladých fotbalistů špatný. Kdyby si ho Baník koupil ve dvanácti za 30 tisíc korun, Hlučín i Hať by nedostaly nic. Ale vrátím se k otázce. Jsou věci, které v životě nejde ovlivnit. Tohle je jedna z nich. Na případném přestupu mimo Německo by nejvíce získal Baník, ale něco i my i Hať. Pro Hlučín by to byla finanční injekce, ale když to nevyjde, hlučínský klub to přežije a jeho chod to nijak zásadně neovlivní. Jirkovi bych přestup moc přál, a nebyl bych zklamaný ani v případě, že by se stal prvním českým gólmanem v Bayernu Mnichov nebo Dortmundu a do Hlučína by žádné peníze nepřitekly.

Jaké jsou vaše další plány s hlučínským klubem? Co chystáte?
Tady je třeba říct, že jsme za poslední roky udělali výrazný krok kupředu ve spolupráci s městem, které se nám snaží pomoci se zlepšením tréninkových podmínek i celkové fotbalové infrastruktury hlučínského fotbalu. Když jsme do fotbalu přišli, ekonomické problémy měly Baník, Vítkovice a třetí ligu nehrály ani Petřkovice. Nyní je konkurence daleko větší, proto musíme změnit i pohled na své priority. S ostravskými kluby (Baník, Vítkovice) se porovnávat nechceme a nemůžeme, protože to už kvůli štědrému postoji města Ostravy ani nejde. Děláme fotbal v Hlučíně, který má jiný rozpočet a finanční možnosti pro podporu sportu. Jdeme svou cestou. V první fázi chceme postavit nové šatny se zázemím naproti hlavní tribuně. A velkým snem pak je, aby se v Hlučíně vybudovalo umělé osvětlení. Chtěli bychom jednou hrát mistrovské zápasy v pátek večer, kdy by snad chodilo i více lidí. Fotbal pod světly má jinou atmosféru a v pátek se nehrají ani vesnické fotbaly. Věřím, že naše dobré výkony a vše ostatní by více lidí mohlo přilákat.

Od příští sezony budou MSFL hrát opět čtyři béčka ligových klubů…
Já jsem patřil k lidem, kteří nikdy nepochopili, proč se béčka zrušila. Projekt juniorské ligy byl pro mě od začátku nesmyslný, nebylo to domyšlené. Soutěž nebyla vůbec atraktivní. Třetí lize to určitě pomůže, my se na konfrontaci s rezervními týmy ligových klubů samozřejmě těšíme. Hrát s Baníkem, Sigmou, Slováckem a podobně bude pro fanoušky určitě zase velké zpestření.

Prozradíte, jaký rozpočet klub má a kolik času se mu s kolegy spolumajiteli věnujete?
O konkrétních penězích mluvit nechci, co se týká času, je to problém. Průměrně mi zabere tak dvě až tři hodiny denně.

Upřímně. Nelitujete toho, že jste do fotbalu šli? Přece jenom řada podnikatelů uvažuje jinak…
Jsme patrioti, kteří drží při sobě. V tom máme velkou výhodu, že na to nejsme sami. Je to pro nás i reklama, protože fotbal je obrovský fenomén. A můžu klidně říct, že nám fotbal otevřel i nové možnosti. Seznámili jsme se se zajímavými lidmi, což mělo i směrem k našemu privátnímu byznysu pozitivní zpětnou vazbu. Kolik dáváme do fotbalu peněz, řešit veřejně nechceme. Pro nás tři je důležité, že fotbal v Hlučíně funguje a děti a mládež ho mají možnost hrát ve slušných podmínkách.

Zkuste prozradit, které zajímavé lidi jste měl na mysli…
(směje se) Já nevím, třeba pány Brabce, Berbra nebo Peltu.

Zmínil jste místopředsedu FAČR Romana Berbra. Jaký na něj máte názor?
Já to už řekl během valné hromady, kdy se v médiích jeho osoba hodně probírala a řada delegátů na něj nadávala. Mně to přijde od fotbalového hnutí strašně alibistické, jak se mu neustále nasazuje psí hlava. A je komické, že se o něm mluví v médiích negativně, a pak ho jasně zvolí! Já jsem ho poznal jako schopného a pracovitého člověka a volí si ho do svého čela česká komora, což my na Moravě neovlivníme. Když to otočím, kdo mu dává tu moc v celém českém fotbale? Delegáti! To, že se Morava sama a bez boje vzdala svého vlivu na volbu předsedy svazu, je úspěchem české komory v čele s Berbrem. Zrovna my tady na Moravě bychom jeho osobu vůbec neměli řešit, ale spíše bychom si měli zamést před vlastním prahem.

To jsou opět hodně ostrá slova…
Tak se zeptejte na názor starých moravských bafuňářů, kteří kdysi svedli s českou komorou řadu velkých bitev o tom, kam poputují finance nebo kde se budou hrát kvalifikační a přátelské zápasy nároďáků. Historicky byly vždy dvě komory česká a moravská. Pravidla byla nastavena tak, že se o všech klíčových věcech musí dohodnout. Postupem času byly síla a vliv Moravy utlumovány. Dneska jsme v takové situaci, že moravská komora nemá žádný vliv na volbu předsedy FAČR, protože v posledním kole už předsedu volí absolutní většina delegátů. Čechy mají 130 hlasů, Morava jen 70… O mně se všeobecně ví, že jsem bojoval za to, aby Morava dokázala prosadit své potřeby a zájmy.

S čím jste v současném fotbale spokojen?
Určitě s činností řídící komise MSFL a divizí, které šéfuje Pavel Nezval. S ním jsem ve volbách o řídící post prohrál, což nic nemění na tom, že svou práci dělá výborně. Je fakt schopný funkcionář, má ve věcech pořádek. Kéž by takových lidí bylo ve fotbale na Moravě a ve Slezsku v budoucnu více.