Vše má na starosti trenér Jaroslav Andrejko. „Jsou to dva týdny, kdy jsme si plácli. Okamžitě jsme oslovili i nějaké hráče, abychom co nejdříve mohli rozjet přípravu a ještě v červnu odehrát i nějaké zápasy,“ říká Deníku člen výkonného výboru klubu Dušan Kašický.

Trenér Jaroslav Andrejko.Trenér Jaroslav Andrejko.Zdroj: Werner UllmannPředsedou zůstal i po nedávné valné hromadě Petr Tač, ten však nyní množství své fotbalové pozornosti upnul do nedalekého Hlučína, kam se přesunula i řada původních hráčů Petřkovic.

„Nepředpokládám, že by někdo ze základního kádru tady dál hrál poslední soutěž, nicméně z toho širšího možná ano. Je tu varianta určité kooperace s Hlučínem u nadějných odchovanců, řekněme jednoho až tří. Část týdne by mohli trénovat tam, a pak na jeden trénink a zápas by mohli být u nás. Záležet bude i na podobě kádru Hlučína,“ míní Kašický.

Nesmysly okolo mládeže
Petřkovický fotbal zasáhla v minulých měsících nepříjemná novinka, kdy se klub rozloučil kvůli složitým vztahům s městem Ostrava s třetí ligou. Nicméně vše, co se stalo, se týká pouze A-týmu. „To bych chtěl zdůraznit,“ připomíná člen vedení Dušan Kašický. „Slýchám na každém kroku nesmysly, které nevím, kdo a proč šíří. Nic z toho, co se stalo, se v žádném případě nedotýká mládežnické struktury, ta funguje v takové podobě a rozsahu, jako dosud,“ upozornil Kašický s tím, že v Petřkovicích zůstaly děti, kategorie i soutěže.

Aktuální mužstvo by se mělo skládat z dvou druhů hráčů. „Jedni jsou mladší, vesměs odchovanci Odry, kteří po skončení v dorostu hráli v okolí. Druhou skupinou jsou pak kluci, kteří Odrou prošli třeba v době, kdy se tu hrál krajský přebor, pořád jsou aktivní, mají ke klubu vztah a rádi se vrátí,“ odhaluje Dušan Kašický s tím, že proces výběru těchto fotbalistů nyní probíhá.

„Kluky oslovujeme a jednáme s nimi, proto bych nezveřejňoval žádná jména. Uvidíme, jak se povede to dát dohromady, protože v hledáčku je širší okruh hráčů. Ale tím, že chceme nahoru, nejde to hrát jen s mladými a je potřeba to namixovat i se zkušenou a kvalitní kostrou,“ připouští Kašický, sám bývalý obránce Odry.

O návratu na hřiště ale ani po pádu o několik pater v hierarchii českého fotbalu příliš neuvažuje. „Jsem lámán, abych na to ještě vlezl, ale bráním se tomu. Přece jen jsem měl pauzu čtyři roky, a to je dost, takže u mě to vypadá, že já hrát nebudu. Jak se ale říká, nikdy neříkej nikdy,“ usmívá se Dušan Kašický.

Dlouhodobý cíl klubu je jasný. „V momentě, kdy jsme věděli, že se áčko bude muset založit nové podle hlavičkou FC Odra a bude se muset přihlásit do nejnižší soutěže, hned jsme si řekli, kam bychom to chtěli dostat. Stanovili jsme si až krajský přebor, zatím bych ale spíše mluvil o I.A třídě s tím, že hned první rok chceme postoupit. Poté, kdy se odsouhlasilo, že bude městský přebor ve dvou skupinách, tak chceme do I.B třídy. Pak se uvidí,“ líčí.

„Je to ale nová kapitola, etapa klubu, která přinese něco zajímavého a složení soutěže nabízí řadu derby. Sám jsem zvědavý, jakou úroveň soutěž bude mít. Hlavně musíme doufat, že situace zůstane alespoň taková, jaká je, a že už se nevrátí nic, co by fotbal mělo zase zastavit,“ přeje si na závěr Dušan Kašický.