Zavadil o roli kouče i trénování syna: Nechtěl jsem být trenér, ale chytlo mě to

V posledním utkání podzimu jste porazili 3:0 Jakubčovice. Jaký to byl zápas?
Herně to od nás nebylo to, co jsme si představovali. Kluci byli nervózní, ten pocit znám. Chtěli napravit minulou porážku a zodpovědnost jim svazovala nohy. Navíc jsme proti sobě měli poctivého a dobrého soupeře, což nám úplně nehrálo do karet. Ale nakonec jsme to zvládli a utkání jsme přetavili na naši stranu, i když se nám nedařilo. O to je výhra cennější.

Fotbal na tenkém ledě. Scénka z Okresního přeboru už není tak legrační

Po podzimu jste první. Asi musíte být spokojený, že?
Spokojenost převládá. Jsme první, máme tři body náskok, odehráli jsem spoustu kvalitních zápasů. Je tady skvělá parta, musím kluky pochválit. Dobře pracují na trénincích i v zápasech a neustále se zlepšují.

Týmu jste se coby trenér ujal po pár odehraných kolech. Pochopili hráči rychle, co po nich budete chtít?
Je vidět, co chceme hrát. Navnímali to za krátkou dobu.

Každého zajímá, kdy se vrátíte zpátky na hřiště?
Zranil jsem se ve čtvrtém kole, pořád nejsem zdravotně dobrý. Nemohl jsem být na hřišti, ale ještě se chci vrátit. Začnu trénovat v lednu, klukům budu chtít pomoct.

Hvězda v kraji. Slepička kraluje střelcům, ale prohrává. Fotbal ho nebaví

Co trénování, baví vás?
Vždy jsem říkal, že nebudu trénovat. Ale musím přiznat, že mě to hodně chytlo. Trénování mě baví, je proto možné, že taková bude i má budoucnost.

Plánujete během zimy přivést nějaké posily?
Něco vymyslíme, ale máme ještě sezení, abychom se o tom pobavili. Uvidíme, co a jak se bude dít dál, posily budeme ještě řešit.

Za Řepiště hraje i váš syn Nikola. Jak se vám ho trénuje?
Beru ho úplně normálně, jako každého jiného hráče. Přístup k němu mám stejný jako k ostatním, bez toho by to nešlo. Jinak by to ani nedělalo dobrotu. Pro mě je dobré, že vidím, jak pracuje. Můžu sledovat jeho vývoj.