„Hokejové období jsem měla dohromady asi čtrnáct dní. Tři tréninky a dvě zlomené hokejky mě zase tak úplně nepřesvědčily,“ směje se dvaadvacetiletá fotbalistka Slovácka.

Společně se spoluhráčkami si v letošní pandemií koronaviru poznamenané sezoně plní sen, když si v nejvyšší ženské lize s přehledem hlídá třetí místo, které celku z Uherského Hradiště zaručuje historický postup do předkola prestižní Ligy mistryň.

„Zatím se na to snažím moc nemyslet, ale určitě se na tuto zkušenost moc těším,“ vyznává se sympatická sportovkyně.

Už jste se třeba na internetu dívala, na jaké týmy můžete narazit, jak se hraje fotbal jinde v Evropě? S kým byste si chtěla zahrát?
Mezi nejvíce atraktivní soupeře řadím Real Madrid, Arsenal nebo AC Milán. Ty aktuálně drží třetí příčku ve svých soutěžích. Sezona však ještě není u konce, a ne všude je o konečném pořadí rozhodnuto. Každopádně se musíme připravit na podobná utkání jako ta, která u nás sehráváme se Spartou nebo Slávií. Až na výjimky jsou ostatní evropské týmy o krok před námi. Hlavně podmínkami pro ženský fotbal, z čehož následně pramení ta stránka kvality. Vysněného soupeře nemám, ale ať už narazíme na kohokoli, věřím, že se budeme prezentovat dobrým fotbalem a že dokážeme soupeře překvapit a případně postoupit do dalšího kola.

Když jste s fotbalem začínala, napadlo vás, že si někdy můžete Ligu mistryň zahrát?
Jako malá jsem si žádné velké cíle nedávala. Mým prvním „velkým“ cílem, který se mi podařilo splnit, bylo hrát ve Slovácku za ženy. Až s tím asi přišla i ta myšlenka o Lize mistryň. Jsem ráda, že díky nově vytvořenému modelu dostaneme příležitost i jako třetí tým, protože upřímně, nemyslím si, že bychom se jinak v nejbližších letech do Ligy mistryň podívaly. Zatím se na to snažím moc nemyslet, ale určitě se na tuto zkušenost moc těším.

Fotbalistky Slovácka na úvod nadstavbové části skupiny o titul podlehly favorizované Slavii 0:2.
Fotbalistky Slovácka na úvod nadstavbové části podlehly favorizované Slavii

Co by se muselo stát, abyste třetí místo neudržely? Bude následující zápas s Plzní klíčový?
Pravděpodobnost, že by se Plzni podařilo nás předskočit, je velmi malá, ale ve fotbale se může stát cokoli. Asi bych to utkání úplně nenazývala klíčovým, zbytečně bychom se tím dostávaly pod tlak. Ovšem případná výhra nám může přinést definitivní klid.

Do nadstavbové části jste vstoupily porážkou na Slavii. Co chybělo k tomu, abyste favorita okradly o body?
Myslím, že i přes prohru jsme v utkání podaly slušný výkon. Zejména v prvním poločase jsme dobře bránily. Před první brankou jsme zbytečně soupeři darovaly roh a po jeho zahrání se ukázal rozdíl mezi námi a Slávií. I přesto, že jsme měly k míči blíž, hráčka Slávie reagovala rychleji a dokázala dostat míč do brány. Slávie útočí v mnoha hráčkách, a když už jsme míč získaly, snažily jsme se hrát rychle dopředu. Bohužel nám často chyběla přesnost a soupeř si naše výpady dokázal pohlídat. S přibývajícím časem nám začaly docházet síly, čehož soupeř využil a zápas definitivně rozhodl druhou brankou.

Není frustrující, že Spartu a Slavii můžete porazit jen ve výjimečných případech? Jak se vám hraje proti těmto silným týmům?
Každý takový zápas je velmi fyzicky náročný. Po většinu času soupeř na míči dominuje, a i přes to, že jsem útočník, musím hodně bránit. Je o to těžší potom sbírat síly směrem dopředu. Pro nás jsou tato utkání velkou výzvou. Byly doby, kdy jsme pro pražská S byly vyloženě outsiderem. Samozřejmě, že jsou pořád o velký kus napřed, ale mám radost, že se jim dokážeme čím dál víc přiblížit. Oproti minulým sezonám se nám daří nedostávat tolik gólů a myslím, že je jen otázkou času, kdy dokážeme v takovém utkání získat body.

Mužům se to letos daří. Co říkáte na jejich výkony?
Už odmalička jsem zarytým fanouškem Slovácka. Pokud se nám tedy zápasy nekryly, ráda jsem vždycky na stadion vyrazila. Je možná trochu paradoxem, že se klukům nejvíc daří právě v době, když fanoušci na stadion nemůžou. Moc bych jim přála, aby tu čtvrtou příčku udrželi, protože mít na Slovácku poháry je určitě velkým snem nejednoho fanouška. Osobně se znám jen s Lukášem Sadílkem, který stejně jako já pochází z Uherského Ostrohu. Žádní kamarádi ale nejsme, vždycky se jen pozdravíme a tím to končí. (úsměv)

Jak jste se vlastně dostala k fotbalu? V Uherském Ostrohu, odkud pocházíte, se hraje i hokej. Ten vás nikdy nelákal?
Taťka sám dřív fotbal hrál a od malička jsem s rodiči trávila víkendy v Ostrohu na hřišti. U nás je to odjakživa taková tradice, že většinou v neděli, kdy hraje áčko doma, chodíme na fotbal. No a jednou mě prostě taťka odvedl na trénink naší přípravky a bylo to. Hokejové období jsem měla dohromady asi čtrnáct dní. Tři tréninky a dvě zlomené hokejky mě zas tak úplně nepřesvědčily. (úsměv)

Dělala jste v dětství i jiné sporty?
Jako úplně malá jsem zkusila moderní gymnastiku, kterou dělala i moje starší sestra. To mi moc nešlo a místo toho jsem se dala na aerobik. U toho jsem byla asi šest nebo sedm let, z toho tři roky jsem souběžně hrála i fotbal. Když jsem pak dostala možnost hrát za Slovácko, rozhodla jsem se věnovat pouze fotbalu.

Brankářka Slovácka Barbora Růžičková (vlevo) při reprezentačním srazu.
Brankářka Růžičková o emocích při penaltách: Šílené! Ženské EURO oplakala

Jak těžké je skloubit fotbal třeba se školou?
Momentálně dokončuji bakalářské studium na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Před přechodem na distanční výuku kvůli covidu to pro mě bylo opravdu náročné, hlavně po fyzické stránce, protože můj obor zahrnuje hodně praktických předmětů. Velkou výhodou oproti mým pracujícím spoluhráčkám ale bylo to, že jsem do školy nechodila každý den. A stejné je to i teď. Po uvolnění těch opatřeních do školy chodím asi dvakrát týdně, takže mi zbývá dostatek času na to, věnovat se naplno fotbalu.

Lákalo by vás vyzkoušet si někdy třeba zahraniční angažmá, nebo fotbal pořád berete spíš jako koníčka?
Třeba o Americe jsem přemýšlela před dokončením střední školy, protože pár mých spoluhráček skutečně po maturitě své štěstí v Americe zkusilo. Nikdy jsem však neměla tolik odvahy tuto myšlenku zrealizovat. Tak trochu tuším, že pro mě bude následující sezona rozhodující. Buď dokážu přesvědčit o své kvalitě a třeba se naskytne nějaká možnost zahraniční angažmá skutečně vyzkoušet. To ovšem neznamená, že bych s fotbalem chtěla nadobro skončit. Ráda bych se ještě věnovala studiu, takže hledání vysněné práce zatím nemám na seznamu.