Každý rok jezdí na dvě rybářské výpravy. Ta druhá z těch letošních byla nadmíru vyvedená. Na Jezeru Dělouš si Brodský se svým bratrem užil senzační úlovky. Rozbili tábor na jeho břehu, na lov se vydávali z rybářského stanu.

„Byl jsem tam podruhé. Poprvé to byly ryby přes 20 kilo. Podruhé se nám nejprve nedařilo, pak se to ale lepšilo, váhy se zvedaly. Ryby nejprve byly jinde, pak dostaly hlad. Chytil jsem kapra, který mě přes metr, vážil 33 kilo. Brácha chytil pětadvacetikilovýho, já ho překonal tímhle hovadem. Těžší ryba už tam nebude,“ líčí pobaveně Spajk.

Na vylovení výstavního kousku mu stačila klasická rybářská výbava. „Byla to více než dvacetiminutová akce. Deset minut jsem ho tahal ze břehu, pak z loďky. A pak jsem se s ním šel vyfotit do vody. Teď už si v jezeru plave, čeká na někoho jinýho.“

To Brodský čeká na rozlučkový zápas. V plánu má nastoupit ještě jednou z proboštovské béčko. „Chtěl bych si zahrát se synovci, užít si to, dát si pak pivko. Jinak je ale už kariéra za mnou. Byla dlouhá a dobrá. Nejvíc si vážím toho, že jsem hrál s kamarády, že mě fotbal pořád bavil. Když už mě pak ke konci tolik nebavil, když už jsem nestačil, tak jsem se rozhodl skončit. Navíc bylo hodně práce, během pandemie šla nahoru kila, chyběla kondička,“ přiznává 41letý fotbalista, který nejvýše nastoupil v krajském přeboru. A není to tak dávno. „Ale já říkám, že jsem skončil na vrcholu,“ přidává s huronským smíchem.

Od fotbalu nezběhl, to by ani nešlo, pořád ho má hodně rád. A především je proboštovský patriot. „Teď jsem asistentem u áčka. Máme perfektního trenéra Martina Nováka, na tréninky chodí hodně lidí. S devadesáti procenty jsem hrál, tak jsem taková spojka mezi hráči a trenérem.“

Fotbalu si Tomáš Brodský užívá i v práci. Léta má totiž hospodu, do které se štamgasti chodí koukat na sportovní přenosy. „Je to Pivnice U Broka v Šanově, taková typická nalejvárna. Mám ji asi 20 let. Je to o fotbalu a o pivě,“ uzavírá své vyprávění.