Ačkoli se to nezdá, střety dvou největších ostravských klubů mají téměř staletou historii. Poprvé se utkaly v roce 1927, na ligové půdě si pak odbyly premiéru po druhé světové válce, v roce 1951, kdy na vítkovický stadion dorazilo kolem třiceti tisíc diváků. Zvláštností té doby bylo, že se některé ročníky hrály systémem jaro-podzim. To vzešlo podle vzoru v Sovětském svazu.

„Dvě derby se hrála v roce 1951 a poté i v dalším roce, jenže pak došlo k nesmyslnému sektorovému uspořádání nejvyšší soutěže. Tehdy totiž v Československu byly čtyři Baníky, Vítkovické železárny se jmenovaly taky Baník. Pro takový počet nebylo v lize místo, tudíž zůstal jen Baník Ostrava a Baník Kladno, kvůli této komunistické reorganizaci měly Vítkovice smůlu a třicet let se do ligy nepodívaly,“ popisuje události a souvislosti pro Deník Roman Popek, zajímající se o historii Baníku a fotbalu vůbec.

Fanoušci při utkání Baník Ostrava - Sparta Praha v březnu 2014.
Deset let od „války“ v Ostravě: manažer Baníku o fans, Bazalech či Vítkovicích

Paradoxem bylo, že v šedesátých letech se oba rivalové přetahovali o postup z druhé ligy. Uspěl Baník, který elitu opustil až v roce 2016, Vítkovice se do nejvyššího patra vyhouply až v roce 1981 a vydržely tam třináct let.

Celkově historie pamatuje třicet ligových derby Baníku a Vítkovic. Při skóre 50:31 se osmnáctkrát radoval slavnější celek ze Slezska, devětkrát slavily Vítkovice a tři duely skončily smírem. „Já si nejvíc vybavuji derby v roce osmdesát šest,“ upozorňuje Popek.

Titulní strana bulletinu k poslednímu ligovému derby Baníku s Vítkovicemi.Titulní strana bulletinu k poslednímu ligovému derby Baníku s Vítkovicemi.Zdroj: Deník

„Vítkovice získaly titul, my přijeli na stadion, a ještě než jsme se usadili, už to bylo jedna jedna. Góly padly ve druhé a čtvrté minutě. Nakonec z toho byla jedna z těch tří remíz, konkrétně 2:2, nicméně všechny branky vstřelil Baník,“ usmívá se Roman Popek jako očitý svědek.

V hlavě nosí také duel o tři roky později – z května revolučního roku 1989 – kdy zvítězil Baník na půdě soupeře 2:1 a gólem rozhodl Radek Basta. „Den před zápasem se přitom ženil,“ podotýká na adresu tehdejšího mladíčka týmu legendárního trenéra Milana Máčaly Popek. O Bastovi ještě bude krátce řeč.

Trenér Baníku Ostrava Pavel Hapal.
Baník řeší trenérskou budoucnost: aktuální dvě varianty. A co setrvání Ewertona?

POSTUPNÁ ZTRÁTA RIVALITY

Spousta vyrovnaných duelů rivalů byla k vidění i v první polovině devadesátých let. Výjimku tvořily dva. V roce 1991 první výhra Baníku v poměru 5:0, navíc na půdě soupeře, stejný výsledek pak o tři roky později v březnu 1994. Jak se ale později ukázalo, šlo o dosud poslední měření sil na této úrovni.

Favorita vedeného Vernerem Ličkou, jehož dres oblékali tehdy nadějní mladíci jako Tomáš Galásek, Tomáš Řepka, Martin Čížek, nebo Radek Slončík a spoléhalo se na trefy obávaného kanonýra Marka Poštulky, táhl skvělý záložník Viliam Hýravý. Slovenský špílmachr vstřelil první gól klání a byl zvolen i mužem kola. Dvěma zásahy se na jednoznačném triumfu podílel Milan Duhan, skóre uzavřeli Martin Čížek s Petrem Rumanem.

Na opačné straně smutnila mezi svěřenci Ericha Cviertny i taková osobnost jako Lubomír Vlk, pamětník mistrovského tažení z roku 1986, nebo již jednou zmíněný Radek Basta. O to víc, že zatímco Baník byl na konci sezony třetí a navzdory rozdělení federace mu moc nechybělo, aby se dostal do evropských pohárů, Vítkovice putovaly z předposlední příčky o patro níž.

Luděk Mikloško.
Baník Hapalovi nadále věří. Mikloško: Změna teď nedává smysl. Kde vidí řešení?

„Kromě krásného počasí si vybavuju hlavně sólo Hyravého a jeho slalom přes několik hráčů zakončený vedoucím gólem. Jinak jsem měl už v hlavě vojnu, na kterou jsem o týden později narukoval. Šlo ale o jinak jednostranně vyvíjející se zápas,“ líčí Roman Popek.

Ani tak obě mužstva nemuselo trápit, kdo jejich vzájemný duel vedl z pozice rozhodčího. Píšťalku držel v ruce Roman Berbr, pozdější kontroverzní osoba, místopředseda svazu a faktický vládce celého fotbalu. „Tady ale nic zvláštního nepředvedl,“ reaguje jasně Popek.

Viliam Hyravý střílí úvodní gól derby, brankář Krása je bez šance.Viliam Hyravý střílí úvodní gól derby, brankář Krása je bez šance.Zdroj: Deník

Zklamáním byla návštěva. Jestli jsme zmínili, že v padesátých letech dorazilo třeba kolem třiceti tisíc diváků, tady jich přišlo pouze pět tisíc. „Sice to bylo derby, ale v devadesátých letech fotbal v Ostravě moc netáhl. Lidé měli po revoluci jiné starosti, jinou zábavu,“ vysvětluje Roman Popek.

Brankář Baníku Ostrava Jan Laštůvka.
Málem zničil bránu, premiéra v Havířově ale legendě Baníku vyšla: Nervozita byla

Šlo sice o poslední měření sil Baníku a Vítkovic v lize, v jiných soutěžích ale na sebe rivalové ještě narazili. Nejprve v osmifinále poháru na jaře 2003, kdy Baník zvítězil na stadionu v Havířově 2:0. A poté na začátku éry Václava Brabce ve druhé lize v sezoně 2016/17, kdy Slezané nejprve gólem Arťoma Mešaninova vyhráli 1:0, v jarní odvetě se pak zrodila překvapivá remíza 2:2.

Když nepočítáme zápasy Vítkovic proti „béčku“ Baníku, tímto je historie ostravských derby (zatím) uzavřena. „Části fanoušků možná tyto souboje chybí. Ostravě by určitě slušely, nicméně v současnosti asi nejsou moc reálné. Nutno ale říct, že s nižší kvalitou Vítkovic se postupně vytratila i rivalita. Už to není – a asi ani nebude – jako v osmdesátých letech. Fanoušci se musí spokojit jen se silvestrovským derby starých gard,“ uzavírá historické okénko Roman Popek.