Hymna, choreografie, tradiční chorály… Kdo chodí na Baník pravidelně, ví, že to jsou obvyklé součásti atmosféry zápasů v Ostravě. Ať přijde pět, nebo patnáct tisíc lidí. Na arménském celku však bylo znát, že je to zaskočilo. Ze své ligy ani fází evropských pohárů, kterých se účastní, nejsou na nic podobného zvyklí.
„Víme, že stadion má kapacitu patnáct tisíc, že na Baník chodí hodně lidí. Jsme na to připravení,“ řekl sebevědomě Gunko jen pár desítek hodin před výkopem. Nakonec se právě kulisa stala jedním z klíčových faktorů vysokého vítězství. Na Armény dolehla.
play_fill
„Úžasné. Ani nevím, jestli jsem tady takový počet lidí zažil, co jsem u týmu. Skvělá atmosféra, všichni v bílém, povzbuzovali mužstvo od první do poslední minuty, což tady nebylo pravidlem. Divák je tady náročný, občas se ozývá i pískot, ale dnes byli úžasní,“ rozplýval se trenér Baníku Pavel Hapal.
„Vynikající atmosféru s fantastickými fanoušky musím ocenit. Bylo to takové, jaké jsme si to po postupu do Evropy představovali,“ přikyvoval i sportovní šéf klubu Luděk Mikloško.
play_fill
Superlativy nešetřili ani hráči jako Erik Prekop, nebo Jakub Markovič. „Dneska mi běhal mráz po zádech už když jsem nastupoval na hřiště. Ti fanoušci mi přišli úplně vyměnění. Byli slyšet od začátku až do konce a bylo vidět, že si to užívají. Byli výborní. I tím že jsme brzo vedli,“ ohlížel se Markovič.
Poté dostal záludný dotaz. Zažil už něco podobného? „Za Slavii ano, ale ale nevím, jestli bych zrovna tohle měl tady říkat,“ smál se Jakub Markovič.
