Olympiáda v Deníku

Vstát brzy ráno, nasednout do auta a vyrazit na dlouhý trip, aby pohodlně před 11 hodinou byli na místě. V případě malého městečka nedaleko Poznaně, konkrétně v okrese Nowy Tomyśl ve Velkopolském vojvodství, vám navigace ukáže vzdálenost okolo čtyř set kilometrů. Tedy v podstatě jako by jeli do Prahy. Nic na tom, že jde jen o přípravný duel.

„My takhle jezdíme běžně. Jsme zvědaví na nové hráče, a teď cítíme, že se Baník mění. Je to takový svěží vítr, který cítíme,“ vysvětluje Honza, jeden z účastníků. Dalšími z řečníků jsou Jakub a Pavel, čtvrtý člen se účasti na rozhovoru i společné fotce vyhýbá.

Slova o větru jsou k situaci padnoucí, protože hřiště je na volném prostranství, nikterak ho neobepínají stromy ani budovy, fouká místy tak silně, že jeden druhému nerozumíme. „Je to ale fajn, pohoda,“ líčí Honza, když se koukne na dvě lehátka a jedno křeslo, díky nimž si u trávníku udělali pohodlí. Nebylo však jejich.

„Tak nebudeme tady celou dobu stát,“ pousměje se Jakub. „Měli jsme informaci, že se bude hrát na hřišti u hotelu, kde je i tribuna. Jenže tohle hřiště má jako tréninkové Farul, tak proto ho nakonec asi zvolili,“ domnívá se Honza. „Z hotelu byli trochu naštvaní, když jsme to brali, ale vysvětlili jsme jim to,“ dodává Jakub.

Je znát, že nejsou na podobném výletě zdaleka poprvé. „Byli jsme už v Rakousku proti Austrii Vídeň, nebo v Polsku proti AEK Atény,“ připomíná Honza s tím, že právě na střetnutí s řeckým klubem se pojí zajímavá vzpomínka.

REPREZENTANT KONTRA FANOUŠCI BANÍKU

„Mluv, co chceš říct?“ vybízí pohledem Kubu. „No právě o tom AEK,“ dostane se mu odpovědi. „Jo, to je dobré. Měli jsme takové štenkrování s Tomášem Pekhartem. Trochu jsme se do něj trefovali, on se na nás díval, že jsme se zbláznili,“ vzpomíná Honza na bývalého českého reprezentačního útočníka.

Psalo se léto 2017 a hrálo se rovněž v Polsku, jen v Kielcích, které jsou Ostravě přece jen blíže. Baník padl 1:3, Pekhart neskóroval. „To jsme tam byli jako fanoušci jen my. Holt naše řeči trochu neunesl a spoluhráči ho museli krotit,“ nastiňuje situaci Jakub. „Ale nic sprostého. Spíše hecovačka,“ pokračuje Honza.

„Jinak je to ale v pohodě, každý výjezd je speciální. I pohárový, i když…,“ zasměje se. „No jo, na to se ještě asi počkáme. Ale určitě si tím nic nevynahrazujeme. Prostě jedeme za Baníkem, baví nás to a zajímá,“ hlásí Honza. „Snažíme se jezdit, kde se dá. A problémy? Nejsme průšviháři, takže vše v klidu, i když je pravda, že ne z každého výjezdu si pamatuji všechno,“ dušuje se Jakub.

close Fanoušci Baníku v polské Opalenici. Zleva Pavel, Honza a Jakub. info Zdroj: David Hekele zoom_in Fanoušci Baníku v polské Opalenici. Zleva Pavel, Honza a Jakub.

Ve výjezdech a počtech lidí všichni vidí výjimečnost fanoušků Baníku Ostrava. „Jsme ojedinělí,“ pokrčí jen rameny Honza. „Kolik lidí jezdilo na výjezdy Slavie, když se nedařilo? Kolik by jezdilo se Spartou, když se blíží pád do druhé ligy?“ pokládá otázky.

„Jasně, hráči teď na jaře odevzdávali dresy, ale pro řadu fanoušků je Baník hodně, záleží jim na něm. Proto jsou naštvaní, když se nedaří. Ale pořád jezdí a podporují. V tom jsou fanoušci i klub jedineční,“ nabízí svou verzi. „Díky Baníku se začala druhá liga vysílat pravidelně. Ale abych to shrnul, když fandím fotbalu, jsem rád, že jsem z Ostravy,“ dokončuje svůj monolog Honza.

„Co bychom dělali, kdybychom se narodili v Boleslavi?“ naváže na kamaráda Jakub a rozesměje všechny okolo. „Ale ne, to si dělám srandu, i když… Je to pravdivá sranda,“ dodává.

VNUKOVA PERMICE I TETOVÁNÍ NA LÝTKU

Svou věrnost k modrobílým barvám FCB utužuje každý po svém. Honza permanentkou nejen pro sebe, ale i svého ani ne tříletého vnuka. „První dostal jen devět dní po narození,“ upozorňuje krátce předtím, než ji z peněženky vytáhne.

„A každý rok mu kupuji novou. Teď má třetí. Holt musíte lásku k Baníku v dětech budovat od úplného začátku,“ razí jasnou teorii.

Jakub má zase na jednom z lýtek znak Baníku. Ale ne ledajaký. „Není to klasické tetování, to je dělané kladívkem v Thajsku. Tvořilo se to asi dvě a půl hodiny, bolelo to jak čert, proléval jsem krev, ale stalo to za to,“ zapotí se i při pouhém vyprávění.

„Jak jsem řekl, v tomto je specifikum fanoušků Baníku, kteří jsou jedineční,“ opakuje svá slova.

Při domácích zápasech ani jednoho nenajdete v kotli. Honza chodí na „áčko“, ostatním patří tribuna B. „Já nebývám v kotli ani na výjezdu,“ vyhrkne Jakub. „Ale prosím tě…“ kroutí hlavou Honza. „Víš co, to je samé – postav se, posaď se, a tak. No a nakonec se se vrátím s propálenou bundou,“ popisuje Kuba. „Radši jdeme bokem. Mezi ostatní jen občas,“ zmiňuje nadále.

BANÍK? RYCHLEJŠÍ, ŽIVĚJŠÍ… JINÝ

K rozhovoru dochází v poločase, kdy Baník vede 1:0. A fanoušci jsou spokojení. „Zdá se nám, že dochází je změně. Baník je rychlejší, živější, prostě jiný. Aspoň z mého pohledu. A posily tomu odpovídají,“ povídá uznale Honza. „Vypadá to, že je to oživení,“ přikyvují Jakub i Pavel.

„Ale baví nás to. Byl jsem navíc zvědavý na obránce z Tiraspolu (Kpozo), jsem rád, že i z takových klubů jsme schopni přivést hráče. A líbil se mi. Byl živý, běhal, to může být posila. Těším se na Kubalu, snad se to dotáhne…,“ přeje si Honza.

„Také Ewerton je skvělý, Tanko bude snad střílet góly,“ hlásá Kuba ještě v době, kdy neví, že za pár desítek minut bude mít pětadvacetiletý Nigerijec a posila z Varnsdorfu na kontě hattrick.

Po chvíli se ozve i Pavel. „I Blažek je zajímavý hráč,“ podotkne. „To je pravda,“ reagují parťáci. „Ale před minulou sezonou jsem byl natěšený víc,“ přiznává Jakub. „Já ne, vzhledem ke kádru jsem na špičkách víc teď,“ má jasno Honza a hned vysvětluje.

„Víte, já mám rád Lojzu Grussmanna, známe se, ale co to dělá Luděk Mikloško, mi dává naplno smysl. Je to i koncepční, vidím v tom nějaký dlouhodobý cíl. A tohle léto je toho důkazem,“ soudí.

„Souhlasím i s politikou, že z béčka jdou kluci do Kroměříže. Čekám třeba více od gólmana Hrubého, protože je náš a doufám, že jednou bude chytat. Vždyť se podívejte. Kde byl Letáček před půl rokem?“ připomíná Honza. „Já čekám vzhledem k posilám hodně. Líbí se mi to,“ opakuje Pavel.

Naopak z odchodů osobností mají všichni rozporuplné pocity. „Kuzma byl srdcař, oblíbený, ale po sportovní stránce už to asi neodpovídalo. Chtělo to změnu. Laštyho je však škoda. Ten podle mě ještě mohl rok vydržet,“ myslí si Honza.

„Letáček ho ale dobře nahradil,“ namítá Pavel. „Já to nemyslím za zásluhy. Lašty nás milionkrát podržel. Jsem zvědavý, jestli v Baníku bude pokračovat v jiné funkci,“ uvažuje Honza.

Odpovědět si musí ještě na jinou otázku. Ve středu hraje Baník na stejném místě s Cracovií Krakov, o tři dny kemp uzavře zápas s Lechem Poznaň. Pojedou opět? „Domlouváme se. Středa nevíme, ale sobotu zvažujeme,“ nechává na závěr otazník Honza.