Srážka s evropskou úrovní. Pro řadu hráčů jsou zápasy s Urartu, nebo nyní účastníkem osmifinále minulého ročníku Ligy mistrů prvními zkušenostmi. Rychlost, málo času, individuální kvalita, za každou chybu můžete pykat… S tím vším na takovém levelu se ve většině zápasů v české lize Matěj Šín a spol. nesetkají.
Jenže v Kodani se mužstvo Pavla Hapala sokovi vyrovnalo. A málem překvapilo. „Podali dobrý výkon ve smyslu momentálního nastavení. Pro klub, hráče, trenéry to není jednoduché jít na tak kvalitního soupeře, aby to potom vypadalo pozitivně. Myslím si, že Baník hrál na maximum svých možností,“ míní Verner Lička.
Jen ta nezkušenost s podobným prostředím podle něj byla znát. „Zejména v zakončení,“ podotýká. „Zbrklost, tlak okamžiku. Hlavně u Šína to bylo patrné. Sehrál výborný zápas, dostal se do nadějných pozic, ale v podstatě pořádně ani nevystřelil. To je ta daň z nezkušenosti,“ poukazuje konkrétně Verner Lička.
Obecně podle šéfa Unie českých fotbalových trenérů tuzemské kluby a hráče trápí špatná hra bez míče. A to se projevilo u inkasované branky v nastavení. „Jde o reakci hráče, nebo skupiny. V této situaci ji obrana nepředvídala, reagovala až v momentě, kdy vše vzniklo. A to bylo pozdě,“ ohlíží se o týden zpět.
„Jde o to, že hráči musí rychle přepínat, na této úrovni nemají čas přemýšlet, jestli udělat to nebo to. Čas i prostor se zmenšují. Zároveň musíte být devadesát minut hlavou ve hře, nesmíte vypadnout a vypustit nic ani na pět vteřin. Když ano, je to osudné. Prostě musí věci řešit naučeně, intuitivně a díky zkušenostem. Vidíte? Zase jsme u zkušeností. Ty nenahradíte,“ má jasno Lička.
„Stejně jako mentální připravenost, kondice a výkon. Mít čistou hlavu, jít balon od balonu. To je na této úrovni nejdůležitější faktor. Spolu s fyzickou kondicí, samozřejmě,“ pokračuje. „Proto tenisoví experti říkají, že před každým míčkem si musíte umět vyčistit hlavu, neřešit, jestli předchozí úder vyšel, nebo ne. Být plně koncentrovaný na další práci. Myslím si, že u Baníku ty zahozené šance hrály v dalších momentech roli,“ soudí Verner Lička.
STÁTNICE NA STŘEDNÍ ŠKOLE
Aktuální pozici Baníku přirovnal ke školství. „Jde skládat zkoušky v prostředí, na které není zvyklý, ve kterém se nepohybuje. A navíc s vyšší úrovní. Jako kdybyste chodil na střední školu, ale skládal státnice na vysoké,“ porovnává. „Kodaň v tom zápase neměla vyloženou slabinu, většinu situací řešila na požadované úrovni a Baník se jí snažil vyrovnat. To se dařilo, třeba v přepínání do obrany, nebo do útoku. Poctivými výkony jednotlivců, ve výsledku celého týmu, rozdíl v kvalitě i zkušenostech minimalizoval. Ve výsledku tam žádný zásadní výkonnostní rozdíl mezi Baníkem a Dány nebyl,“ dodává Verner Lička.
V Dánsku ho zaujala nejen jména jako Ewerton a Šín. „Skvělí stopeři, naprosto suverénní, jistý a sebevědomý byl Markovič. A mohl bych pokračovat,“ vypočítává Lička a přidává ještě jeden postřeh. „Baník střídá rozestavení 3-4-3 a 4-2-3-1. Tam je rozdíl, že při třech stoperech máte ve středu hřiště jen dva hráče, když jsou tam tři, přidají se k nim víc i ostatní, jste více v těžišti hry a úkoly můžete rozdělit mezi větší množství hráčů. Proto to týmu po stránce organizační v Kodani vycházelo,“ pozoruje.
Podle Ličky teď jde o to, aby Baník byl schopný výkon zopakovat a s Kodaní sehrát vyrovnaný duel i v Ostravě. „Takové zápasy v lize nejsou, což svědčí o tom, že se Baník posunul v intenzitě a rychlosti o stupínek výše,“ chválí Lička. „Pokud si to týmy rozdají a Baník dostane soupeře do kritických situací, už tohle bude obrovský úspěch. Pak je jen otázka, zda se to projeví ve výsledku. Postoupit se určitě dá, ale ne bych řekl svým běžným ligovým výkonem,“ odhaduje Verner Lička.
Kodaň, byť už to není zdaleka takový tým, jako před rokem, staví na svém sebevědomí, dlouhodobé koncepci a podle Ličky splňuje všechny prvky, jenž současný moderní fotbal požaduje. „Brání týmově, aktivně, když získají balón, hned přepnou a mají i rozhodovací schopnost, kdy jít do rizika. Kdy jít do brejku, nebo spíše zvolit postupný útok. Každý na hřišti ví, co se od něj očekává a hráči všemu, co dělají, věří,“ myslí si Verner Lička.
Rozhodně by se nesoustředil jen na věci, které v podání Kodaně vypadají jako největší zbraň. „Hrál bych to víc instinktivně, sázel bych na schopnosti vlastních hráčů. A nebabral bych se v chybách. Základem je soustředěnost a rozhodně bych se nenechal rozhodit vstupem. Ať je pozitivní, nebo ne. V hlavě musíte mít čisto a pusto, pak jste plně koncentrovaný,“ radí.
„Asi jako každý, ale i já musím jen říct: Škoda gólu na konci. Na druhé straně, myslím si, že by nemusel sehrát úplně zase zásadní roli. V případě, že Baník zvládne domácí zápas mentálně. Teď je totiž jiný tlak, než před prvním zápasem. Lidí mají očekávání, někteří věří v postup, vyprodaný stadion, který bude celý v bílém,“ naznačuje Verner Lička možná úskalí čtvrtečního večera.
„Ale je nutné to brát i jako odměnu za ty poslední měsíce, byť teď jde o opravdu těžkou zkoušku. Jak jsem řekl, jako státnice. A pokud by Baník zvládl a hrál o postup do posledních minut, tak klobouk dolů a byl bych na mužstvo pyšný. Každopádně jde o další skvělou zkušenost, kterou v budoucnosti využijí. Ale teď – když to přeženu – bych si přál, ať se stane ve čtvrtek zázrak,“ uzavírá Verner Lička.