Na otázku tlaku na svou pozici po dalším neúspěchu odpověděl obligátně. „Ten vnímám od prvního dne, kdy jsem do Baníku přišel. Je to Baník, velký klub, a tohle mě mrzí vůči našim fanouškům, kterých nás jezdí povzbuzovat mnoho,“ uvedl s tím, že dotazy na setrvání ve funkci nejsou mířeny správnému člověku. „To se neptejte mně, ale jiných,“ reagoval Pavel Hapal.

Jak byste zápas zhodnotil?
Situace je těžká, nicméně jsme sem přijeli s úmyslem hrát pozorně vzadu a nedělat jednoduché chyby. Myslím, že jsme jich tolik neudělali, ale byli jsme vzadu hodně pasivní, nevyhrávali jsme osobní souboje a soupeř byl velice nebezpečný. Bohužel každý kopnutý balon byl pro nás problém. I když jsme inkasovali, vrátili jsme se do zápasu, dali na 1:1, tak se nám nedařilo nic dohrát směrem dopředu. Pak nám zase propadl nakopnutý míč, Budějovice to vyřešily, daly druhý gól. Sice jsme se snažili, měli jsme tam ale snad jedinou situaci, když pominu standardku, kdy Almási přestřelil. Šli jsme dva na jednoho, ale nevyřešili jsme to gólově, a proto odjíždíme s porážkou.
Nesvezl se Zdeněk Říha s vaší aktuální krizí?
Neřekl bych. Až na to, že si dal nešťastný vlastní gól, tak odehrál slušné utkání. Nechyboval, vyhrával i osobní souboje. Byl to jeho první ligový start na základě toho, že máme vzadu velkou marodku a dalšího klasického stopera jsme neměli k dispozici. Když pominu Jardu Svozila, který by měl zítra odehrát zápas za béčko a nevidím ho stoprocentně fit, aby podal maximální výkon na prvoligové scéně. Zítra tam skočí a uvidíme, jak na tom bude, jak bude vypadat. I on sám ví, že potřebuje zápas, aby si znovu věřil a věděl, že noha je v pořádku.

Poprvé jste byl bez asistenta Davida Oulehly. Musel jste něco měnit při přípravě, nebo vše proběhlo, jako dřív?
Příprava nebyla v ničem jiná, protože jsme vše dělali společně. Proto byla jako před předchozími zápasy a bez problémů. To jsme zvládli. Jenže příprava je jedna věc, výkon mužstva pak druhá.
Jaký to má současná situace vliv na hráče?
Určitě je to znát. I na naši hře, protože když si vzpomenu, jak jsme hráli, když jsme jako trenéři tady začínali, nebo pak po zimní přestávce, tak to bylo něco úplně jiného. Věřili jsme si, drželi jsme balon, byli jsme přesnější, kombinovali jsme. Bohužel na nás teď leží deka.
Jak z toho ven?
Jedině tvrdou dřinou a prací. Jiný návod není. Je třeba se zamyslet, to děláme dnes a denně, je nutné pracovat, aby se to zlepšilo a příští zápas to bylo jiné. Že výsledky neděláme, nás trápí a je to největší problém. Kdyby byly, tak nejsme tam, kde jsme. Každý z nás to vnímá, ale s takovou hrou je velice složité bodovat, protože dopředu jsme neplodní, málo nebezpeční, a do toho chybujeme vzadu. Nejsme schopní uhrát zápas s nulou.

Vnímal jste po zápase fanoušky?
Já je vnímám. Poslední dobou jsou z toho velice nervózní, a co můžu říct za sebe – věřím, že i za kabinu – tak z toho také nejsme happy. Je nám jich líto, protože jezdí za námi, jsou skvělí, fandí, a po těchto výsledcích jsou rozladění. Jak jsem ale řekl, je třeba se semknout, pracovat a pracovat. Jiné východisko v této situaci není.
Začíná reprezentační pauza. Může vám pomoci, nebo byste radši hrál co nejdříve znovu?
Věříme tomu, že ano, že pomůže, i když víme, že situace není jednoduchá. Teď si promyslíme, co v následujících dvou týdnech uděláme, a snad půjdeme dobrou cestou. Budeme se snažit mužstvo dostat výkonnostně zpět tam, kde bylo.
Co se dá vlastně udělat?
Trénovat. Každý den trénovat a pracovat. Bude minimum volna. Možná si mužstvo od sebe potřebuje odpočinout, měli jsme v plánu, kdybychom získali určitý počet bodů, tak dáme větší volno, ale to teď nepřipadá v úvahu, takže budeme dřít, zlepšovat se po psychické i herní stránce. A věřit, že v příštím zápase to bude lepší.