Vraťme se v čase o více než šest dekád zpátky. Slezská měla své první hřiště od roku 1925 na Kamenci, kousek od dnešních Bazalů, nicméně již o devět let později přesídlila na Starou střelnici, kde působila plné čtvrtstoletí.

Již v průběhu padesátých let se ale pro klub řešil stadion, který by byl na svou dobu modernější a stal by se jeho domovem. Vedení československého fotbalu se především nelíbila škvára, která na Staré střelnici byla, stejně jako zázemí, jenž nesplňovalo hygienické standardy a klub tak neustále dostával jen výjimky.

„Poprvé se reálně mluvilo o potřebě nového stadionu v roce 1950, kdy byla vytvořena stavební komise, ale z nedostatku finančních prostředků z toho sešlo. To se změnilo o šest let později, kdy se našel investor OKR. Na Bazalech se tak začalo v roce 1958 stavět, hotovo bylo velice rychle, už za rok,“ vrací se ke vzniku ostravského svatostánku historik Roman Popek.

„Druhou variantou – a pro mnohé vhodnější – byla plocha v místech dnešního obchodního centra Futurum v Mariánských Horách, kde vznikl Stadion odborářů. Převahu však nakonec měly hlasy, že Baník patří na Slezskou, proto se přikročilo ke stavbě na Bazalech,“ popisuje tehdejší události Popek.

Stadion odborářů nakonec v tom období jeden zápas Slezské hostil, a to proti Červené Hvězdě Bratislava, když na Bazalech na začátku jara 1959 nebyl kvalitní trávník. Další duel se Spartakem Ústí nad Labem už se však odehrál v nové domovině. Stalo se tak právě 19. dubna stejného roku.

close Příchod diváků na Bazaly v raném období provozu. info Zdroj: archiv Romana Popka zoom_in Příchod diváků na Bazaly v raném období provozu.

ROZHODČÍHO ODVEZLA VEŘEJNÁ BEZPEČNOST

Z dostupných dokumentů a dobového tisku se ví, že Ostrava touto událostí žila. Na Bazaly, které nebyly kompletně dokončeny, byla přesunuta ze Staré střelnice i jedna dřevěná tribuna. Hotové nebylo ani oplocení. Střetnutí však významně poznamenalo počasí. Značný déšť patrně odradil spoustu diváků, utkání tak sledovalo přes devět tisíc fanoušků. „Je zde předpoklad, že kdyby podmínky přály, byla by návštěva o poznání větší,“ myslí si Popek.

Historicky prvním střelcem na Bazalech byl útočník Karel Sedláček. Hosté srovnali, domácí pak proměněnou penaltou Františka Šindeláře opět vedli, ale Severočeši góly Hovorky a po pokutovém kopu Vojty zvítězili v Ostravě 3:2.

Fakt, že rozhodující branka padla v 82. minutě z penalty Slezany rozčílil. „Těžko říct, jestli sudí Razím utkání ovlivnil svou nekvalitou, nebo záměrně, protože Ústí se tehdy zachraňovalo, a nakonec sestoupilo, ale každopádně ho celkově nezvládl. Slezské upřel penaltu, neuznal údajně regulérní gól, což se publiku nelíbilo a chtělo si to s ním vyřídit ručně. Traduje se, že Bazaly opouštěl ve voze tehdejší policie – Veřejné bezpečnosti,“ líčí Popek.

Disciplinární komise svazu poté Bazaly zavřela do doby, než se nedají do pořádku i po bezpečnostní stránce. „Instaloval se plot. Slezská tak musela na chvíli do Vítkovic,“ připomíná Roman Popek s tím, že postupem času byla odstraněna i dřevěná tribuna, kterou v polovině šedesátých let nahradila krytá ocelová konstrukce.

Zajímavostí je, že po kompletním dokončení Bazalů se na stadion mohlo vejít až 40 tisíc stojících diváků. Na konci roku 1971 se pak poprvé na Bazalech rozzářily čtyři stožáry s umělým osvětlením. Posléze 5. března 1972 došlo ke slavnostnímu otevření při přátelském zápase s Gornikem Zabrze. „V osmdesátém roce se pak přidala i lepší a moderní časomíra,“ podotýká Popek.

FANOUŠCI VÝROČÍ OSLAVÍ NA "BÉČKU"

Součástí Bazalů byla po celá desetiletí existence i atletická dráha, byť ta nesplňovala standardy pro pořádání oficiálních závodů. Sloužila pouze pro trénink fotbalistů. „Bylo to tím, že za těžkého komunismu v padesátých letech byly Bazaly stavěny podle sovětského vzoru, kde ta dráha prostě byla. Že se tam závodit nedalo, byla druhá věc,“ usmívá se Roman Popek.

close Stavba Bazalů. info Zdroj: archiv Romana Popka zoom_in Stavba Bazalů.

Krátce po svém otevření Bazaly zažily zápasy v evropských pohárech, byť šlo o spíše druhořadé soutěže. Ty opravdu velké pak přišly v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy přijely i velkokluby jako Bayern Mnichov či Borussia Mönchengladbach. Utkání na legendárním stadionu vidělo i přes třicet tisíc fanoušků.

První trofejí byl v roce 1973 Československý pohár po vítězné odvetě nad Košicemi. Slavily se zde čtyři tituly tuzemského mistra. Pro ligové zápasy Bazaly sloužily do roku 2015, kdy se Baník kvůli nařízení FAČR musel odstěhovat do Vítkovic. Na městském stadionu působí dodnes, nicméně aktuálně probíhá studie, zda by se daly Bazaly, kde mezitím vyrostlo tréninkové centrum Baníku a Akademie FAČR, přestavět na moderní stadion.

Výročí 65 let si hodlají připomenout a oslavit i fanoušci. Příští neděli při utkání třetiligového B-týmu, který na Bazalech hraje své zápasy, proti Bohunicím. Klub už vydal na svém webu informace a podmínky, za kterých se lze na legendární stadion dostat. Počet míst na zdejší tribuně je totiž značně omezen.

„Aktuální kapacita Bazalů je 425 míst a vzhledem k avizované větší účasti fanoušků se klub rozhodl přikročit k rezervačnímu systému,“ uvedl klub s tím, že první část uvolňování vstupenek týkající se držitelů permanentek začala ve středu.

„Musí si pouze přes Ticketlive zarezervovat a vygenerovat své místo na tribuně. Jejich přednostní právo na blokaci místa na tribuně potrvá od středy do neděle 21. dubna. Druhá část startuje v pondělí 22. dubna a to už je klasický volný prodej vstupenek,“ doplnil Baník na svých oficiálních stránkách.