Třiadvacetiletý středopolař v klubu, jímž prošla plná desítka českých jmen a Miroslav Kadlec s Pavlem Kukou zde slavili v roce 1998 mistrovský titul, je na hostování s opcí do konce sezony. Angažmá si ale nemůže vynachválit. „Město je podobné Ostravě, kluci mě v šatně hned přijali, takže jsem rád, že tady mohu být. A věřím, že se tu udržím i po sezoně,“ říká Filip Kaloč pro Deník.
Jak si užíváte své první zahraniční angažmá?
Jsem šťastný, že to tak dopadlo. Od začátku, kdy jsem tady přijel, jsem z toho měl velmi dobrý pocit, udělalo to tady na mě dobrý dojem. Od lidí v klubu, přes stadion, celkově zázemí, kluci v šatně mě vzali, a i fanoušci jsou super. Užívám si to, navíc jsem od začátku na hřišti, za což jsem rád, takže tím je to pro mě příjemnější. Až na výsledky, které ideální nejsou, ale jsem šťastný.
play_fill
Češi mají v klubu bohatou historii, projevuje se to?
Už když jsem šel podepisovat smlouvu, tak cestou po schodech jsem viděl na zdech fotky Miroslava Kadlece, nebo Pavla Kuky, takže ta stopa je tady zanechaná hluboko. Čechů tady bylo víc, ale na tyto hráče se tady vzpomíná především. Miroslav Kadlec tu byl kapitán, Pavel Kuka zde působil s ním, takže jsou tu hodně známí. Někteří fanoušci se mě na ně ptají, což potěší, že vědí, že jsme krajané. Já se budu snažit na ně navázat.
Když padla v úvodu otázka na to, jak si to užíváte, tak tím prozatímním vrcholem byl asi pohárový duel v Berlíně s Herthou, že?
Určitě. Nejprve jsme hráli v lize doma, kde bylo padesát tisíc lidí, nádherná atmosféra, protože naši fanoušci jsou úžasní. Navíc jsme vyhráli. Pak o pár dní později právě ten pohár, na který dorazilo ještě o pětadvacet tisíc víc. A také jsme vyhráli, já dal gól, takže to byla paráda. S Českem se to asi nedá úplně srovnat.
V druhé bundeslize bojujete o záchranu, ale klade klub důraz na pohár, když jste v semifinále a giganti jako Bayern, či Dortmund jsou ze hry? Pokukujete po finále, nebo dokonce po trofeji?
Když jsem ještě před podpisem seděl s ředitelem, tak mi říkal, že chybí dva zápasy do finále. I z toho vnímám, že se pohár bere tady jinak, než v Česku. Že má velkou váhu. Momentálně je ale pro nás důležitější liga, kde jsme na sestupových příčkách. Naposledy jsme sice remizovali, ale předtím dvakrát prohráli, došlo i ke změně trenéra, takže se teď soustředíme na záchranu. Navíc pohár hrajeme až na začátku dubna, to je daleko.
play_fill
Jak jste řekl, v minulém týdnu vedení klubu změnilo trenéry, když Dimitriose Grammozise nahradil Friedhelm Funkel. To vám asi jako čerstvé posile moc nehraje do karet, co myslíte?
Já to tak neberu. Samozřejmě původní trenér měl o mě zájem, kvůli toho jsem tady, takže si člověk může říct, jaká bude jeho pozice teď, ale z mého pohledu se nic nemění. S novým trenérem jsme se bavili už před zápasem v Norimberku, věděl o mě i mých výkonech, řekl, co chce, co ode mě čeká, a já jsem přesvědčený, že vše bude jen o mně. Jestli očekávání a požadavky naplním. Jinak se nic nemění, protože konkurence je tady obrovská, čtyři kluci se nevejdou vůbec do nominace na zápas, takže pořád musíte makat, abyste místo získat, nebo si ho udržel.
Zajímavé je, že pod Grammozisem jste odehrál vše, ale jakmile nastoupil Funkel, byl jste střídán v 64. minutě. Proč?
Když jsem se s trenérem bavil, tak to nebylo kvůli výkonu. Dostal jsem totiž žlutou kartu a potom jsem udělal dva tři fauly, které smrděly. Kluci mi dokonce říkali, že kdyby to byl starší rozhodčí, dostal bych druhou a šel ven. Naštěstí tenhle sudí mě toho ušetřil. Trenér mě ale sundal. Aspoň takhle mi to bylo sděleno. Jsem ale přesvědčený, že kdyby se mu můj výkon nelíbil, řekl by mi to.
Překvapilo vás, že jste hned zapadl do sestavy, i když jste s týmem nebyl většinu přípravy?
Asi trochu ano. Obecně se čekalo, že se k nim připojím už na soustředění v Turecku, všichni na to kladli důraz, ale nestalo se. Myslel jsem si, že to může být malé minus, ale ředitel mi řekl, že mi dají čas na aklimatizaci v novém prostředí. Pro mé nasazení asi rozhodl ten týden před zápasem, kdy jsme hráli modelové utkání jedenáct na jedenáct, které se mi povedlo. Navíc, co jsem se dozvěděl a vypozoroval, tak je na mém postu tlačila bota. Důležité ale asi bylo to utkání, kde jsem si řekl o šanci hned v prvním zápase, za což jsem pochopitelně rád. Já byl připravený na obě možné varianty, tahle mě ovšem potěšila.
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Filip Kaločv dresu Baníku Ostrava.
play_fill
Řekli vám, proč si klub vybral zrovna vás?
Co vím, tak mě nějakou dobu sledovali, viděli množství mých zápasů za Baník i za reprezentaci. Líbily se jim moje fyzické přednosti, nebo to, že umím bránit i jít nahoru. Zároveň je na tom postu tlačila bota. Pomáhal tomu i styl české ligy, která je hodně fyzická a soubojová, tady je to spíše ofenzivní, nikomu se moc nechce bránit, takže jim asi můj typ hráče chyběl. Jsem za to rád.
Vám to tedy vyhovuje?
Je to moje první zahraniční angažmá, v podstatě nikde jinde, než v Ostravě, jsem zatím nehrál, takže jsem byl v očekávání, jaké to bude. Myslím si, že mi to vyhovuje, protože zde uplatním své fyzické přednosti. Je jen na mě, abych si víc věřil, a ukázal svou fotbalovost. Zatím mi to ale sedí a pokládám to za dobrý krok.
Úkoly máte na hřišti podobné jako v Baníku, nebo je tam rozdíl?
Abych pravdu řekl, tak za minulého trenéra jsem měl vyšší pozici. Hráli jsme na tři stopery, chtěli jsme presovat, hrát nahoře, v ofenzivě už to nechával na nás, takže mi to víc vyhovovalo. Teď nastupujeme vzadu ve čtyřce, spíše čekáme v bloku na soupeře, jeho chyby, přičemž hrajeme na dvě šestky. Vedle mě tam je ještě stoper. Hraji pozici box to box, což by mi mělo také sedět. Uvidíme. Asi záleží na trenérovi a soupeři, se kterým hrajeme. V tom je to proti Česku jiné. Mám ale víc úkolů do defenzivy, směrem dopředu máme volnost.
Jaké bylo vůbec uvedení do týmu? Nečekal na vás nějaký rituál, jako zpívání, nebo něco podobného?
(usmívá se) Přiznám se, že na něco takového jsem se připravoval, ale nebylo nic. Jen mě představil trenér šatně, nějaký potlesk a to bylo vše. V tomto je to oproti Česku jiné, že je to tady víc individuální. U nás jsme před sezonou chodili na společné večeře, tady ne. Většina kluků má rodiny, další jsou tady na hostování, takže nežijí úplně ve městě. To je také proti Česku rozdíl. Jinak jsou ale super, vzali mě hned mezi sebe.
A skamarádil jste se hned s někým?
Tím, že neumím německy, tak není moc věcí, o kterých bych se s ostatními bavil. (usmívá se) Od začátku se mě tady ujal Polák Tymoteusz Puchacz, který mě bral na jídlo, a vozil, když jsem byl ještě na hotelu. Hodně mi pomohl. S ním se bavím nejvíce. Většina kluků je ale komunikativních, umí anglicky, takže když je třeba něco probrat, není problém. Akorát němčina mě trochu brzdí, takže do některých debat se holt nezapojuji.
A co životní stránka?
Zatím si nemám na co stěžovat. Je to město podobné Ostravě. Všechno je tady kousek. Ať už velkoměsta, nebo Lucembursko. Jinak město je poklidné, sto tisíc lidí, z toho padesát tisíc chodí na fotbal, který tady téměř všichni sledují. Pár obchodů, hodně parků, máme tady s přítelkyní psa, takže to je také fajn. Jsem spokojený.
play_fill
Před třemi týdny v rozhovoru pro Deník Tomáš Galásek řekl, že doufá, že při zápase v Norimberku se potkáte a proberete vše okolo fotbalu. Povedlo se?
Ano. Tím, že se změnil trenér, tak jsme vyjeli už tři dny před zápasem, abychom spolu strávili více času. Už před nějakými třemi týdny mi (Galásek) řekl, že na zápas přijde, tak jsme se před ním potkali a byli spolu na kávě. Zrovna když hrál Baník, bavili jsme se celkově o fotbale i o Německu. Hodinku jsme poseděli. A v pondělí mi psal ještě k zápasu krátké hodnocení.
Co psal?
Že mám makat, jinak celkově hodnotil zápas a ptal se i na to střídání, jestli bylo kvůli žluté kartě. Škoda, že jsme vedli, ale neudrželi to, což nás teď trápí. Bylo to krátké. A jak řekl už v rozhovoru s vámi, že mám mluvit spíše nohama, ne pusou, tak to bylo výstižné. Zasmáli jsme se tomu a dal jsem mu za pravdu.
Takže jste ten lednový rozhovor zaregistroval. Co jste si pomyslel, když jste tuto radu slyšel, nebo si ji přečetl?
Úplně jsem nevěděl, co tím myslí, ale je jasné, že to myslel dobře. Když jsem s ním mluvil, vysvětlil mi, že mám ukázat to, co je ve mně, své fotbalové dovednosti, své sebevědomí, píli a práci, a nekoukám, co se děje okolo. Prostě ať se hlavně soustředím na fotbal, ne jako tomu bylo právě v Norimberku, kde to ode mě schytal i rozhodčí. Takhle bych to shrnul.
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Filip Kaloč a Srdan Plavšič.
play_fill
V Kaiserslauternu hostujete do konce sezony s opcí na přestup. Českou ligu jste začal hrát brzy, byl jste kapitán jednadvacítky. Nepředstavoval jste si dřív, že když z Baníku odejdete, stane se za větší peníze, na přestup a ve chvíli, kdy budete v klubu oporou? Nejste z toho zklamaný?
Tak zklamaný… Jak jsem řekl, jsem šťastný, že tady mohu být, ve druhé německé lize.
To je pochopitelné, ale ta otázka nesměřovala k tomu, kam jste odešel, ale spíše za jakých okolností…
Samozřejmě bych si to představoval jinak, a myslím, že Baník také. Četl jsem váš rozhovor s panem Mikloškem, který to okomentoval po svém. Já s některými věcmi nesouhlasím.
On řekl, že jste změnu potřeboval, tohle máte na mysli?
Ne, v tom má asi pravdu, spíše mi jde o větu, že jsem neměl vůli bojovat o místo a schopnost odvádět sto procent. S tím nemůžu souhlasit. Více to rozvádět nechci. Ale nezpochybňuji, že kdyby jste mi řekl před dvěma lety, že odejdu na hostování po půlroce, kdy jsem v Baníku nehrál, tak bych tomu asi nevěřil. A myslím, že ani klub. Bohužel, i takový je fotbal. Stejně jako takový, že kdybych naopak hrál, nemusela by tato nabídka přijít vůbec. V tom je sport nevyzpytatelný. Já už ale nechci řešit, co by bylo kdyby. Jsem v Kaiserslauternu, jsem spokojený, a jsem za to rád.
play_fill
Přemýšlel jste během těch předchozích týdnů nad tím, proč jste na podzim v Baníku nehrál? Co vás napadlo?
Určitě nechci nikoho vinit, ale když se na to zpětně podívám, tak pokud budu narážet znovu na ten rozhovor, tak mi připadá úsměvné, že všichni spoléhali, jak já odjedu na Euro, dám čtyři pět branek a hned mě koupí Real Madrid. To se holt nestalo a kdekdo je z toho zklamaný. Když se ale vrátím k otázce, tak si stojím za tím, co jsem řekl už na začátku přípravy. Prostě mi nepomohlo to, že jsem se po šampionátu vrátil bez volna do rozjeté přípravy. V prvním zápase v Liberci se to na mě asi podepsalo, ale nemyslím si, že jsem byl jediný, kvůli koho se prohrálo. Každopádně pak už jsem si během podzimu – kromě poháru – nezahrál od začátku ani jednou. Ale já nikoho za to neviním, je to fotbal, a kdybych během toho půlroku stabilně hrál, třeba bych teď nebyl v Německu. Vše je tak, jak má být.
S Baníkem jste se ale nerozloučil, je to tak?
To teď ani nechci. Všechno bylo hodně narychlo, takže jsem přes klub poslal fanouškům krátký vzkaz, ale teprve uvidíme, co bude v létě, kdy se mohu vrátit, či zůstat. Já udělám vše pro to, aby platila druhá možnost. Zatím ale nad tím nepřemýšlím, díky tomu, že jde o hostování, to nechávám otevřené.
Co říkáte na Baník a jeho vstup do jara?
Zatím jsem viděl všechny zápasy. První se klukům nevyvedl, nechci to hodnotit, protože sám vím, jaké to je, ale druhé utkání už asi splnilo to, co si od toho Baník i lidé okolo představují, akorát z toho nebyly body. V Boleslavi už to ale mělo parametry, jaké mít mělo. Individuální i týmový výkon. Když v tom budou pokračovat, tak by se ve čtyřce pětce mohli umístit. Zatím Baníku výsledky Sigmy, nebo Slovácka nahrávají, takže jim to přeji. A vše sleduji.
