V úvodu jste měli šance, včetně vás. Začali jste dobře…
Hodně zápasů začínáme aktivně, máme šance, ale nedokážeme utkání otevřít prvním gólem. Jak se to povedlo v Boleslavi, ve Zlíně. Tým máme připravený na akce, na protiútoky, ale do plné obrany je to problém. Dnes to bylo vidět. Po prvním gólu jsme se už nedokázali ničím zvednout. Nedokážeme z první šance, jako Olomouc tady, dát gól. První góly jsou důležité. My dostaneme z jedné šance, sami tři nedáme a pak těžko vyhrává.
play_fill
Často právě útočíte do plných, viďte?
Samozřejmě. Každý tým přijede se záměrem a ten vychází. Čeká se v bloku, protože vědí, že to tak v lize má – kromě Sparty a Slavie – snad každý. Složitě se hraje a dostává do plných.
Jsou dvě možnosti. Buď se prosadit kombinací, či individuálně, anebo kladivem ve vápně, co myslíte?
S tím kladivem to bude složitější, protože ho teď nemáme, ale stejně se od léta změnil styl. I když tam hráče máme a centry mohou přijít, tak nemáme ani takové hráče, natož útočníky, kteří by to mohli zaklepávat. A to nám dělá problém. Teď je to o tom vysvětlit si to, nějak na to zareagovali, abychom začali dávat góly.
Právě v páté minutě vám to vyšlo, vzešla z toho tutovka Ewertona…
Přesně. My ty šance máme, dokážeme to tam vyťuknout, ale chybí nám první gól, abychom pak mohli hrát svou hru. Soupeř přijede se záměrem, dlouho nedostat gól, soustředit se na obranu, pak jeden dá z protiútoku, z jediné šance, a nám se to těžko otáčí.
play_fill
Vychytal vás gólman Matúš Macík. Čekali jste, že bude chytat?
Bylo to tak padesát na padesát. Přišli jsme s nějakou hypotézou, že brankáře vystřídají, čekali jsme většího gólmana na nějaké sebrané balony. Čekali jsme i Brajťáka (Breiteho), že se vrátí. S těmi dvěma jsme polemizovali.
Doma jste nevítězili od září, to pak fanoušky štve…
V něčem to asi bude, protože venku body sbíráme, ale doma ne. A je jedno, jaké máte soupeře, tady se musí vyhrávat. Přesto nejede vlak. Neodkážeme na venkovní výhry navázat, abychom se udrželi nahoře.
Jaké bylo si po zápase vyslechnout skandování „Hapal ven“?
To nebylo jen po zápase, už v průběhu, když se na vás valí celé to „béčko“… Je to výsledek týmu. Že tady chtějí útočit na trenéra, za to můžeme my. Vždy, když se odvolá trenér, tak za to mohou hráči, protože nepodávají výkony, nemají výsledky. Ale je to spojené s trenérem. My ale za ním stojíme a budeme bojovat dál.
play_fill
close
info
Zdroj: Deník/Vladimír Pryček
zoom_in
Filip Kubala (vlevo).
Bylo znát, že vás to psychicky ovlivnilo? Nepřišla nejistota do hry?
Je to tady psychický náročné, když ve 20. minutě tlačíte Olomouc, pak dáte jednu špatnou přihrávku a všichni začnou pískat. Je to tlak. Tak to bylo. Bylo to náročné i ve Spartě, když nevyhrávali tituly. Tak to ve velkých klubech je, a my si na to musíme zvyknout. Tam se ukáže síla týmu, kdy i v nepříznivých zápasech, pod tlakem fanoušků, se z toho nepo*ereme. Máme mladý tým, tak je to se sezonou nahoru dolů. Výkonnost kolísá, neudržíme si šňůru vítězství, nebo neproher. Pak je to vidět na výsledku.
Slovácko také prohrálo. Měli jste v hlavě, že se můžete přiblížit?
Samozřejmě nás to motivuje, ale pak ten zápas přijde a my ten krok, kdy se můžeme dotáhnout, neuděláme. Už je to asi počtvrté, nebo popáté. Celý tým je z toho zklamaný, protože víme, že je ta čtyřka kousek, ale nedaří se.
Pojďme k vám. Honil jste po zranění čas, nebo jste věděl, že budete moci nastoupit?
Nevěděl, šel jsem do toho trochu i s obavami, protože dva týdny jsem netrénoval. Teď už deset dní ano, ale problémy se svalem se vždy mohou vrátit. Tým byl teď bez útočníka, tak jsem věřil, že tohle je příležitost, kdy se to zlomí. Bylo tam nějaké „ale“, já to ovšem neřešil.
play_fill
Takže karty Tanka a Adedirana váš návrat urychlily?
Ano. Tým se dostal do nějaké pozice, trenéři vyhodnocovali, s jakou sestavou nastoupit, s jakým rozestavením. Nějak se to vyhodnotilo, hrál jsme poprvé přímo na hrotu, těšil jsem se, i toho jsem se chtěl chytit, ale bohužel to nedopadlo.
Ukázalo se, že přímo na hrotu to není pro vás?
(směje se) Těžká otázka, máme velkou konkurenci, dva dobré útočníky, takže pro mě je ta cesta asi zavřená. Nejlépe se mi ale hraje na dva útočníky. To je ten rozdíl, ve středu zálohy to je složitější, protože jsem to v zásadě celou kariéru nehrál. Nějak se na to adaptuji, ale zatím to nejde moc vidět.
Teď budete s kartami stát vy…
Ano.
