„Za Budějky musím sám sebe zkritizovat, protože vím, že jsem do toho nedal úplně to, co jsem měl,“ přiznává pro Deník. „Myslel jsem si, že budu tak či tak hrát, trenér mě ale přesvědčil o tom, že se musí tvrdě pracovat i v tréninku a fotbalu dávat sto procent,“ dodává při vědomí, že další brzda přišla v Holandsku.

V Emmenu nastupoval spíše za rezervu, nakonec i s klubem z tamní nejvyšší soutěže sestoupil. „Byla to ale velká zkušenost. Fotbalová i životní,“ připouští Denis Granečný, který ve dvaadvaceti letech uvadající kariéru zachraňuje opět v Baníku.

Přátelské utkání - SK Hanácká Slavia Kroměříž - FC Baník Ostrava, 26. ledna 2021 v Kroměříži.
Baník zatím posiluje zvenčí. Ale co s jeho nadějným mládím?

Cítí však, že potřebuje nabrat herní praxi. „Jsem rád, když je zápas a můžu hrát devadesát minut. Víc si toho teď vážím, takže bych byl rád, kdyby to tak šlo i v sezoně,“ podotýká Granečný.

Jak hodnotíte angažmá v Emmenu?

Dost mě to změnilo.

V čem?

Víte, jak jsem řekl, z Budějovic jsem si vzal, že musím tvrdě pracovat v tréninku i zápase. A fotbalu dávat sto procent. To jsem si s sebou odnesl do Holandska. Navíc tam už jsem byl sám, bez rodiny, kamarádů, takže jsem musel žít jinak a kompletně se o sebe postarat. Prát si, vařit, uklízet, fungovat jako profesionál. Prostě bylo to jiné, než na co jsem byl zvyklý.

Lukas Podolski s fanoušky.
Zajímavá konfrontace pro Baník? Možná se poměří s mistrem světa

Na zábavu už asi nebylo tolik prostoru, že?

Leda se spoluhráči na oběd, nebo kafe. K fotbalu jsem ale přistoupil už tak, jak jsem měl, dal jsem mu maximum, v tom mám čisté svědomí. Sám v sobě jsem hledal možnosti, jak se zlepšovat. Nakonec musím říct, že na to budu vzpomínat v dobrém, protože ten rok o samotě mě hodně změnil.

Znamená to tedy, že ještě před hostováním v Budějovicích jste nedával sportu maximum?

Nevím, jestli jsem nedával maximum, ale určitě jsem nebyl tak zkušený, jako jsem teď. Právě ty zkušenosti jsou důležité, protože když jdete jinam, okoukáváte od ostatních, co dělají. Jsem rád, že jsem mohl na rok pryč, i když jsem toho moc neodehrál, ale dalo mi to dost.

Proč se vám nedařilo se prosadit trvale do sestavy Emmenu?

S trenérem jsem se o tom bavil a říkal mi, že jsem potřeboval dva tři měsíce na adaptaci. Tam se totiž neběhá, vše se dělá s míčem, na hřišti jste dvě a půl hodiny, takže jsem si ty tréninky musel vyzkoušet. Pak jsem nastoupil v zápase na PSV, tam jsem si říkal, že by to už mohlo být lepší. Hlavně to bylo nečekané.

Fotbalisté Baníku Ostrava prohráli přípravné utkání s druholigovým Prostějovem 0:1. (6. ledna 2021, Ostrava). Na snímku zleva Roman Potočný a Pepe Mena.
Liga, terény, postava. Proč se první Španěl v Baníku neprosadil?

Opravdu?

Prohrávali jsme 0:1, takže bylo jasné, že střídání budou hlavně směrem dopředu. Z ničeho nic se zranil levý bek a já bez většího rozcvičení šel na hřiště. Nepředstavoval bych si, že si svůj první start v holandské lize zapíšu na PSV Eindhoven. Byl tam i Michal Sadílek, tak jsme se spolu pobavili. Pak jsme náhodně vyrovnali, kdy gólmanovi přeskočila nohu malá domů z půlky hřiště, ale v nastavení jsme inkasovali rozhodující branku. Nepohlídali jsme si poslední centr. Ale byli jsme naštvaní, protože předtím byl faul na našeho pravého beka. Na druhé straně, byla to i naše blbost.

Utkání 2. kola první fotbalové ligy: MFK Karviná - Baník Ostrava, 22. července 2019 v Karviné. Na snímku Denis Granečný.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Co bylo pak?

Následovala reprezentační pauza, já se z ní vrátil, a i když jsem trénoval, šanci jsem už nedostal. K tomu přišlo zranění, natažené vazy v koleni, takže jsem tři čtyři týdny hrát nemohl. Poté jsem v jednom utkání dostal patnáct minut a vypadalo to dobře.

Ale nebylo…

Myslel jsem si, že by mě tam trenér mohl dávat, jenže přišla zima, hodně se posílilo, dorazilo několik nových hráčů na přestup. Já byl jen na hostování s opcí, tak mi trenér řekl, že už moc šancí nedostanu. Ale jestli chci zůstat, můžu s nimi trénovat. To jsem přijal, protože mi to dost dalo.

Patrizio Stronati ještě v dresu Baníku Ostrava.
Stronati otevřeně o přestupu do Puskáse: Posunul jsem se vpřed, vydělal i Baník

Zvláštní bylo, že jste z Baníku odešel nedlouho po nástupu trenéra Luboše Kozla. Za jeho působení jste zamířil i do Emmenu. Lze říct, že jste si nesedli?

To ne. Já v Baníku přestal hrát už předtím za Boba Pánika. Sám jsem si pak vyžádal v zimě hostování a řekl jsem si, že bych to chtěl zkusit jinde. Změnit prostředí, že mi to třeba něco dá. To byly Budějovice. V létě jsem se vrátil, ale nabídla se holandská liga na hostování. Taková šance už nemusí přijít, můžu jen překvapit, tak jsem do toho šel. A nelituji. Hlavně tam byla vidět profesionalita. Máte sice za den jeden trénink, ale na stadionu jste od rána do odpoledne. Jídlo, regenerace, fyzio, nic nechybělo. Jako ve vyspělé fotbalové zemi.

Nakonec jste sestoupili v baráži po prohře s Bredou…

Barážové zápasy jsou vždy vabank. My jsme v posledním utkání měli snad sedmdesát procent držení míče, za sto dvacet minut třicet střel. Nakonec náš nejlepší hráč Sergio Peña, reprezentant Peru, šel na rozhodující penaltu a nedal ji. (pokrčí rameny) Zhodnotil bych to tak, že to je fotbal.

Naopak Ajax po zápase s vámi slavil titul…

To jsem nebyl ani v nominaci. Ajax byl ale úplně jinde. Dal nám dvakrát 5:0. Ale byla to velká škola a celé to angažmá i možnost trénovat s hráči, kteří tam byli, si budu pamatovat do konce života.

Roman Potočný v dresu Baníku Ostrava v přípravném zápase v Kroměříži (1:1).
Křídelník Potočný po návratu: Baníku hodně dlužím. Chci naplnit očekávání

Řekl jste, že už od zimy jste věděl, že v nové sezoně nebudete v Emmenu pokračovat. Přemýšlel jste, jestli se vrátit do Baníku, nebo to zkusit jinde?

Ještě před Eurem jednadvacítek jsem byl trochu v rozpacích, co když mě trenér na turnaj nevezme. Všechno do toho totiž zapadalo. I díky tomu jsem ale měl motivaci trénovat, takže jsem jel naplno. A pak jsem zvažoval, co se mnou od léta bude. Když mě nechtěli tam, aspoň jsem věděl, že se budu vracet do Baníku. Na to jsem si nastavil hlavu. Nikam nechci odcházet a chci zužitkovat zkušenosti, abych tady hrál.

Úvahy nad jinou štací tedy nebyly?

Ne. Dal jsem si do hlavy, že budu tady. Jsem odchovanec, vím, co a jak, mám to tady rád.

Byl i impulzem nový trenér a možnost začít u něj od nuly?

Určitě to také hrálo roli. Předtím jsme se s trenérem neznali, ale během volna po konci sezony mě kontaktoval s tím, že by mě chtěl vidět. Za to jsem byl rád. I proto jsem se nastavil na Baník a porvu se o místo v sestavě.

Hokejové a fotbalové osobnosti Šachtar BO Ostrava pomohly v Bohumíně malému Kubíkovi. Na snímku Jan Laštůvka.
Kapitán Baníku Laštůvka: Šachtar? Skvělá věc. Jsem tomu otevřený

Jaké máte zatím pocity z přípravy v Baníku?

Letní období jsou specifické, protože z nich pak těžíte celý rok. Trénovat se musí, každá příprava je těžká, zvlášť když z plné zátěže skáčete do zápasů. Já to už ale beru tak, že je to potřeba. Není to příjemné, ale k fotbalu to patří.

Zmínil jste ME do 21 let. Trenér Karel Krejčí byl kritizován, že bere vás, hráče, který v klubu nehraje. Jak jste to vnímal?

Byl toho plný internet, pak si toho jednoduše všimnete. Je těžké to skousnout. Věděl jsem, že když mě vzal, musím mu to na hřišti splatit. A o to jsem se snažil. Nehleděl jsem na kritiku, prostě jsem dělal maximum, abych ukázal, že v nominaci jsem právem. S kluky jsme byli spolu od patnáctky, já odjezdil celou tuhle kvalifikaci, znali jsme se a myslím, že i to hrálo roli.

Věřil jste, že byste se tam mohl lidově řečeno prodat?

Ano, pro mladé hráče je ten šampionát velké lákadlo, jezdí tam hodně skautů, takže v hlavě to člověk měl.

Fotbalisté Baníku Ostrava porazili ve středu slovenskou Skalicu 2:1.
OBRAZEM: Baník přetlačil Skalicu, pomohla také Zajícem proměněná penalta

Z pozice pozorovatele se zdá, že jste uplynulý rok a půl spíše ztratil, a nadějná kariéra se zadrhla. Berete to tak?

Beru. Vím, že se kariéra zadrhla, i proto, že sám k sobě jsem dost kritický. Vždyť když se podívám na livesport a u svého jména vidím, že jsem dřív hrával patnáct, dvacet, dvacet osm zápasů za sezonu, a teď tam jsou čísla jako jedna, dva, jedna v posledních dvou třech letech, není to dobré. Je to hodně o hlavě, aby to nešlo z kopce ještě více, naopak chci kariéru zase nastartovat zpátky. Když to půjde jen dolů, tak jednou skončí smlouva a co pak?

Přemýšlel jste nad tím?

Nad čím?

Co pak?

To ne. Pořád mi je dvaadvacet, snad mám nějaký ten rok před sebou a na to, co bude, až jednou kariéra skončí, jsem nemyslel. Chci hrát dokud to půjde, dokud zdraví vydrží a pak se uvidí. Pořád mám do fotbalu chuť.

Lukáš Budínský se uvedl v Baníku Ostrava dvěma góly do branky druholigového Prostějova. Slezané vyhráli přípravné utkání 3:0, sobota 3. července 2021. Foto: FC Baník Ostrava
Usměvavý Budínský po premiéře: Góly? Hezké. Taky proto mě asi Baník bral

Během angažmá v Emmenu se vám stala ještě jedna nepříjemná věc, kdy jste poskytl svůj podepsaný dres muži, jenž ho chtěl posléze prodat. To vám asi také nepřidalo, že?

Tehdy to bylo tak, že mi do Holandska někdo poslal dopis, kdy mě žádal, zda bych nemohl jeho nemocnému synovi, nebo příbuznému, věnovat dres. Zaskočilo mě to, protože takových dopisů jsem nikdy moc nedostal. Tak jsem volal do Ostravy, aby to vybavila a co nejrychleji odeslala. Mamka vše zorganizovala, poslala to, a o den dva později viděla na nějaké skupině na facebooku, že ten pán prodává oficiální a podepsaný dres Denise Granečného. Tak hned volala.

Co jste si pomyslel, když jste se to dozvěděl?

Asi co je to teď za svět. Je to těžké komentovat, protože mě to fakt zasáhlo. Říkal jsem si, že to musí být pěkná hyena. Je to ale další z poučení do budoucna.