Svou první sezonu ve funkci sportovního ředitele v mateřském Baníku Ostrava zvládl nad očekávání. Slezský klub byl po dlouhodobé části na pátém místě, a navíc si zahrál finále domácího poháru. Přesto na začátku léta dokonce zvažoval možnost, že ve funkci skončí.

„S majitelem Václavem Brabcem jsme se domluvili na roční smlouvě s tím, že si pak obě strany spolupráci vyhodnotí. Práce mě baví, ale je taky časově hodně náročná. Musel jsem si sednout s manželkou, dětmi, vše v klidu vyhodnotit a probrat,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro Deník Marek Jankulovski.

MAREK JANKULOVSKI
Narození: 9. května 1977, Ostrava

Od léta 2018 je sportovním ředitelem FC Baník Ostrava.

Post:
levý záložník, levý obránce Kariéra: Baník Ostrava (1987–95), VTJ Znojmo (1995 až 1996), Baník Ostrava (1996 až 2000), SSC Neapol (2000 až 2002), Udinese Calcio (2002 až 2005), AC Milán (2005 až 2011), Baník Ostrava (2011)

Největší úspěchy: semifinále na ME 2004; stříbro z ME do 21 let 2000; vítěz Ligy mistrů, Superpoháru a MS klubů 2007; vítěz italské ligy 2011; účastník MS 2006, ME 2000, 2004 a 2008 a OH 2000

Ocenění: vítěz ankety Fotbalista roku 2007

Reprezentace: 78 zápasů/11 gólů (2000 až 2009)

Prvoligová bilance: 111/15 v české lize, 259/27 v italské lize

Rodina: ženatý, manželka Jana, dcery Karolína a Kristýna

Rodinná rada rozhodla jednoznačně, a vítěz Ligy mistrů tak bude působit ve funkci i nadále. „Pro mě je strašně důležité, že rodina za mnou stojí. Jezdíme společně prakticky na každý zápas. Jejich jasný názor mě utvrdil v tom, že chci a budu pokračovat,“ zdůraznil Jankulovski.

Můžete se ještě vrátit k minulé sezoně? Jak ji vůbec s odstupem několika týdnů hodnotíte?
Sezona byla úspěšná! Kdyby nám loni v létě někdo řekl, že budeme hrát ve skupině o titul a zahrajeme si finále poháru, tak bychom to všichni brali. Chápu ale na druhé straně i to, že po fantastickém podzimu, kdy jsme skončili třetí, bylo očekávání fanoušků ještě větší. Všichni o Vánocích čekali nebo si přáli, abychom přivedli do týmu tři posily a bojovali o pohárové příčky. Baník v každém případě udělal za poslední rok obrovský výkonnostní skok, i když jsme se v zimě rozhodli, že do kádru nebudeme výrazněji zasahovat. Přišel vlastně jen jeden hráč (Kuzmanovič). A pro velké změny nebyl ani důvod, protože jsme měli nejlepší obranu v lize a celkově jsme se nesli na docela úspěšné vlně.

Nebyla to ale chyba?
Zpětně musím říct, že to je asi jediná věc, kterou bych s odstupem času udělal v uplynulé sezoně jinak. Ale po bitvě je každý generál… Nikdo z nás, včetně mě, nevěděl, co přinese ligová nadstavba. Nám jasně ukázala, že pokud budeme chtít hrát v budoucnu o poháry, musíme kádr rozšířit. A to jsme taky v tomto přestupovém období udělali.

Doplatil tedy Baník na jaře na úzký kádr?
Určitě ano, ale každý tým a klub prochází vždy nějakým vývojem. Nikdo by neměl zapomínat na období před příchodem nynějšího majitele klubu Václava Brabce, kdy se hrálo řadu sezon o záchranu, a rok dokonce ve druhé lize. Já se na loňský ročník dívám hlavně v těchto souvislostech opravdu pozitivně. A to říkám i s tím, že mě ještě dlouho bude mrzet ani jeden neproměněný pohárový mečbol. Nezvládli jsme finále poháru ani souboj o Evropu s Mladou Boleslaví. To je ale fotbal, musíme to brát jako fakt a spíše se z toho poučit. Za mě pořád platí, že se nám podařilo během sezony z mančaftu vymačkat maximum a nebude vůbec lehké na předchozí výsledky navázat.

Když pomineme regionální derby s Opavou a Karvinou, tak se Baníku dařilo sbírat body s papírově slabými soupeři, s elitní čtveřicí ovšem už tak úspěšný nebyl. Zdolal jen jednou doma Slavii a Jablonec…
Je to jedna z věcí, o kterých jsme se v létě hodně bavili. My vyhráli opravdu jen tyto dva zápasy, a to ještě s Jabloncem hned v prvním kole, přestože byl soupeř fotbalově lepší. Baník si prošel nějakým vývojem a my si musíme vážit toho, že jsme dokázali vyhrát třeba v Teplicích, v Olomouci nebo ve Zlíně. Když jsem loni kývl na nabídku dělat sportovního ředitele v Baníku, hned jsem říkal, že mužstvo potřebuje čas. Byla to prakticky první celá sezona, kdy byl kádr pohromadě. V nadstavbě jsme dostali od elitních českých celků tvrdou lekci, která bolela, ale taky nám ukázala, že k absolutní české špičce nám ještě něco schází.

Co konkrétně?
To asi viděl každý. My jsme v nadstavbě hráli s dvanácti nebo třinácti hráči, zatímco nejlepší české kluby mají tak široký kádr, že při absenci čtyř fotbalistů měl jejich trenér kam sáhnout. My jsme proti tomu měli v kádru kluky, kteří na ligu ještě nebyli úplně připraveni. A pak to v zápasech nadstavby vypadalo, že na soupeře chvílemi absolutně nemáme. Já ale považuji tuto konfrontaci za opravdu prospěšnou.

Během jara se dostal pod tlak i trenér Bohumil Páník, kterého fanoušci především na sociálních sítích někdy až zbytečně ostře kritizovali…
Já tyhle věci ze strany fanoušků beru s nadhledem, protože jsem fotbal celý život hrál a vnímám to tak, že k fotbalu patří. Hrál jsem v Itálii, kde vás v Neapoli fanoušci po každé výhře vynášejí do nebes, ale po porážce ostře kritizují a zatracují. Mě v pozici sportovního ředitele zajímají fakta. Kouč Páník do Baníku přišel ve chvíli, kdy ligový tým byl v beznadějné situaci. Doslova jednou nohou ve druhé lize. Ani já jsem tehdy už moc nevěřil, že se podaří ligu zachránit. A minulá sezona nakonec byla podle výsledků nejlepší za posledních devět let. Jasně, některé zápasy se nám nepovedly a kvalitní nebyly, ani herní projev se třeba nemusel fanouškům líbit. V médiích pak zaznívala kritika a rojily se spekulace o trenérově pozici. Podle mého názoru s tím trenéři dneska už musejí počítat, jsou na to zvyklí a připraveni. Radost mám ale z jiné věci.

Z jaké?