Kliknutím zvětšíte
Zatímco v Praze se nad vysněným trenérem smrákalo, čelní představitelé slezského klubu pomalu finišují v jednáních s nástupci Tomáše Galáska – Pavlem Hapalem a Radoslavem Kováčem. A do toho přišla pondělní „bomba“, která okamžitě rozproudila stojaté vody mezi fanoušky. Jedni Vrbu chtějí, druzí nikoli.
Pro jedny je jednou ze dvou myslitelných možností (vedle Svědíka), pro jiné zrádcem, který před časem kývl na rivala z hlavního města. A tím tedy neakceptovatelným.
Naproti tomu je velmi pravděpodobné, že na Bazalech si stojí za svým. Chtějí Pavla Hapala. Někdejší reprezentant jim bezesporu nastínil svou představu, jak chce práci v náročném prostředí realizovat, co má v úmyslu a co by mělo být cílem.
Pokud je vedení v čele s Václavem Brabcem s jeho vizí spokojeno a ztotožněno, má konkrétní důvody, proč zrovna rodáka z Kroměříže oslovilo a nyní ho i chce, nikoli, že ho vytáhlo jako králíka z klobouku, protože byl volný a lehce dostupný, je správné, že ho angažují.
Majitel by se však měl také zamyslet nad tím, zda i lidé, kteří nového trenéra vybírají, jsou těmi pravými. Proč?
Když něco nejde a nefunguje, jsme my Češi zvyklí vyhlížet spasitele, který přijde a vše vyřeší. V politice, ve společenském životě, ve sportu… Ve všem. Nikdo takový ale neexistuje. Ani pro Baník.
Platilo to u lidí na pozicích sportovních ředitelů, stejné je to poněkolikáté i s trenéry, kteří – bez ohledu na to, jak se jmenují – nejsou jedinými viníky, potažmo ani řešeními, všech sportovních potíží slavné značky. To si klub i fanoušci musí uvědomit. A nikdo z trenérů nebude sám od sebe ani oním spasitelem.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
