Trenér Ondřej Smetana byl po samotném duelu kritický, i vůči sobě. „A i s odstupem to hodnotím stejně,“ podotýká v rozhovoru pro Deník mladý kouč.

Ani tedy po několika hodinách byste svá slova neměnil.

Postoupili jsme, splnili jsme povinnost, to je jasné. Ale také je jasné, že jsme si představovali, když dáme šanci méně vytíženým, či mladším hráčům, tak to proti takovému soupeři zvládneme lépe. A nemusíme se vůbec bavit o terénu a dalších věcech. Jenže my to nezvládli. Něco nám to ukazuje do dalších zápasů. A to je celé.

Kdy vám nejvíce zatrnulo? Byl to ten vypjatý závěr základní hrací doby?

Samozřejmě. To jsme měli dohrát a zvládnout jinak. A jde to i za mnou, protože i střídat jsme měli jinak. Asi jsem byl moc odvážný, zbrklý a sebevědomý, myslel jsem si, že zápas dohrajeme a podle toho vypadala i právě ta střídání. Pro mě je to také obrovská zkušenost, stejně jako pro mladé kluky, kteří tam přišli. I jejich výkonem, kdy začátek neměli dobrý, nezachytili ho, jsme se dostali do nepříjemné situace. Určitě jim ale prospěje do budoucna, že si tohle zažili, prošli si tím a něco jim to dá. Naopak v prodloužení pomohli, využili únavy soupeře. Péťa Jaroň byl u penalty, Dan Smékal dal gól, byli vidět. Nicméně k prodloužení nemělo dojít. Ale už je to jedno. Postoupili jsme.

I druhý pohárový zápas proti třetiligovému soupeři jste táhli do prodloužení. V čem vidíte důvody?

Nevím, ale já bych se v tom nevrtal, nebo nehledal bych v tom žádnou velkou vědu. Lepší týmy už v minulosti vypadly i proti horším, než jsme měli my. Tak to prostě je, je to pohár, tam se překvapení stávají. Nebudeme hledat výmluvy, měli jsme to zvládnout lépe, ale stejně jako předtím s Hlučínem jsme se z těžké situace dostali a postoupili. Holt jsme postavili kompletně nový tým z kluků, kteří v lize nehrávají, od začátku hrál jeden mladý, kdežto ostatní favorizované týmy hrály ve skoro plných sestavách. Nebo po nevelkých změnách. Proto bych v tom nehledal jen negativa, ale pozitivní věc, že jsme to takového testu dali tolik mladých kluků a jdeme v poháru dál.

Ukázalo to opět na šířku kádru využitelnou i pro ligu?

Jo, to je naše výhoda, že máme 21 hráčů, kterým věřím, a když dojde na takový zápas, tak je tam dáme. Někteří si s tím poradili lépe, jiní hůř, a ti nám ukázali – a tady se nebudu schovávat – proč v lize nehrají. Ale také to, na čem musíme pracovat.

V rozhovoru hned po utkání jste zmínil, že se po minulém kole v Olomouci už nebudete během, nebo po zápase vyjadřovat k rozhodčím. Proč?

V Olomouci byly ze strany obou trenérů velké emoce, moje emoce k rozhodčím mě rozptylují a odvádí pozornost, zbytečně, protože stejně nic nezměním. Sám vím, že jestli se chci zlepšovat, tak musím i po této stránce. Jak říkám, jen mě to rozptyluje, přičemž nic tím neovlivním, nemá to smysl. V Olomouci to byla moje nevyzrálost, nevyspělost a nezkušenost. V tomto se chci také posouvat a být lepší. Takhle je to jednoduché.

V sobotu máte Bohemians doma, co od toho čekáte?

Bohemka letos má kvalitu, aspoň podle statistik, které máme, prokazují, že ne náhodou jsou tam, kde jsou. Jsou také dlouho pohromadě, mají svůj herní způsob, jehož se drží a funguje jim. V tom jsou silní. Mají i individuality, jsou produktivní dopředu a těžko se jim dávají i góly, protože se třemi stopery umí dobře bránit. Jsou kompaktní. Připravíme se a uděláme maximum pro to, aby se ty zápasy zvládaly. Jakýmkoliv způsobem. Chceme uspět.