Olympiáda v Deníku

Poraněné koleno si v minulých letech zažilo mnohé. „Už to zašlo až tak daleko, že jsem musel podstoupit osteotomii, kde mi rovnali nohu. Doufám, že už to je poslední velký zádrhel,“ říká srovnaně Takács, který nastínil i svou představu o návratu. „Chci stihnout tuto sezonu,“ líčí.

Co si máme představit pod pojmem „rovnání nohy“?

Začalo to meniskem ještě ve Slavii, kde jsem podstoupil během měsíce dvakrát operaci. Nastoupil jsem tady do přípravy a cítil, že nejsem úplně v topu, že noha je taková… Chtěl jsem ale do toho jít, zlomit to, jenže bylo to trošku přes závit a doplatil jsem na to. Zašlo to tak daleko, že jsem bez bolesti pomalu nevyšel ani schody. Tak jsme to museli řešit razantním krokem.

Můžete to rovnání popsat?

Přesně nevím, abych neplácal blbosti, ale oni vám nalomí holeň, vyndají štěp z pánve, takovou destičku, kterou to pak zpevní. Mám tam pár šroubů, takže laicky řečeno, prostě my změnili osu nohy. Měl jsem ji trošku do „ó“. Tím mi změnili těžiště, aby mi to nedopadalo na tu chrupavku, jako předtím.

Cítíte změnu v pohybu?

Jo, určitě, ale postupně se to lepší. Po poslední kontrole vše vypadá super, srostlo to, destička drží, ale na hodnocení pohybu je ještě brzy. Teď je pro mě primární obalit to svaly, hodně to naposilovat a jít postupně. Mám jiné těžiště, chytají to záda, druhou nohu přetěžuju, takže mě čeká ještě hodně práce.

Dobu po operaci jste trávil doma na západě Čech, nebo v Ostravě?

Po operaci jsem byl nemobilní. Měsíc jsem byl ve Františkových lázních, kde se o mě museli starat rodiče. Tím myslím, že mě táta musel sprchovat a podobný věci. Asi po dvou týdnech jsem šel aspoň trochu přes bolest, pak jsem nastoupil do lázní, po kterých jsem byl soběstačný, takže jsem přijel do Ostravy. Zatímco kluci byli na soustředění, já chodil na Sarezu v Porubě na rehabilitaci. A pak už jsem dojížděl na Bazaly a připravoval se tady – rehabky, jemný posilování, postupné přidávání. Ze začátku to bylo na palici, protože to byly neoblíbené cviky, nudné. Ale měl jsem v hlavě, že mi to pomůže. A teď už jsem tady a vidím to zase lépe.

Máte chuť se zase rvát o místo v sestavě, potažmo vůbec o návrat do ligy a podstupovat celý ten proces?

Když se vám to stane, tak víte, že to je taková operace, že vás čeká rok, než prostě vůbec budete hrát. Ty myšlenky nejsou nejhezčí, ale už jsem je hodil za hlavu a mám chuť hrát. Chci se prát, dělat, co mě baví, protože fotbal je můj život. Myšlenky na to, že bych skončil, trvaly třeba den. Teď už je to celé za mnou. Jsem plný síly a motivace, teď jsem si to s kluky zkusil a chci se pomalu zapojovat. Do přihrávek, manéží a dalších bezkontaktních věcí. Je to zase schůdek nahoru, blíž k cíli, kterým je dostat se zase na trávník. Psychická vzpruha a větší motivace.

Pořád jste teprve ročník 1996, bude vám sedmadvacet, takže to nejlepší byste mohl mít před sebou, že?

Zrovna nedávno jsem nad tím přemýšlel, že nejlepší roky trávím na marodce. Ale zase… Jedna taková černá myšlenka, pak hned pryč, a věřím, že se s ním vypořádám. To nejlepší mě ještě čeká.

Za ten rok, který jste promarodil, se Baník hodně proměnil. V kádru i v kancelářích. Jak to vnímáte?

Ano, změn proběhlo dost, to je pravda. Nicméně teď se nastavila nějaká nová koncepce, Baník chce omlazovat, takže uvidíme, jak to bude klapat. Já věřím, že to bude určitě lepší než minulý ročník.

Co jste si tedy s klubem řekli? Nikdo na vás netlačí, hlavně trpělivost?

Hned ze začátku jsem mluvil s trenérem, nastavili jsme si můj scénář. Chtěl bych se hodně zapojovat do tréninku, ale jednou to bude tak, podruhé zase jinak. Když mě třeba začne bolet lýtko, abych se nebál něco říct. Celkově je to ještě na dlouhou trať. Trenér s tím má pochopení, sám si něčím takovým prošel. Super komunikace. To stejné s kondičáky, s fyzioterapeuty, takže si to teď řídím pocitově. Primární je síla, hodně ji cvičit. Jít si s kluky do přihrávek, to už je taková třešnička na dortu. Bavil jsem se se Svozkou (Svozilem) s Provym (Provodem), a myslím si, že pro nohu i mou hlavu je důležité na hřišti být. Snažím se to skloubit.

A optimální scénář vašeho návratu je jaký?

Těžko říct. Nechci predikovat, abych z toho pak nebyl zklamaný, ale v této sezoně chci něco stihnout a nastoupit. Predikce byla… Ani ji nechci vyslovovat, prostě ještě delší. Samozřejmě mám v hlavě, že bych chtěl hrát dřív, ale na druhé straně nerad bych to uspěchal. Spíš pocitově. Důležité je, že se zapojuji, jdu krůček po krůčku. Myslím jen den dopředu, nic dlouhodobého. Ale v hlavě něco mám. Uvidíme, nechci být pak zklamaný.

Na závěr. Do Slavie odešel Muhamed Tijani, vy znáte Jindřicha Trpišovského. Prosadí se?

Těžká otázka. Já si myslím, že trenéři ve Slavii mají talent na to vytřískat z hráčů maximum. Oni najdou v Tijim to, co má nejlepší, v čem je silný. V zakončení zády k bráně, oni si ho vypiplají. Myslím si, že určitě jo, proč ne?