Byl jsem v sobotu v Porubě na vystoupení své dcery a cestou zpátky, jelikož už jsem nestíhal začátek fotbalu, jsem zašel do Parlamentu. Ze skalních fandů tam moc lidí nebylo, většina jela do Hradce, přesto jsem si to utkání chtěl užít ve společnosti.

Večírek tam měla nějaká firma a DJ, který dělal hudbu, tvrdil, že zpívá zpěvák ze skupiny Argema. Nevěřil jsem. Pak začal zpívat píseň „Prohrát není žádná hanba“, a poznal jsem, že je to pravda. Proč to ale vykládám. Navzdory textu této písně, musím říct, že kdyby Baník padl v Hradci, byla by to hanba.

Fotbalisté Baníku Ostrava (v modrém) v utkání 18. kola FORTUNA:LIGY na hřišti Hradce Králové.
Baník po Hradci: dvě tváře Tanka, návrat Klímy a derniéra Ewertona. A co terén?

Nechci domácí tým shazovat, Baník ale musí být jinde. Zvlášť když frajeři byli tři dny po dlouhém poháru se Slavií. Od 70. minuty se to na nich podepsalo. A to dělá fotbal fotbalem.

Martin Lukeš (45 let) je bývalý fotbalový záložník. Vyjma jedné sezony (2003/04), kdy byl v pražské Slavii, strávil celou kariéru v Baníku Ostrava, jehož byl dlouholetým kapitánem. V letech 1997 až 2014 nastoupil za Baník celkem do 323 zápasů (316 v lize), nastřílel 42 gólů. V ročníku 2009/2010 pomohl Slezanům ke třetímu místu v ligové tabulce. Dvakrát nastoupil v přátelských zápasech za národní tým, vstřelil v nich dvě branky.

Na začátku moc neexistovaly obrany, počínání beků ve vlastní šestnáctce obou týmů bych nenazýval bráněním. Pokud chce hrát o poháry, tohle si Baník nemůže dovolit. A to nemluvím o faulu Kpoza. Zbytečné. I proto to ve druhé půli vypadalo bledě. Baníku to nešlo, Hradec hrál v pohodě, nedovolil mu šance. Ale také jsem věděl, že existují střídání, a že i když se v minulých zápasech nedařila, může mít trenér Hapal tentokrát šťastnou ruku. Od toho tam ti hráči jsou.

Je do očí bijící Tankova lehkost, s jakou se do šance dostane, jeho nebezpečnost. Být obránce, zblázním se. Jenže stejně tak tu máme i neschopnost je proměňovat. Já nikdy nebyl střelec, ale pokud chcete být top útočníkem, nemůžete z x nájezdů dát jeden.

Vždyť i první gól byl všelijaký. Komentátor sice říkal, že poslal gólmana na druhou stranu, ale reálně střílel doprostřed. Kdyby Bajza zůstal stát, chytí ho. Ale trefil se a to mu dodalo sebevědomí do rozhodujícího momentu, který už zakončil suverénně.

V hospodě ho přirovnávali k Liboru Žůrkovi. Pravdou je, že jít ze strany a přesně přihrát, nebo zakončit, to byl pro Žuru problém. Kolikrát z toho udělal jiný sport, jak končil za reklamními panely. Když ale běžel přímo na kasu, většinou to byl gól. Tohle on uměl. Radek Látal vždy po 70. minutě, kdy nezbývalo mnoho sil na vymýšlení, říkal: „Kopni to na blázna.“ A vycházelo to.

Zastavil bych se u Klímy. Těmi přihrávkami překvapil. Trknout tam dvě hlavičky, brali bychom to jako obyčejnost, ale tohle? Přitom on je poctivý, pracovitý, technicky zdatný, žádný slepý kůň využitelný jen do šestnáctky. Každý tým v lize by takového borce chtěl. Výborné myšlenky, skvělá provedení.

Obrat a výhra v Hradci spoustě lidem v Ostravě zvedly náladu. Zároveň už je ale na čase, aby Baník porážel i ty největší soupeře. Možnost je v neděli a Hradec byl výbornou pozvánkou. Když přijdou lidi, mohou být body i se Slavií.