Překvapilo vás skandování „Hapal ven“?
Přiznám se, že ano. Přišlo to tak najednou, ale k fotbalu to patří. Všichni se s tím – a zejména Pavel – musíme vyrovnat. Fanoušky chápu, že chtějí vyhrávat. Neříkám, že jsme hráli nejlépe, určitě to mělo být lepší, zejména vepředu, kde jsme měli proměňovat šance. Stejně jako předtím ve Zlíně, kde jsme sice brali tři body, ale já s výsledkem spokojený nebyl. Mělo to skončit čtyři pět nula.
Má tedy Pavel Hapal důvěru vedení Baníku Ostrava?
Podívejte, já si myslím, že v této fázi sezony a v naší momentální situaci nemá absolutně žádný smysl střídat trenéra. Doma se nám nedaří, to je pravda, ale v Mladé Boleslavi nebo ve Zlíně to z naší strany byly herně slušné zápasy. Nestojí to tedy přece tak, že by ten tým byl herně v nějaké dlouhodobé krizi a bylo by nutné s ním zatřepat tím nejradikálnějším způsobem. Štve nás, že nám nevycházejí domácí zápasy. Ale pořád hráčům i realizačnímu týmu věřím, že i tu domácí neúspěšnou sérii zlomíme. Takže abych odpověděl na původní otázku, ano, Pavel Hapal má nadále naši důvěru.
I v případě dalšího nezdaru v neděli v Pardubicích, kdy následuje reprezentační přestávka?
Podívejte, je to fotbal. Nikdy nevíte, co se může během dvou, tří týdnů přihodit. S tím musíme žít všichni, co se ve fotbale pohybujeme. Ale znovu opakuji, že teď v tuto chvíli, v pondělí po utkání s Olomoucí, to za mě nedává smysl. Spíše si vše musíme v klubu vyříkat, hráči si musí uvědomit, co hrají a o co. Je to na nich, řešení mají oni svým proměňováním šancí. Kdyby je dali, tak teď nebudete spekulovat o pozici Pavla Hapala. Což není žádná výtka vůči vám, taková je role médií, vnímáme, že Baník veřejnost zajímá. Nevidím problém v Pavlovi, nebo v trenérovi, ale v hráčích, aby zvládali zásadní momenty zápasu. Zejména v ofenzivě. Nebudu tvrdit, že jsme proti Sigmě předvedli nějaký superfotbal, ale vždyť i jejich kouč sportovně uznal, že jsme byli lepší.
Jaké máte po sobotě pocity?
Zklamání. Nic jiného člověk říct nemůže.
Čím si vysvětlujete opakující se domácí nezdary?
Jak jsem už řekl, nedáváme góly. Nic jiného. Nemůžu říct, že by hra byla špatná, že by chyba byla ve stylu, v kombinaci, ale chybí nám vepředu agresivita, a možná i jednoduchost. Lehkost. K tomu prostřídat hru do plných a do otevřenější obrany. Možná netlačit tolik soupeře před sebou, ale nechat ho trochu hrát, aby se nám jeho obrana otevřela. Doma nám soupeř zaleze, koncentruje se na bránění. Vždyť Olomouc jsme v prvním poločase téměř nepustili přes půlící čáru, kromě gólů neměli střelu na bránu, ale stačilo jim to. A my měli to stejně, jenže Ewerton na začátku gól nevstřelil. Pak bychom se asi bavili o jiném zápase. Nedal, a to je chyba. Stejná, jako když obránce zaviní branku. To je celý problém. Musíme se v koncovce zklidnit a být produktivní. Fotbal je o gólech, jinak nemůžu říct, že bychom byli horší mančaft. Naopak. Ale prohrálo se.
A nestalo se tak poprvé…
Vždyť ve Zlíně to bylo stejné. Sice jsme tam vyhráli, ale místo toho, abychom vyhráli 4:0, což jsme měli, tak po zápase řešíme, jestli jsme vstřelili gól takový, nebo makový. Holt produktivita je špatná.
Na domácí nezdary není Ostrava zvyklá, ale v této i minulé sezoně je jich až moc. Mají ty ročníky nějakou spojitost, kde hledat problém, nebo se to prostě sešlo?
Asi se to sešlo. A můžeme si říkat, co chceme, ale hráči to v hlavě mít budou. Fotbal je hodně o psychice, takže cítí, že se jim doma nedaří. Odehrajeme super zápasy se Spartou, se Slavií, kteří to otevřou, chtějí hrát fotbal, ale proti soupeřům, kteří zalezou v osmi devíti lidech dozadu, hrají na brejky, si neumíme poradit.
Říkáte si na Bazalech, kde by Baník nyní v tabulce byl, kdyby měl většinu z očekávaných bodů z domácích utkání s Pardubicemi, Jabloncem, Bohemians, či Olomoucí?
Samozřejmě ano, ale bereme to tak, že je to fotbal, a hlavně mluvíme jen o „kdyby“. Na to se nehraje. Prostě musíme brát současnost jako realitu. Kdybychom zápasy, o kterých mluvíte, vyhráli, kde je napsáno, že bychom bodovali zase venku? Možná by to bylo obráceně a bodově bychom na tom byli podobně.
Jak tedy probíhající jaro hodnotíte?
Samozřejmě jsme s domácími zápasy velmi nespokojení. To je jediné, co k tomu mohu říct. A zejména s produktivitou.
Páté místo je odpovídající?
Asi ano. Jistě, koukáme na sebe, ale podívejme na ostatní. Slovácko se trápí, také nebyli zvyklí na domácí porážky. Olomouci se nedařilo, naopak jiné týmy se zvedají. Liga je prostě hrozně vyrovnaná, kromě odskočených Sparty, Slavie a Plzně se to bije mezi sebou. I na hřišti, protože kolikrát si myslím, že se hraje za hranicí snesitelné agresivity, faulů. Hraje se rukama, vším možným, hlavně zabránit soupeři projít, jakkoliv. To je nyní český fotbal. A ve výsledku je to šíleně vyrovnané, protože každý může porazit každého. Jenže pokud nebudeme proměňovat šance, tak se nepohneme. Musíme na tom pracovat.
Skoro se až zdá, že čtvrté pohárové místo nikdo nechce…
(pousměje se) To si nemyslím, spíše ho chtějí všichni, ale holt takový je vývoj. Asi nejen já jsem zvědavý, kam se to pohne dál.