Přiznám se, že jsem doufal, že budu moci mluvit po Zlínu pozitivně. Bohužel, nesplnilo se mi to. Budou to složité řádky. Baník v neděli tu pozitivní náladu a natěšení lidí neproměnil v dobrý výkon – hlavně v prvním poločase – a ani výsledek.

Vše začínalo už u rozehrávky. Tam jsem koukal, co se vůbec děje. Zadáci nebyli schopni konstruktivně rozehrát míč, aby pak z toho tým mohl něco v dalším postupu skrze ofenzivní hráče mít. Přitom v přípravě, co jsem četl vyjádření Pavla Hapala, tak to klukům šlo. Teď to bylo rozhárané, nedávalo mi to smysl… Těžko se mi o tom mluví, protože jsem čekal víc. A nejen já.

Co jsem čekal? Zejména jiný obraz hry. Zlín byl od prvních minut schopný Baník zatlačit a přehrávat, byť to bylo jednoduchým modelem přes nakopávané míče, čímž se vyhýbal kombinační hře. Kuriózně se ale Baník ujal vedení, šťastného vedení, kdy mu domácí hráč vrátil míč k šestnáctce, Miškovič vyhrál souboj a Klíma zachoval klid. Vidět v zápase moc nebyl. V první půli by se počet míčů, s nimiž mohl něco dělat, dal spočítat na prstech jedné ruky, ale klíčovou chvíli zvládl. Odměna za pracovitost.

Martin Lukeš (43 let) je bývalý fotbalový záložník. Vyjma jedné sezony (2003/04), kdy byl v pražské Slavii, strávil celou kariéru v Baníku Ostrava, jehož byl dlouholetým kapitánem. V letech 1997 až 2014 nastoupil za Baník celkem do 323 zápasů (316 v lize), nastřílel 42 gólů. V ročníku 2009/2010 pomohl Slezanům ke třetímu místu v ligové tabulce. Dvakrát nastoupil v přátelských zápasech za národní tým, vstřelil v nich dvě branky.

Smůlu si ale Baník vybral po pauze. Když jsem viděl vyrovnávací gól, nevěděl jsem, jestli se smát, nebo brečet. S nadsázkou: takhle hnusná branka by snad ani neměla platit. Neskutečně se ukopl. To jsem dlouho neviděl. Ale stalo se, i takové padají. Baník přidal dopředu, měl šance, jenže zlínský brankář byl proti.

Nedal je Miškovič, jehož přítomnost v sestavě mě překvapila. Víc bych to ale neřešil. Zatím zůstanu jen u toho, že trenéři asi měli dobré důvody ho tam dát. Na podzim nenavázal Plavšič, ale tam to lze pochopit, jestli se mu narodilo dítě, odcestoval, a vrátil se až na konci týdne. Hapal upřednostnil lidský přístup, protože jsou v životě důležitější věci, než fotbal. Tohle je jedna z nich.

Co však musím zmínit, jsou opět fanoušci, protože díky nim měl Baník venku domácí prostředí. Kvůli nim je mi líto výsledku, protože by si pocit tří bodů zasloužili. A myslím si, že pro obyvatele Zlína to byl lednový ohňostroj originální a nečekaný zážitek.

Na druhé straně si myslím, že Zlín nesestoupí. Pokud bude hrát takhle, využije svého stabilního zázemí, tak se vyšroubuje o pár pater výš. O tom jsem přesvědčený. Nemění to ale nic na tom, že Baník měl být lepší, soupeře přehrát a vyhrát.