„Je to obrovská změna. Na druhou stranu jsme si alespoň mohli dořešit věci související s přestěhováním. Předělávali jsme byt. U celé rekonstrukce jsme mohli být, takže nám po této stránce přišla vhod,“ nachází na dlouhé fotbalové pauze pozitivum bývalý forward Mladé Boleslavi či Baníku Ostrava, který se už nyní s předním týmem jedné z třetiligových skupin zapojil znovu alespoň do tréninku.

Po fotbalové stránce tak dlouhou pauzu asi kvitovat nelze, že?

Celkově to pro sport byla tragédie. Důležité je ale zdraví. Snad už se všechno podchytilo, soutěže se rozjedou normálně a my si za tři měsíce znovu před fanoušky zahrajeme zápas.

Chystáte se pokračovat v Zá᠆pech, kde jste na jaře stihl odehrát jediný zápas?

Jo, jsem s panem Maškem, manažerem Záp, domluvený, určitě budu a chci pokračovat. Uvidíme, jak to všechno bude. Ale fotbal mě pořád baví a nerad bych končil. To udělám, až si řeknu, že mi nic nedává, nebo nebaví a chci dělat něco nového.

Scházíte se po uvolnění opatření alespoň k tréninkům?

Trénujeme dvakrát týdně. Domluvili jsme se tak s trenérem, kluky i majitelem, abychom se před dovolenými hýbali. Přece jen jarní pauza byla dlouhá. Je dobré, že se sejdeme i jako parta.

Na rozdíl od jiných klubů na stejné úrovni nehrajete během června jediný přípravný zápas. Nebyl by lepší než trénink?

Soutěž se rozjede až za poměrně dlouho. Mezitím bude ještě měsíc pauza. Rozhodlo se, že budeme jen trénovat. Osobně to kvituji. Zápasy se samozřejmě hrají ve větším tempu, na druhou stranu je tam větší riziko zranění. Tréninky máme nastavené tak dobře, že mi to maximálně vyhovuje.

Musíte teď mít spoustu volného času. Jak s ním nakládáte?

Určitě mám mnohem víc času na to být s rodinou. Syn už vyrostl k tomu, že chodí na své tréninky. Snažíme se mu být nápomocní. I když teď s ním na fotbal více jezdí manželka, protože se nám tréninky kryjí. Hodně času nám zabral i byt, který jsme celý předělávali. Dost věcí jsem se naučil i sám. Dokážu už udělat i něco rukama. (smích) Jsem rád, že to i k něčemu bylo.

Nepoohlížel jste se i po nějaké brigádě?

Samozřejmě jsem přemýšlel, co bude dál. Nebylo to o tom, že teď přišla epidemie a musím rychle něco hledat. Ale jak jde člověk níž se soutěžemi, jdou dolů i finance. Člověk musí začít přemýšlet, co dál.

K čemu jste došel?

Zatím jsem ve fázi, kdy tomu nechávám ještě chvíli klid. Něco už jsem rozjel, poptával se, ale víc chci začít až s novou sezonou. Chtěl bych zůstat u fotbalu, ale uvidíme, co přesně by to mělo být.

Nějakou konkrétní představu prozradíte?

Zatím je to hlavně takové přání, ale chtěl bych pomáhat, ať už manažerovi, nebo přímo v klubu s vyhledáváním mladých talentů. Jezdit se dívat na zápasy mládeže. To by mě docela bavilo. Musím dát vše teprve do pohybu a zkusit kontakty, které mám.

Trénování by vás nelákalo?

Taky mě napadlo. Mám B licenci, takže bych si udělal áčko… Cestování jsem ale zažil už dost. S rodinou bych se chtěl už spíše usadit, než je někam tahat. Přece jen s trénováním bych těch klubů znovu asi vystřídal více. Spíše bych se chtěl upíchnout v tom skautingu.

V lize jste odehrál dvanáct sezon. Sledujete ji stále?

Samozřejmě, sleduji všechny kluby, ve kterých jsem v Česku byl, ať je to Mladá Boleslav, Baník Ostrava nebo Zbrojovka Brno, které moc přeji, ať postoupí do ligy. V Boleslavi jsem v kontaktu s Markem Matějovským a o fotbale se bavíme. Stejně tak s kluky v Brně. Na Baníku je vidět, jak se tam za poslední dva roky všechno změnilo. Myslím, že v tabulce půjdou ještě výš a budou schopní ještě více konkurovat Slavii, Plzni a Spartě. Každopádně oběma týmům moc přeji.

LUKÁŠ MAGERA¶

Narozen: 17. ledna 1983 v Opavě.

Výška: 195 cm. Váha: 88 kg.

Fotbalový post: útočník.

Prvoligová bilance: 253 zápasů, 59 gólů, 25 asistencí.

Kariéra: Baník Ostrava, FC Temešvár (Rumunsko), Swindon Town FC (Anglie), FK Mladá Boleslav, Zbrojovka Brno, SK Zápy.

Největší úspěchy: Hned ve své úvodní sezoně v prvním týmu Baníku pomohl k zisku mistrovského titulu. „Něco neskutečného! A to nejen pro nás hráče, kteří jsme v Baníku začínali, nebo už tam hráli delší dobu, ale vůbec pro celou Ostravu. Na to se tam nezapomene ještě hodně dlouho,“ vzpomíná dodnes na ligový ročník 2003/2004, v němž se uvedl jedním gólem. V Blšanech jím paradoxně jen mírnil první porážku v sezoně. S Ostravou a později i s Mladou Boleslaví vyhrál i Český pohár. Ke třinácti startům za jednadvacítku přidal i čtyři za reprezentační áčko.