Doteď přemýšlím, co jsem si z víkendového fotbalu odnesl. Další zklamání, samozřejmě. Tak jako všichni. A to i přesto, že se vzhledem k formě Baníku a Sparty něco takového dalo čekat.

Že Ostrava vydržela hrát sedmnáct minut vyrovnanou partii, je strašně málo. Hrála prakticky bez útoku, Almási bude potřebovat ještě čas, jako jediný dokázal v první půli vymyslet Klíma přihrávku na Šína, který zakončil nekvalitně. Povedl se ještě konec poločasu, ale to bylo vše. Prostě málo. A k tomu chyby.

Martin Lukeš.
Lukeš: Bez ambic, jen přežít. Bod v Pardubicích je obrazem smutné reality Baníku

Prý to Laštůvka neměl nahrávat Kaločovi. Za normální situace to řešil správně, fotbalově, nebylo tam riziko. Jenže Baník prohrává, je dvanáctý, nemá body, hru, sebevědomí, je pod tlakem, a to vyžaduje jednoduchost. Tady to měl Lašty prásknout dopředu.

Martin Lukeš (43 let) je bývalý fotbalový záložník. Vyjma jedné sezony (2003/04), kdy byl v pražské Slavii, strávil celou kariéru v Baníku Ostrava, jehož byl dlouholetým kapitánem. V letech 1997 až 2014 nastoupil za Baník celkem do 323 zápasů (316 v lize), nastřílel 42 gólů. V ročníku 2009/2010 pomohl Slezanům ke třetímu místu v ligové tabulce. Dvakrát nastoupil v přátelských zápasech za národní tým, vstřelil v nich dvě branky.

Kaloč ale míč dostal, Sparta vyvinula tlak, a on zpanikařil. Přitom kdyby se zapřel, Sadílek by od něj letěl jako papír. Na to se nabalily další hrubky, především Bitriho. Zaujal mě ale útok soupeře. Rychlost, přímočarost, sebevědomí… Takovou Spartu jsem dlouho neviděl. Nadupaní koně. A obrana? Posouvala se jak harmonika nahoru dolů, všichni v lajně. Ukázkové.

Je nutné si přiznat, že Baník hraje o záchranu. A bije se to ve mně. Jsem v klidu, protože Teplice, Zlín, a Pardubice mi připadají spíše jak poloprofesionálové, kteří zrovna přišli z práce a jdou hrát ligu. Nesbírají body ve velkém, je tam odstup. Zároveň ale je tu těžký los Baníku, který však potřebuje body, výhry a hlavně… Je to málo. Takový klub by měl přemýšlet úplně jinak. A být jinde.

Pochopitelně se mluví o trenérovi. Mám na to svůj názor, ale zatím si ho nechám pro sebe. Snad bych jen řekl, že trenérů se tu vystřídala za poslední léta už hromada. Výsledek? Žádný! Jisté je, že to teď složitě budou dávat dohromady. Rozhodně bych se ale nebál velkých změn v sestavě, vinu nesou i hráči. Není na co čekat, horší to nebude. A je třeba najít příčinu současného stavu. Souhlasím i se slovy Luďka Mikloška, že někteří hráči nemají srdce jako majitel.

Martin Lukeš
Lukeš: Však výplata přijde… Tenhle Baník nemůžu vstřebat, už jsem to nevydržel

Na závěr bych se vrátil k ostravským fanouškům a chuligánce, jejichž utrpení dosáhlo maxima. Cením si, že lidi přišli, jenže hráči jim za to nic nenabídli. Místo toho se musí koukat na šaškující Spartu, která si v Ostravě dělá, co chce, směje se celému Baníku i regionu, a pod svým kotlem slaví. Ta bezmoc, že vidí, že mužstvo jí není schopné vzdorovat… Koneckonců, já jsem také fanda. K tomu se zakazuje se pyro, krásná světelná show, která ještě nikdy nikomu na stadionu neublížila, a navíc majitel platí pokuty.

Líto mi je i skupinky odsouzených za loupež dvou šál Opavy na pět až sedm let a nikdo, kromě mě, se jich veřejně nezastal. Přitom pro Baník roky prolévají krev. Prostě debakl od Sparty, tabulka, soud… Je toho dost. A srdce fanouška krvácí. Nezbývá, než věřit, že bude lépe. Nejen na hřišti. Chce to ale změny. A také nejen na hřišti.