Zápasy v Olomouci jsem nikdy neměl rád. Nevyhovovalo mi prostředí, ani často těžký soupeř. Na co jsem se ale vždy těšil, byli naši fanoušci. Plná severní tribuna? Velký zážitek. Za trenéra Koubka jsme tam vyhráli 3:1, přišlo dvanáct tisíc lidí. Myslím, že fanoušci mají velkou zásluhu i na nedělní výhře. Ohromně cenné.
Vypíchnout se musí Tijani. Hattrick je velký počin, navíc ty jeho góly doprovázelo parádní zakončení. Jen tím dokázal, že to v sobě má a určitě na něm teď Baník musí stavět. Celkově mužstvo působilo kompaktně, až si říkám, že Olomouc v té skupině o titul nemá co dělat. Nic nepředvedla. Holt liga je tak hloupě vyrovnaná, že se tam shodou okolností dostala.
Martin Lukeš (43 let) je bývalý fotbalový záložník. Vyjma jedné sezony (2003/04), kdy byl v pražské Slavii, strávil celou kariéru v Baníku Ostrava, jehož byl dlouholetým kapitánem. V letech 1997 až 2014 nastoupil za Baník celkem do 323 zápasů (316 v lize), nastřílel 42 gólů. V ročníku 2009/2010 pomohl Slezanům ke třetímu místu v ligové tabulce. Dvakrát nastoupil v přátelských zápasech za národní tým, vstřelil v nich dvě branky.
Do většího hodnocení sezony Baníku bych se pustil až později, uvidíme, jak dopadne nadstavba. Jasně, hrát o záchranu je neúspěch, ale vzhledem k tomu, jak to před reprezentační pauzou vypadalo hrozivě? Málo bodů, spodek tabulky, těžký los a hra, která neslibovala lepší časy. Ale trenéři mužstvo dali dohromady a teď v těžkých zápasech to dohání. Je to zvláštní, ale jak říkal Pospíchal: Fotbal nemá logiku.
Při pohledu na tabulku a myšlence, že by Baník nepřekvapil Slovácko a Plzeň, bylo by to děsivé. Hrálo by se o holé přežití, baráž by byla ještě dobré vyvrcholení. Takhle to dodává víru, že zbytek sezony proběhne pohodlněji. I když… Trenér Hapal řekl, že je na špičkách. Nedivím se mu. Na jeho místě bych byl taky. Bude záležet na psychické odolnosti jednotlivců i celého mužstva.
Sám vím, jaké je hrát o záchranu. Bylo to pod Radkem Látalem, měli jsme málo bodů, byli jsme úplně v háji, zbývala tři kola, která jsme hráli během jednoho týdne. Žižkov, Příbram a Slavia. Za celou sezonu jsme vyhráli snad jen třikrát, teď jsme tři vítězství potřebovali během pár dní. Já měl něco s tříslem, ale jen jsem to nechal opíchat a šel do hry. Nebylo moc jiných variant.
Latoš nás ale tak namotivoval, naladil, že jsme to zvládli. Dodnes si pamatuji pocity, když jsem v závěru zápasu se Slavií na Bazalech šel ze hřiště za stavu 3:0. Já brečel. Neuvěřitelné. A nedlouho poté mě Šafarčík vykopl. Ale to je jiný příběh.
Každopádně hrát o udržení není to záležitost pro posery, pro kluky, kterým se hraje dobře jen tehdy, když je tým v laufu a daří se. Silnou musíte mít hlavu, tlak bude enormní. Zvlášť v případě Baníku, o kterém se ví, že umí překvapit. Pozitivně i negativně.
Koneckonců Brno se o tom přesvědčilo dvakrát. A zrovna teď se utkají spolu. Myslím, že to bude zásadní a zlomový zápas, který je třeba zvládnout. Vítězství nedá pečeť na záchranu, ale onen klid trochu ano. Důležité bude uhlídat Řezníčka. Tak jsem zvědavý…
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
