Baník má bod. Asi ta nejpozitivnější zpráva ze soboty. O to je to smutnější, nebo zvláštnější, že takový klub je rád za remízu v Pardubicích. A to nic proti nim nemám, navíc se ten bod třeba na konci ukáže být v něčem důležitý. Když to ale celé říkám, není mi z toho dobře. Proč?

Je to konstatování, ze kterého sám cítím, že v něm není nic. Ambice, cíle, touha něco dokázat… Jen přežít. Přežít, neztratit a dočkat se toho, že bude po všem, aniž by to znamenalo sportovní katastrofu. Asi je ale nutné, aby to tak brali i fanoušci.

Souhlasím s oběma trenéry, že šlo o zaslouženou remízu. Vše ale mohlo být jinak, kdyby Janošek netrefil tyčku. Tam se to asi lámalo. Nebo kdyby nedošlo k té nešťastné ruce. Je to k naštvání, když vyjma jedné situace soupeři moc nedovolíte a pak se dostane ke gólu díky penaltě za tohle. Ale i takový je fotbal.

Martin Lukeš (43 let) je bývalý fotbalový záložník. Vyjma jedné sezony (2003/04), kdy byl v pražské Slavii, strávil celou kariéru v Baníku Ostrava, jehož byl dlouholetým kapitánem. V letech 1997 až 2014 nastoupil za Baník celkem do 323 zápasů (316 v lize), nastřílel 42 gólů. V ročníku 2009/2010 pomohl Slezanům ke třetímu místu v ligové tabulce. Dvakrát nastoupil v přátelských zápasech za národní tým, vstřelil v nich dvě branky.

Myslím si, že na první poločas se dalo dívat. Obě mužstva měla šance, chtěla hrát, dát gól, byla tam mezihra i aktivita. Baník se celkem jednoduše dostával k pokutovému území Pardubic, které moc nepresovaly. Jako kdyby hráči přišli z práce. Chybělo ale lepší řešení situací. Křídlo pošle centr před bránu, ale tam není nikdo. Nebo naopak. Nabíhající ten pas nedostane. Škoda.

Byl jsem docela naladěný na druhý poločas, protože jsem věřil, že to týmy budou chtít strhnout na svou stranu. Nestalo se. Nic se nedělo. Hráči mohli zůstat v šatně, protože ta půle se neodehrála. Na to se prostě dívat nedalo. Jen v závěru Pardubice zapnuly, protože si uvědomily, že potřebují výhru. Jinak nula.

Na straně Baníku mě zaujalo několik výkonů, bohužel negativně. Jmenovat nechci, třeba někdy příště, každopádně bych rád řekl, že někteří mě hodně zklamali, protože minule byli těmi lepšími, ale tentokrát měli jít z placu ve dvacáté minutě. A jiní předvedli svůj obvyklý standard, který prostě na ligu nestačí. Na druhé straně – ať nehaním jen základní sestavu – střídání také vůbec nepomohla. Žádný vliv na hru neměla, což je zvláštní, protože od toho náhradníci na lavici jsou, aby změnili ráz zápasu. Kladem pro Baník je jen to, že Pardubice na tom byly podobně.

A teď Sparta. Asi každý se na to těší, i když ve stavu obou týmů to může být všelijaké. Za normálních okolností bych věřil v nadstandardní nasazení a výkony baníkovců, skvělou návštěvu i atmosféru, ale teď si tím nejsem jistý. Vlastně ničím. Abych se přiznal, netuším, co čekat. Říct, že jo, lhal bych sám sobě.

Když jsem se bavil s kluky z chuligánky, tak nálada je mezi nimi hodně negativní, pochmurná, a už ani při té Spartě není ta chuť se ukázat, jako to bylo třeba na podzim při zápase v poháru. Přenáší se to ze hřiště na tribuny. Nezbývá, než doufat, že to během týdne opadne a v sobotu na stadionu budou všichni jednotně nastavení, aby byla šance na body. Teď už je jedno, s kým Baník hraje. Poztrácelo se toho dost, musí se začít vyhrávat.

Co říct na závěr? Asi to, co na začátku. Ten bod Baník brát musí, o to smutnější je to obraz současné reality…