Držme se u čtvrtku. Bude to největší zápas vaší kariéry?

Když jsme postoupili do Evropské ligy s Libercem, já se vracel po zranění, a ještě to bylo ovlivněno covidem, proto ti soupeři nebyli takoví. Třeba Steaua Bukurešť, kterou jsme vyřadili, měla snad dvacet pozitivních případů. Ale já v sestavě nebyl. V Malmö už to byla skupina, tam jsem se na postupu nepodílel. Teď tím, že jsem už něco odehrál, tak pokud nastoupím, byl by to největší zápas minimálně na klubové úrovni. I tím, že přijede rodina.

Váš tatínek byl v Kodani, viďte? Jak se mu tam líbilo?

Líbilo se mu to. Byla tam i maminka, brácha, přítelkyně a rodiče mého nejlepšího kamaráda ze Švédska. Měl jsem velkou podporu. Samozřejmě, líbilo se jim tam, mají k tomu vztah, když tam za mnou jezdili. Všechny mrzel gól, asi ale měli větší nervy, než já.

Boj o postup do play off Konferenční ligy může dojít až do penalt. Šel byste?

Všichni jsme si zkusili penaltu, ale to zkoušíme pravidelně. Ať hrajeme s kýmkoliv, tak kopeme po tréninku penalty. Já si myslím, že jo. Jde o to, jestli bych byl určený, ale určitě bych si věřil. V zápase člověk nikdy neví, co se stane, ale teď bych šel.

Vy jste vůbec vůdčí typ, je to tak?

Zatím jsem takový klidnější, třeba v kabině před zápasem tolik nemluvím, ale pak na hřišti chci být slyšet, chci mluvit, chci si to řídit. Poté to přijde i v kabině po nějakých výkonech nebo s určitým časem. V šatně navíc jsou kluci, kteří tu působí déle, tak ti ať si mluví. Já ať jsem slyšet hlavně na hřišti.

Minulý týden v Kodani byl krásný trávník, jak to vypadá ve Vítkovicích, kde jste si na jeho kvalitu stěžovali?

Souhlasím s trenérem. Nastalo nějaké zlepšení.

Kodaň však v Ostravě netrénuje. Co na to říkáte? Pro vás osobně je lepší si hřiště vyzkoušet?

Jo, určitě. Pro nás jsou evropské poháry novinkou, takže člověk může nasát atmosféru na stadionu, větší arénu a přece jen ten hybrid tam byl také trochu něco jiného. Myslím si, že vždy je dobré si aspoň jeden trénink na tom absolvovat.

Ostravský stadion znáte, proti Urartu byl téměř plný, teď bude úplně. Na atmosféru se asi těšíte, viďte?

S kluky v kabině očekáváme, že bude skvělá atmosféra. Je skvělé přijít na stadion, už na rozcvičku a vidět ten plný kotel. Když nás povzbuzují, jako s Urartu a bylo by fajn, kdyby to pocítila i Kodaň. Myslím si, že ta atmosféra bude skvělá a že to všechny požene k víc, než stoprocentnímu výkonu, abychom zápas zvládli.

Čekáte, že ve váš prospěch bude hrát nějakou roli vedro?

Pro oba to bude úplně stejné, takový rozdíl to není. V Dánsku se teplota asi nedostane na těch třicet dva třicet tři stupňů, ale když tam, když je pětadvacet, tak je to stejné, jako tady těch třicet dva. Plus mínus. Navíc mají i zahraniční hráče, pro které to problém určitě nebude. Jak říkám, pro všechny je to stejné.

Působil jste v Malmö, které je od Kodaně kousek. Dají se kluby i hra porovnat?

Asi se to dá. Ty kluby a fanoušci se mezi sebou tahají, přece jenom je to přes most, takže nějaká rivalita je. Teď v posledních letech nastavila Kodaň svými úspěchy laťku hodně vysoko, zejména v Lize mistrů. Pak se člověk podívá na přestupy, že pro ně není problém za jedno přestupové období koupit tři hráče za pět milionů eur. Myslím si, že fanoušky jsou si kluby podobné, stadion v Kodani je větší, ale Malmö má ještě lepší. Teď je navíc v lepší formě. Doufám, že tomu tak bude i celý tento týden.

Když jste s Baníkem přilétávali do Kodaně, dýchlo to na vás?

Dýchlo. My jsme ještě letěli tak, že nám říkali, že zde je Malmö, můžete si ho vychutnat, a tady už most, takže jsem koukal. Viděl jsem i svůj bývalý apartmán, takže to na mě hodně dýchlo. I tím, že to bylo v Kodani, tak za mnou přijeli rodiče mého nejlepšího švédského kamaráda. Byla to nostalgie.

Jezdil jste do dánského hlavního města často?

Jakmile přijela nějaká návštěva, tak jsme tam jeli. Přece jenom to bylo čtyřicet minut vlakem. Nebo jsem někoho vyzvedával právě na letišti. I s kamarády jsme tam jezdili poměrně často.

Proti švédskému celku nastoupí v bojích o Ligu mistrů Sparta. Bude to mít složité?

Podle mého názoru určitě. Když jsem viděl průběh včerejšího zápasu a sledoval jsem, jak Malmö z poslední akce s trochou štěstí vyrovnalo, určitě teď má velkou kvalitu a potvrzuje to i v lize. Řekněme jeden hráč, konkrétně Nanasi, je ve velké pohodě. Ale Sparta má velkou sílu a vidím to tak padesát na padesát.

close Utkání 4. kola první fotbalové ligy: Baník Ostrava - FC Hradec Králové, 11. srpna 2024, Ostrava. (zleva) Uchenna Aririerisim z Ostravy a Matěj Chaluš z Ostravy. info Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň zoom_in Utkání 4. kola první fotbalové ligy: Baník Ostrava - FC Hradec Králové, 11. srpna 2024, Ostrava. (zleva) Uchenna Aririerisim z Ostravy a Matěj Chaluš z Ostravy.

Máte i sparťanskou minulost. Komu tedy budete fandit?

To je strašně těžké. V Malmö mám pořád nějaké kamarády, ale samozřejmě přeji českému koeficientu, abychom příští rok, když uděláme třeba pohár, šli třeba rovnou do skupiny, nebo aby naše výchozí pozice byla lepší. (pousměje se) To si trošku dělám srandu, ale těžko říct… Vidím to pade na pade.

Jak Malmö přivítá Veljka Birmančeviče?

Tam ho všichni mají rádi, myslím si, že si ho budou pořád pamatovat i kluci v kabině, protože hodně lidí tam zůstalo. I z realizáku. A on byl oblíbený, pozitivní, takže si myslím, že i pro něj to bude skvělé. Bude rád, že to tam uvidí a bude mít vřelé přijetí.

Jste v kontaktu?

S Veljkem ne. Akorát když proti sobě hrajeme, tak prohodíme pár pár slov, ale jinak nejsme.

Překvapilo vás, jak se v Česku nakopnul?

Asi ani ne, protože je to výborný hráč. Když se na něj člověk podívá, ani by neřekl, kolik dře, ale on fotbalu hodně dával, makal a teď ho to odměňuje. Já jsem si ho tady i přál, chtěl jsem ho v české lize vidět, jak by vypadal. Teď mám možnost to sledovat a doufám, že tady ještě zůstane.

Kdo se hůř brání – on nebo Ewerton?

Zrovna jsme se s Michalem Fukalou smáli, že když jsme tady hráli za Liberec v minulé sezoně, tak jestli mě někdo v souboji jeden na jednoho natřel, byl to Ewerton. Jsem proto rád, že nyní jsem s ním v týmu.

A současná Kodaň versus Malmö, kde jste hrál dřív vy? Který tým je silnější?

Když jsem tam byl, tak jsme měli nejhorší sezonu asi za dvacet let, takže je to těžké. Přitom tým je tam podobný, plno lidí tam zůstalo, ale teď přišel trenér Henrik Rydstrom, který nasadil nějakou koncepci, funguje to, daří se jim, vyhráli titul. Je to možná škoda, že na sebe tyto dva týmy narazily, ale zároveň jsem rád, protože jsem si přál vidět takovou konfrontaci. Tak jako jsem si přál vidět některé hráče třeba v české lize, se kterými jsem byl právě ve Švédsku. Těžko se to porovnává.

Proč jste za Molmö odehrál jen 17 soutěžních zápasů?

Bylo to náročné. Já tam přišel a za první rok se vystřídali tři trenéři, to bylo něco šíleného. Já jsem začal pohárem, pak vypukla válka, oni přivedli jednoho odchovance, který hrál místo mě. Do toho se klubu ujal sportovní ředitel, který mě celou dobu utěšoval, že kdyby byl trenér, tak bych nastupoval. Pak se jím stal a tři měsíce jsem nehrál ani minutu. To bylo šílené. Pak klasickou českou cestou jsem si řekl, že budu makat, zatnu zuby a šance přijde. Ale takhle to tam nebylo, musel jsem se ozvat, dupnout si a pak najednou jsem šanci dostal. Začal jsem hrát, jenže byl konec sezóny. Poté přišla možnost jít do Groningenu, které jsem využil.

Zvažoval jste i návrat do Malmö?

Zvažoval, samozřejmě, ve své hlavě, ale pak tam šlo o to, jestli bude chtít Malmö. Oni byli v ligové sezoně téměř stoprocentní, tak tam nebylo o čem. Stejně jako když mi končilo hostování z Groningenu, než jsem šel do Liberce, tak jsem sám usoudil, že když z jedenácti zápasů jedenáct vyhráli, tak po tom, kdy jsem sestoupil a půlku jara nehrál, asi ze mě nebudou nadšení. Teď to bylo podobné, že měli výsledky a asi nepotřebovali něco měnit. Teď hrají se stoperem ročníku 2005, který včera vyrovnal v 95. minutě, takže asi jdou už jiným směrem.

Ale zahraničí nezavrhujete?

Jsem sebevědomý, cílevědomý a já bych samozřejmě chtěl se ještě jednou někam podívat. Určitě. Ale nejdřív mám rozdělanou práci tady.

Liberec měl na vás mít snad opci. Kdy jste začal tušit, že tam nebudete pokračovat?

Ani nevím, jestli Slovan na mě měl opci. My se bavili, řešilo se to, už během sezony byly nějaké rozhovory, ale já si pak chtěl vzít čas a promyslet to, protože jsem cítil, že jsem ji neměl špatnou. Klidně bych šel zpátky se porvat o šanci, nebo jinam do zahraničí. Furt jsem si věřil. Zároveň tu byl zájem Baníku, přál jsem si, aby vyšlo zahraničí, a pak jsem vycítil, že Liberec mě chce, ale i nechce. Že je to takové pade na pade. Necítil jsem z toho upřímnost, že bych měl být jak v Davis Cupu nehrající kapitán. Jako lektor mladších, jenže pořád mám svůj věk, kdy chci hrát.

V čem byl problém?

Určitě ne v tom se dohodnout. Nebylo to o penězích, o tom, jestli se zaplatí nebo nezaplatí. Nebo možná jo, ale já do toho nevidím, takže se v tom nechci hrabat. Cítil jsem, že to nejde, není to upřímné a se ke mně dostalo, že zájem je takový… Nijaký. Tím, jak se řešily věci i v zahraničí, pořád se něco odkládalo, něco padlo, tak bylo evidentní, že zájem mít nikdo během tohoto přestupáku nebude. Určitě ne takový, jako Baník. Potom mi došlo, že by to mohla být dobrá štace, tak jsem šel a dnes jsem rád.

Liberec ale sledujete…

Klukům fandím, furt tam mám plno kamarádů, se kterými jsem v denním kontaktu a neustále řeším nějaké problémy s někým tam. Můj vztah k Liberci se určitě nezměnil a kromě zápasů s námi jim fandím.

close Matěj Chaluš poprvé v dresu Baníku Ostrava na trávníku. Proti Widzewu Lodž odehrál 47 minut. info Zdroj: FC Baník Ostrava zoom_in Matěj Chaluš poprvé v dresu Baníku Ostrava na trávníku. Proti Widzewu Lodž odehrál 47 minut.

Už jste si zvykl v Ostravě?

Jo, zvykl jsem si. Jsem moc rád za tu šanci, že jsem sem mohl přijít a každým dnem, každým zápasem se tady cítím lépe a lépe. Myslím si, že si zvykám rychle.

Proti Hradci to vypadalo, že jste se rychle aklimatizoval, možná jste byl nejlepší hráč na hřišti…

Tak to děkuju. Samozřejmě, snažím se být hodně sebevědomý a třeba i nejzkušenější v obranné trojici. Mám rád, když to mohu řídit, ale ono to bylo i zápasem, který se nějak vyvrbil, tudíž to sebevědomí časem přicházelo. Cítím se lépe, hrozně si užívám hrát tady před tou atmosférou, když nás tady fanoušci povzbuzují. To mi dává dodává nějaká procenta k výkonu a vždycky se po tom zápase nemůžu dočkat dalšího.

Vás to ale hodně táhne dopředu, že?

Jo, takhle to bylo i za trenéra Kozla, který to měl rád, že jsem vyběhl. Přece jen Liberec nebyl tolik sledovaný, tolik lidí si toho nevšimlo, že jdu útočit. (usmívá se) Teď i po té červené, nebo když jsme v trojici, tak člověk může vyběhnout nahoru podpořit útok. Ve čtyřce máte víc obranných povinností. Když ta možnost je, tak samozřejmě rád bych dal gól a pomohl ofenzivě.

Jak vám vyhovuje to přepínání, kdy ve čtvrtek hrajete ve čtyřce, v neděli už ve trojici?

Osobně jsem rád, že hraju. Mám nějaké zkušenosti a nechci říct, že přepnout je jednoduché, ale musí to být samozřejmost tohle zvládat. Pro mě to problém určitě není.

S defenzivou a faktem, že jste v sezoně inkasovali jen čtyři góly, jste asi spokojeni, co říkáte?

Jo, to určitě. Zrovna včera před spaním jsem nad tím přemýšlel, že to docela funguje. V hlavě mi navíc leží i Bohemka. Jeden gól jsme tam dostali, ten druhý mi hlava nebere, jak se to dokázalo takhle smést někam pod stůl. Za mně neregulérní gól, který si nedokážu přiznat, že jsme ho dostali. Proto to beru tak, že jsme dostali jen jeden. A pak jsme inkasovali v Kodani a s Urartu, takže čtyři. I v Kodani jsme ale ukázali, že je strašně těžké, když se poctivě brání, celý tým je pod balonem, tak pro kohokoliv je složité se do toho dostat. I Sparta a Slavia to vidí, když jim někdo zaleze. My jsme to ukázali a jsem rád, že to do této doby fungovalo a věřím, že to bude pokračovat.