Osobnost Deníku

Překvapilo vás jmenování Ivana Haška?

Neřekl bych, že by to překvapilo. Ano, Ivan dlouho v Česku nepůsobil, ale má své jméno a možná i čistší hlavu, než když jste pořád jen v tom tuzemském prostředí. Za mně, kdybych já měl vybírat, koho k nároďáku, tak jen Martin Svědík, který má výsledky, a možná i Ivan. Jinak jiného kandidáta nevidím, ani tady není žádný extra výběr není. Samozřejmě, kromě trenéra Slavie. Rozhodli se pro Ivana, asi pro to mají důvody. Víte, kolikrát u reprezentace to kolikrát není ani o trenérovi, jako spíše o kvalitě hráčů.

To si myslí řada lidí…

My zapomínáme, že když byly úspěchy, měli jsme hráče pravidelně hrající v Arsenalu, Liverpoolu, AC Milán… Prostě ve velkých zemích a obrovských klubech. Dneska kromě pár kluků v Německu a v Anglii toto nemáme a musíme se spoléhat na hráče z české ligy, kde také není kvalita, jako dřív.

Čím by Ivan Hašek mohl být nejcennější pro národní tým? Svou osobností?

Samozřejmě. Hráči k němu budou mít respekt, protože něco dokázal. Budou mu věřit. Větší úlohu ale bude hrát výkonnost hráčů na hřišti, a jak si tým poskládá. V nároďáku to není o trénování. Na celý sraz nemáte ani čtrnáct dní, čtyři pět do prvního zápasu, takže je to o tom dát to dohromady. Hráči se sjedou, někdo hraje, jiný ne, každý má jinou formu i sebevědomí. Je to spíše psychologie, než trenérské umění. Na to není čas.

Vy jste Ivana Haška zažil v reprezentaci. Jaký byl v šatně? Byl výrazný?

Byl osobností. Ta z něj vyzařovala, ale nároďák se vyznačoval tím, že v něm byli hlavně hráči Sparty a Bohemky, kteří se cítili sebevědomě. Do šatny přinášeli sílu z klubu, hlavně ze Sparty.

Každopádně fakt, že dlouho netrénoval v Evropě, málokdo ví, čím se jeho týmy vyznačovaly, byste mu nevyčítal?

Jak říkám, je to jiná práce, s klubem bych to nesrovnával. Spíše to bude o psychologii, o tom, jak s hráči bude jednat, a jak se mu manažersky podaří tým poskládat. A samozřejmě klíčová bude forma hráčů, co z nich bude schopen dostat. S tím ale problém nebude, má velké předpoklady. A určitě potřebuje, aby se mu první zápasy podařily. Hlavně výsledkově.

Jak byste se jako manažer zachoval k trojici Jan Kuchta, Jakub Brabec, Vladimír Coufal, kteří v Olomouci během reprezentačního srazu vyrazili pařit do nočního klubu?

Dneska těžko říct. Byla to klukovina, neomluvitelná hloupost. Možná se mělo lépe odhadovat, zda hráči využijí volný čas pro sebe, nebo půjdou někam pít. Museli vědět, koho v týmu mají. Nakonec nezbývalo nic jiného, než je vyřadit z kádru, i když si myslím, že si vše uvědomili. Úplně bych je ale nezatracoval.

Měli by jet na mistrovství Evropy?

Pokud budou mít výkonnost, tak určitě. Omluvili se, my navíc nemáme tolik hráčů, kteří mají kvalitu na této úrovni. Věřím, že už to nikdy neudělají, že to bylo poučení.

Česko bylo zvyklé na jasnou brankářskou jedničku, to ale nyní neplatí. Jakou trojici byste tedy na šampionát vzal?

Je tam Staněk, uvidíme, jak dlouho bude zraněný. Kandidátem by byl určitě i Mandous, i když jsou teď v jednom klubu a je otázkou, jak budou chytat. Nezapomínal bych ani na Kováře a z mého pohledu by stoprocentně v té trojici měl být. Je mladý, působí v bundeslize, i když nechytá pravidelně, tak má výkonnost i sebevědomí. A nebál bych se podívat na dalšího mladíka Jaroše. Myslím si, že je kam sáhnout, stačí se nebát a dát klukům šanci ukázat, co v nich je.

A jedničkou byste udělal koho?

Když bude zraněný Staněk, chytat ve Slavii bude Mandous. Měl dobrou půlsezonu, tak bych ho tam dal. Za něj pak Kovář a klidně bych vyzkoušel Jaroše. Oba jsou o dekádu mladší a budoucnost. Vůbec bych se toho nebál.