Jaké máte po výhře 5:0 v prvním semifinále poháru pocity?

Beru to tak, že jsme pořád v poločase, byť ve velmi nadějném. (usmívá se) Je jasné, že už to musíme zvládnout. Celkově je fajn, jak jsme k tomu přistoupili, mohli jsme díky tomu rozložit síly a plně se soustředit na další zápas. Všichni nás totiž strašili, jak jsou Lipany doma nepříjemné, jak lidé na východě umí vybláznit své hráče, přičemž si tam spousta týmů vylámala zuby. My to tam ale měli od začátku pod kontrolou, k čemuž pomohla i červená karta. Především za to ale mohla naše aktivita a dobré nastavení.

Je těžké se ubránit tomu dojmu, že jste ve finále, i když formálně nikoliv, protože vás čeká domácí odveta?

To finále je strašně daleko. V sobotu nás doma čeká Trnava, pořád máme v lize o co hrát, takže pohár teď nemá smysl řešit. Pozitivní je, že budeme moci nasadit i hráče, kteří nejsou tolik vytížení, případně se vrací po zranění. To je obrovský benefit v závěru sezony, protože se můžeme soustředit na ligu. Je to takový snový plán, že jsme to tak zvládli a brzy rozhodli. Jsem moc rád.

Bylo těžké nepodcenit třetiligového soupeře?

Řekl bych to tak, že náš tým i individuality mají kvalitu, stejně jako celá organizace, ale nejsme na úrovni Slovanu, Dunajské Stredy, nebo Trnavy. Hráči jsou nastavení, když jsme se bavili, poznal jsem, že vnímají, o co jde a že žádný soupeř se sám neporazí. Že ho musí zlomit sami. V tomto jsme to jako realizační tým měli jednoduché.

Říkáte, že nejste na úrovni třeba Dunajske Stredy, nicméně zrovna ji jste v poháru vyřadili…

My s nimi ani v lize dvakrát neprohráli. Ale jde o to, že je to jiná organizace, jiný tým, jiný stadion, jiný rozpočet a jiný svět… Vedle nich jsme malí, sám ale víte, že na hřišti se to často maže. Je fajn, že jsme je vyřadili a i díky tomu jsme blízko finále.

Když byla řeč o pocitech po úterý, jaké je máte z celého dosavadního jara? V době přípravy jste nevěřil, že byste ztrátu sedmi bodů ve zbývajících čtyřech kolech základní části mohli dotáhnout, ale stalo se a teď ani třetí příčka není daleko. Pouze šest bodů, takže na ni můžete pomýšlet.

Já bych to nedával do souvislosti jen s jarem. Určitý progres je vidět od začátku, kdy jsem do Ružomberoku přišel. Já převzal tým, který se v létě dával dohromady, někteří hráči přišli pozdě, jiní byli zranění, je tu i spousta mladých kluků. Mužstvo potřebovalo čas, pořád ho potřebuje. Ale chci tím říct, že je v něm dobré nastavení, parta a celkově tady panuje příjemné prostředí pro práci. S tím souvisí i energie ze strany hráčů, kteří chtějí pracovat a zlepšovat se. Posouvat. A tak to má být. V zimě jsme proto do toho nechtěli sahat, maximálně přivést někoho rozdílového. Ani na to nedošlo, tým zůstal pohromadě, a věděli jsme, že progres v přípravě musí přijít. To se do značné míry stalo. Současnost je výsledkem toho, že jsme si za tím šli, jdeme zápas od zápasu, nekoukáme na tabulku, a když jsme vyhrávali, jen jsme čekali, co z toho bude. Někdy je tento přístup nejlepší.

close 24. kolo Fortuna ligy mezi FC Baník Ostrava a FC Slovan Liberec. 5. března 2022 v Ostravě. Ondřej Smetana. info Zdroj: Deník/Lukáš Ston zoom_in Fotbalový trenér Ondřej Smetana.

Takže se vyplatilo jet i na to soustředění do Turecka…

Určitě, ale to bylo na vedení. Řekněme si, jak to je. Všichni vidíme, že všude se hlídají náklady. Možná si vedení klubu říkalo, že by ty peníze použilo na něco jiného, nicméně šlo se do toho a myslím, že to bylo fajn, protože to zúročujeme. Měli jsme fantastické hřiště, na úrovni Górniku, který trénoval vedle nás, super zápasy, vyšlo i počasí. Věřím, že se ta investice vyplatila.

Když mluvíte o vedení klubu, jak současný stav vnímá?

Po postupu do šestky jsem viděl, jak to prožívali ostatní trenéři, jejich radost, jak pro jiné týmy bylo důležité se tam dostat. To mi došlo asi až později. Jak říkám, my nic neplánovali, nekoukali na tabulku, nepočítali, jen jsme dělali vše pro to, abychom další zápas vyhráli. A my vyhrávali. Když to pak vyšlo, uvědomil jsem si, jak je ta šestka důležitá, že jde o úspěch. Na druhé straně, hned za šest dní jsme měli doma Slovan, takže veškerá radost šla pryč a museli jsme přepnout do režimu přípravy na nejlepšího možného soupeře. Pochopil jsem však, že pro každé mužstvo v soutěži je zásadní v šestce být. Třeba Bánská Bystrica… Obrovský rozdíl, jestli jede na Slovan, nebo do Skalice. A i pro lidi na tribunách, kteří byli možná překvapení, ale žijí tím a závěrečných patnáct dvacet minut jim u nás přineslo velké emoce. Pro ně se fotbal dělá.

Jaké teď vlastně máte ambice?

V sobotu jdeme na Trnavu. (pousměje se) Nic jiného teď neřeším. Takhle jedeme od začátku a myslím si, že jinak by tým přemýšlet neměl. Chceme zvládnout těžký zápas, protože Trnava se rozjela, dostává se do formy a potřebuje udržet trojku, nebo ještě lépe uhrát druhé místo.

Ať budete finále hrát s Trnavou, nebo s Podbrezovou (první zápas skončil 1:0), cítíte, že to bude pro Ružomberok za poslední léta největší zápas?

Myslím, že jo. Jasně, asi tři roky zpátky skončil Ružomberok druhý, pak nastal odliv hráčů, obměna a omlazení týmu. Nechci mluvit za klub, ale pro mě a kluky v šatně to platí určitě.

A koho byste si ve finále přál?

Přiznám se, že jsem poučen. V režimu, kdy od mého příchodu jsme narazili na všechny soupeře z top šestky, každý víkend jsme hráli o všechno a v každém zápase jsme museli bodovat, nejlépe vyhrát, si člověk nemohl vybírat. Bylo jedno, jestli jede na Slovan, nebo přijede Trenčín. Pořád jsme hráli proti těžkým soupeřům. To platilo i na jaře. Takhle jsme nastavení i teď a neřeším, jestli to bude Trnava, nebo Podbrezová, protože oba mají své přednosti, silné stránky i individuality, že tam si člověk moc nevybere.

Každopádně dochází člověku, že ať už z ligy, nebo z poháru, je relativně blízko, kousek, od účasti v evropských pohárech?

Jak říkáte, možná kousek, ale já si myslím, že zároveň pořád i hodně daleko. To je podle mě přesné. Blízko i daleko. Ale jak jsem už naznačil, my teď opravdu řešíme jen sobotu a Trnavu. Nikdo nekouká, co bude za pět kol, nebo za měsíc. V šatně ani v klubu. Víme, kolik sil nás na jaře stálo se tady dostat, vyhrát všechny zápasy. I tento týden byl strašně těžký. A ještě bude. Fyzicky i psychicky. A kluci to vědí. Nijak nekalkulujeme, co by mohlo být, soustředíme se na dění na hřišti. Většinu sezony jsme byli mimo šestku, takže se při vší slušnosti a pokoře rozhodně v Evropě ještě nevidíme. Dívat se teď tak vysoko by byla trochu drzost.