Do známého prostředí ale zavítal rád. „Zažil jsem tu roky, na které vzpomínám, těšil jsem se i na stadion. Jakýkoliv tým přijede na Spartu, tak je to pro něj svátek. Bohužel škoda výsledku, že jsme zápas nedotáhli v situaci, kdy jsme vedli 1:0,“ řekl Lischka.
Jak je možné, že když se vše vyvíjí podle ideálního scénáře – vstřelíte v úvodu první gól – tak se od toho odrazila spíše Sparta, než vy?
Jak říkáte, byl to ideální scénář, který jsme si představovali, když jsme se připravovali. Věděli jsme, že musíme začít víc defenzivně, být kompaktní a počkat si na brejky. Chystali jsme se i na útočné standardky, ze kterých jsme chtěli udeřit. To se podařilo, vedli jsme 1:0, ale dlouho jsme to neudrželi. Inkasovali jsme brzy vyrovnávací gól, vzápětí druhý. To se nemůže stávat, protože připraveni jsme byli i na defenzivní standardky. Věděli jsme, že to zahrávají dobře, nekopou to, ale rozehrávají. Je to asi o odpovědnosti každého hráče za to, jakého chlapa má hlídat. Tohle se nesmí opakovat.
Ve finále vám vítěznou branku dal jeden z nejmenších sparťanů na hřišti – obránce Tomáš Wiesner…
Je to zarážející. Patří k nejmenším hráčům, ve Spartě jsou jiní hlavičkáři. Sám jsem tu situaci ještě neviděl, musíme se kouknout na video, jak to vzniklo, protože Lašty (Laštůvka) tam ležel na zemi. Jestli tam nebyl faul, nebo něco. Nakonec to ale bylo uznáno, vše bylo v pořádku, takže to by se také nemělo opakovat, že tam vyplave hráč sám a zakončí.
play_fill
S Janem Laštůvkou jste měl řeč už po první brance. Co jste si vysvětlovali?
Připravovali jsme se, že standardky, nebo rohy Sparta rozehrává a dostávají to až na čtvrtého hráče. Já jsem viděl, že by tam byl sám, tak jsem na půl cesty vystupoval, ale pak jsem se vracel. Už ale bylo pozdě. Museli jsme si to pak vysvětlit, jak se tomu v příští situaci vyvarovat.
Za stavu 1:1 měli velké šance Arťom Koncevoj a především Ladislav Almási. Nedali, a místo toho jste do přestávky ještě jednou inkasovali. Mohly to být zlomové momenty?
Přesně tak. Na Spartě si soupeř mnoho šancí nevypracuje a ty, které má, musí proměnit. Troufám si říct, že zápas by se vyvíjel jinak, kdybychom ty příležitosti proměnili.
Trenér Ondřej Smetana se vyjádřil, že jste nebyli pouze pod tlakem domácích hráčů, ale naznačoval i jiné tlaky. Viděl jste to ze hřiště podobně?
Asi to trenér řekl dobře. Nevím sice, co přesně řekl, ale nechám to na něm.
Proti soupeřům z elitní pětky minulé sezony Baník zatím ani jednou nevyhrál. Lze pojmenovat společný důvod?
Samozřejmě ty kluby jsou asi ještě dál. My se jim musíme vyrovnat v bojovnosti, nasazení, což Ostravu zdobí, nebo je to pro ni typické. Soupeřům to nevoní. Ale je pravda, že jsou dál, nebo tam, kde bychom chtěli být časem i my. Myslím si, že domácí zápasy se Spartou, Plzní i Slavií jsme mohli dovést do vítězného konce, ale bohužel něco nám chybělo, abychom je vyhrávali.
play_fill
A proč doma jste schopni je obrat o body, na jejich hřištích ale nikoliv?
Zažil jsem to i z pozice hosta, když jsem se Spartou jel do Ostravy. Bylo to určitě nepříjemné prostředí, kde se nejezdí rádo. To je pro Ostravu typické, mají to tak všechny týmy, které patří mezi ty top. Těžké území, hráči ani fanoušci jim nedají nic zadarmo. To je největší rozdíl.
