Záměr trenérů pod vedením Ondřeje Smetany by se dal shrnout do jednoduchého hesla: uštvat a udeřit. Tato strategie Slezanům vyšla třeba o dva týdny dřív na Bohemians, kde na těžkém terénu vydrželi i s pomocí dobrého prostřídání fungovat ve vysokém tempu celý zápas, zatímco „Klokani“ nikoliv. A v závěru rozhodli.

Podobně chtěl Baník uspět i na Slovácku. Proto na svého pronásledovatele v tabulce vyslal ofenzivní kvarteto, které není líné na krok a hodně toho oběhá. Zajistil ho pak defenzivně dobře vybaveným duem Kaloč – Boula. Tím chtěl připravit půdu pro druhý poločas, početné prostřídání a ofenzivní esa jako právě Almási, Falta, Janošek, navrátilec Tetour, případně Buchta.

Plán rozumný. Soupeř nedisponuje tak širokým kádrem, zvlášť když mu z hráčů v poli chyběli i Kohút a Kadlec. Nicméně tentokrát past nesklapla. Ačkoli domácí kouč Martin Svědík začal s výměnami hráčů až po 80. minutě, fyzicky dobře připravené Slovácko vydrželo s hosty běhat po celé utkání.

V pozápasových rozhovorech pak Svědík přiznal, že si tahu a síly Baníku na lavici všiml. Byl si vědom, co protistrana chystá.

Hlavní problém byl ale v samotném Baníku. Během 60 minut si nedokázal vytvořit patřičný tlak, dostat defenzivu soupeře do úzkých a hlavně ji zaměstnat tak, aby v závěru neměla síly na odpor. Naopak spíše ještě hrozili domácí Laštůvkovi.

Záměr měli Smetana a spol. dobrý, chytrý, realizace se však moc nezdařila. Lépe řečeno, byla bídná.