Bylo jasné, že pocity byly příjemné. „Jsem docela pokopaný, ale rád. Za šedesát minut je to hezké,“ pousmál se dvaatřicetiletý fotbalista. „Bylo to spíše bojovné utkání, takže jsem rád, že jsem se vůbec dostal k nějaké střele. Nakonec byla jen jedna. K tomu Buchtič krásně zakončil můj centr,“ těšilo Nemanju Kuzmanoviče.

Jedna střela, jeden gól, konkrétně z přímého kopu, kdy jste se prosadil pokusem na stranu gólmana Letáčka. Věděl jste od začátku, že to chcete kopnout takhle?

Ani ne. Bavil jsme se s Flaškou (Fleišmanem), chtěli jsme to zahrát podle toho, jak to postaví gólman. Klukům jsme ukázali, ať radši prodlouží zeď. Pak mi Fleiši řekl, že gólman stojí dva metry od tyče, až moc uprostřed. „Tak mu to kopni na jeho stranu,“ slyšel jsem. Podíval jsem se a byl to jednodušší kop, protože měli docela vysokou zeď. Vystřelil jsem na zadní, proletělo to přes naše kluky a gólman to viděl na poslední chvíli. Naštěstí to zapadlo.

Ještě předtím jste přihrál na gól Davidu Buchtovi. Celkově dva góly během úvodní půlhodiny rozhodly, nemyslíte?

Vstup byl důležitý. Na soupeře jsme nalezli a nechtěli ho nechat kombinovat, i když na tom terénu je to těžké. Pomohl nám první gól, přidali jsme druhý a to byl základ. Ve druhém poločase to hřiště bylo ještě horší, byli jsme v některých situacích zbrklí, ale i když měl soupeř míč víc na kopačkách, nepouštěli jsme ho do výrazných šancí. Závary jsme pohlídali a v závěru přidali třetí gól.

Už předchozí zápas s Českými Budějovicemi byl prakticky rozhodnut za prvních 45 minut. Čím si to vysvětlujete?

Ten začátek jsme si připomínali dnes, stejně jako celý týden. Stejně jako s Budějovicemi nalézt na soupeře, tlačit, presovat a z toho těžit. To vyšlo, naštěstí jsme oba góly dali ještě v první půli. To rozhodlo.

Naopak úvod druhého poločasu nebyl dobrý…

Chtěli jsme hrát dál aktivně, nedařilo se nám to ale. Pardubice byly lepší, sbíraly odražené míče a tlačily nás. Sice měly převahu, ale do větších šancí se nedostaly. Kluci vzadu to zvládli.

Teprve potřetí v sezoně jste udrželi čisté konto, poprvé po více než dvou měsících. To je další pozitivum, viďte?

(pousměje se) Samozřejmě. Spíše ale pro obránce a pro Bůďu (brankáře Viktora Budinského), který chytá už několikátý zápas a doteď měl vždy smůlu. Kolikrát jsme vedli o dva tři góly, ale pak inkasujeme v závěru. Za něj i kluky v obraně jsem rád, že máme čisté konto. Výsledek s ním vypadá lépe.

V lize jste neprohráli sedm zápasů, to je určitě povzbuzení pro poslední zápas roku příští neděli proti Slavii, co říkáte?

Ano, je to dobré, jsme rádi, že jsme dlouho neprohráli, což nám může na Slavii zvednout sebevědomí. Musíme se dobře nachystat, čeká nás těžký soupeř. Zkusíme mu ale vrátit porážku z Prahy.