Branky tehdy vstřelili Michal Papadopulos a nenápadný záložník – věkem ještě dorostenec – Filip Racko. „Byl to můj první ligový zápas, dal jsem gól, vyhráli jsme, navíc na Spartě… Na to se nezapomíná,“ líčí pro Deník po téměř sedmnácti letech.
Přitom ani neměl být v základní sestavě. „V áčku jsem byl jen chvíli, jel jsem tam s tím, že budu na lavici, ale na rozcvičce se zranil Franta Rajtoral, tak trenéři ukázali na mě. Nečekaně, ale aspoň si člověk neuvědomoval, co se děje, co ho čeká a mohl do toho jít po hlavě,“ popisuje Racko.
Přehnanou nervozitou netrpěl. „Něco tam bylo, docházet mi vše začalo, když jsme se rozcvičovali pod kotlem Baníku, kde už bylo třeba 500 fanoušků. Když se ale písklo, vše opadne, jste do fotbalu zažraný a moc nevnímáte, proti komu hrajete,“ přibližuje pro Deník Filip Racko.
„Pamatuji si, že sparťanští fanoušci protestovali proti trenéru Hřebíkovi, skandovali různá hesla, vyvěšovali transparenty a tak. My této nálady využili. Parádní zážitek,“ vybavuje si Racko.
Slavný moment v současnosti trenéra třetiligového Vratimova přišel ve 31. minutě, kdy vymetl šibenici reprezentačního brankáře Jaromíra Blažka. „Takhle jsem to už nikdy netrefil,“ přiznává.
„Samozřejmě v tom byla velká dávka štěstí. Prostě přišel centr, já do toho vletěl, nastavil nohu a lépe to trefit asi nešlo. Gólman s tím nemohl nic dělat,“ má jasno Filip Racko.
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. „Gratulací bylo tolik, že jsem snad během 25 minut měl vybitý telefon. Ani jsme nestačili vyjet z Prahy a došla mi šťáva,“ usmívá se.
Věří, že Baník může na Spartě uspět i tentokrát. „Škoda výkyvů, třeba s Karvinou, ale nečekal jsem, že budou tak vysoko. Myslím si, že Ondra Smetana se svými kolegy odvádí dobrou práci, má výsledky, a v lize není nikdo, kdo by nešel porazit. Bude záležet, v jaké formě a pohodě budou ty týmy po reprezentační pauze, ale Baník není bez šance,“ je přesvědčený Filip Racko.
