Osobnost Deníku

Postavil se na střídačku, proti němu Pavel Hapal. Kamarád, bývalý spoluhráč a také souputník. Oba dva pamatují do neděle poslední výhru Baníku v Jablonci z dubna 2006. Hapal jako hlavní kouč, Látal oficiálně jako vedoucí mužstva. „Radek ještě neměl trenérskou licenci, jelikož začínal později, než já. Přece jen hrál déle, takže já na trenérské kariéře pracoval dřív,“ usmál se Hapal.

Byl v dobré náladě. Aby ne. Baník vyhrál potřetí v řadě, navíc po solidním výkonu, byť ke gólům mu pomohlo i štěstí. U druhé branky se Kpozo ukopl a místo centru před bránu poslal míč nečekaně přímo na gólmana Hanuše. Třetí – rozhodující – trefu, si pak vstřelil domácí stoper Nemanja Tekijaški. Na druhé straně Baník měl množství dalších šancí. Tanko zahodil dvě tutovky, Rigo jednu, pro ofsajd nebyl uznán gól Lischky.

Látal měl opačné pocity. „První poločas velice slabý. Baník nám ještě dal dárek, že jsme šli do kabin s výsledkem 1:2, přitom měl šance na další dvě tři branky. Prohrávali jsme osobní souboje, neměli jsme střed hřiště, posbírali nám všechny odražené míče, dohrávali to přes kraje a Ewerton s Tankem pořád hrozili. Tam jsme měli obrovské problémy,“ hodnotil Radoslav Látal.

Po pauze přišlo zlepšení, ke kterému přispěly změny v sestavě. „Přešli jsme na tři obránce, zahustili jsme střed hřiště, hra byla už lepší. Jenže uděláme jednu drobnou chybu, opět ztratíme míč a Baník nás potrestá. Sice jsme se ještě vrátili do hry, ale konec si už Baník zkušeně pohlídal,“ uznal kouč Jablonce, který tak měl jiné starosti, než vzpomínat na 18 let staré události.

„Nijak jsme to neřešili, nemá to cenu se o tom bavit a toto téma v kabině otvírat, protože máme úplně jiné problémy, se kterými jsme v týdnu bojovali,“ věděl Radoslav Látal.

Špatné výsledky, konec v poháru a hlavně rozsáhlá marodka, která například vedla i k tomu, že pro oživení šel ve druhé půli místo útočníka Jana Chramosty do hry čtyřicátník a defenzivní univerzál Tomáš Hübschmann. Z nastoupivších hráčů měli potíže i Kratochvíl, či zmíněný nešťastník Tekijaški. „Ale to není výmluva. Máme tady jiné hráče, se zápasem jsme se však nevypořádali,“ povzdechl si Látal.

Na jeho vztahu k Baníku se však nic nezměnilo. „S klubem jsem spjatý, dá se říct, jak s Olomoucí, protože to, co jsem tam krásného prožil, na to se nedá zapomenout. Samozřejmě, chcete Baník porazit, ale pořád na něj myslíte. Přeji jim, ať se dostanou co nejvýš, ať mají poháry, protože ten region si to zaslouží. Mají tam skvělou diváckou kulisu, spousta diváků chodí na zápasy a je na čase, aby se do pohárů dostal,“ vyjádřil se Látal.

„Na druhé straně jsem teď trenérem Jablonce, chtěli jsme vyhrát, ale Baník byl velice dobře připravený. Musím jim pogratulovat, protože vyhráli zaslouženě. Myslím si, že na to čtvrté místo dosáhnou, a věřím, že se poháry do Ostravy vrátí,“ dodal Látal.

I jeho zároveň bude zajímat finále německého poháru, který v roce 2001 v barvách Schalke vyhrál. Letos se střetnou v boji o prestižní trofej čtyři Češi. Za druholigový Kaiserslautern nastoupí záložník Filip Kaloč, lídr bundesligy z Leverkusenu má pak v kádru trio Patrick Schick, Adam Hložek a Matěj Kovář.

„Každá česká stopa v Německu je skvělá. Vzpomínky jsou krásné. Když jsme v Berlíně vyhráli, jeli jsme celou noc zpátky s fanoušky. Proto ten fotbal děláme. Já teď upřímně přeju Filipovi, aby se mu to povedlo, i když to bude mít proti Leverkusenu hodně těžké. Je to finále a jeden jediný zápas. Může se stát cokoliv,“ uzavřel Radoslav Látal.