Olympiáda v Deníku

Co se vám po sedmi letech z toho zápasu v Kodaní vybaví, a jaký je teď Daniel Holzer?

(pousměje se) Co se mi vybaví? Fantastická atmosféra, i když tehdy tu bylo asi šestnáct tisíc lidí. Všichni jsme byli vyjukaní z atmosféry i fotbalu. To mi utkvělo v paměti, i když jsem zjistil, že jsme je přestříleli. To jsem se celkem divil, protože ze hry mi to tak nepřišlo. Já jako Daniel Holzer jsem zkušenější, nejsem tak překvapený ze stadionu a doufám, že ani kluci nebudou.

V Evropě jste odehrál za Zlín, Spartu a Slovácko 25 zápasů, nejvíce ze současného týmu. Bez urážky Urartu, je tohle zápas, na který jste čekal v dresu Baníku?

Jak říkáte, se vším respektem k Urartu, asi tohle je ten zápas, na který jsem se těšil, stejně jako všichni v klubu, protože mohou vidět krásný stadion, velký dánský klub. Vlastně ten největší. Myslím si, že až to zítra vypukne, tak všichni, kteří to nezažili, budou hledět s otevřenou pusou, jak to chodí v zahraničí a pohárových zápasech. Chci udělat vše pro to, abychom přes Kodaň prošli a mohli si tohle třeba užívat celou sezonu.

Překvapilo vás, že máte v kádru nejvíce startů?

Já o tom nevěděl. Když jsem se ale na to zpětně díval, tak mě to nepřekvapilo, protože v klubech, kde jsem byl, se všude hrála Evropská liga nebo poháry a potom se to rychle nasbírá.

Trenér řekl, že se nesmíte podělat. Jaký je na to recept?

Když jsem nad přemýšlel a vezmu si to zpětně, jak jsem tu hrál se Zlínem, nebo jsme všeobecně poháry a velké zápasy hráli, třeba na Fenerbahce, tak opravdu hlavní je se z atmosféry – s prominutím – nepo*rat. Přijdete na stadion, všichni začnou pískat, bučet a vy se s tím tlakem musíte umět vyrovnat. Ať už lidí, okolí, nebo soupeře, který na nás nastoupí ve velkém stylu. Budou chtít od začátku dominovat, patnáct dvacet minut musíme přežít a nebát se hrát, nebýt ustrašení. Kdybychom hráli s otevřenou pusou a říkali, jak je to tady krásné, tak nemáme šanci na úspěch.

Pavel Hapal před duelem v Kodani. | Video: David Hekele

Odvaha a sebevědomí se hezky říká, ale kde ji pak najít?

Jasně. Vždycky je to o tom, jak zápas každému sedne. Na druhé straně, když vidím trávu, jaká tady je, tak kdy jindy ukázat, že fotbal hrát umíme. Doufám, že to tak bude zítra vypadat.

Na druhé straně, dneska to není ta Kodaň, která loni vyřadila Spartu a došla do osmifinále Ligy mistrů. V lize skončila třetí, hlásí odchody, i v nové sezoně už ztratila…

Když jsem dostal informaci, že jdeme na Kodaň, hned jsem si vybavil jejich loňskou sezonu v Lize mistrů. Hráli parádní zápasy s velkokluby, říkal jsem si, že to bude těžký. Ale když jsem se na ně teď zaměřil, nehráli už tak dobrý fotbal jako tenkrát. Nebyli tak přesvědčiví. Pro nás jenom dobře. Budeme to chtít zvládnout.

Určitě jste měli videa, tak co vás zaujalo na soupeři? A kdo?

Zaujalo mě, že je tu jen dva hráči z té doby, kdy jsme tu hráli. Střeďák Falk a Denis Vavro. Falka si pamatuji, jinak se vše vyměnilo. Video jsme měli, ještě se budeme připravovat detailně, protože nám posílají individuální videa hráčů. Hrají dobře…

…vás asi zajímá hlavně pravá strana, že?

Ano. Oba jejich beci jsou ofenzivní, krajní záložníci hrají hodně ve středu, protože to mají přes nohu, takže si to tak navádí. Chodí do meziprostoru a otvírají prostor bekům. Přijde mi, že mají dva styly. Jeden, že chtějí prostrkávat míče do šestnáctky a hrát středem, ale z ničeho nic pak začnou centrovat jeden míč za druhým. Na to si musíme dát pozor.

Jak se těšíte na baníkovce v sektoru hostů?

Doufám, že se minimálně vyrovnají tribuně naproti. Bude to samozřejmě hrozně těžké, protože Kodaň má fantastický kotel. Ale věřím, že oni i my si to tady užijeme a přivezeme co nejlepší výsledek do Ostravy. Pokud by se nám to podařilo, a já tomu věřím, může být atmosféra v Ostravě ještě lepší než tady.

Budete tady mít rodinu?

Bohužel ne. Trošku jsem doufal, že klub vyšle letadlo i pro rodiny a všechny možné lidi, ale nestalo se. Chtěl jsem ještě na poslední chvíli kupovat letenky před dvěma nebo třemi dny, když jsme postupovali přes Urartu, ale zaprvé už jich moc nebylo. Ani z Krakova, ani z Katovic. A zadruhé to stálo už docela raketu oproti tomu, za kolik byly před čtrnácti dny. Ve finále bychom asi neměli ani hlídání pro malou, takže to musíme zvládnout minimálně do play off, ale ideálně do skupiny.

Jak jste spokojen po návratu do Ostravy?

Jsem rád, že jsem doma, v Hradišti to bylo z hlediska bydlení a cestování náročnější. Teď jsme všichni spolu v Havířově, což je pro nás osvěžující. Užíváme si to. Lidi, co byli v Ostravě předtím, tady zůstali. Přišel jsem do stejného Baníku, než z jakého jsem odcházel. Akorát teď je o jednu nebo dvě úrovně výš. Užívám si to, lidi jsou skvělí. Doufám, že budeme vyhrávat, protože vím, že když to tak není, nálada je trošku horší a jste pod tlakem.

A co osobně?

Snažil jsem se o to, abych hrál více zápasů v základní sestavě, ale zatím vyhráváme, postupujeme, takže všechno v pořádku.

Máte na levé straně velkou konkurenci v Ewertonovi a Patricku Kpozovi, viďte?

Ewe do toho vletěl, jak skončil. To je pro nás dobře. Je to kapitán. Čím lépe bude hrát a bude pomáhat týmu, tak budu i já radši. Nejsem žádný egoista. Jen ať hraje, ať dává góly. Když bude prospěšný a Baník bude co nejvýš, všichni budeme spokojeni. A Patrick Kpozo navázal na minulou sezonu. Trenér do toho zatím asi nepotřeboval sahat, budu čekat na šanci. A pak se ji snažit využít.