„Bylo to dlouhé, ale nervózní jsem nebyl. Věřil jsem, že to dopadne a kluby se dohodnou. Stalo se a já jsem spokojený,“ vylíčil své pocity pro Deník šestadvacetiletý odchovanec Hlučína.
V dresu svého nového zaměstnavatele už odehrál první zápas, když se o víkendu podílel na vítězství 1:0 nad slovinským NK Aluminij. „Jsem tu nový, takže se pořád s kluky i prostředím sžívám,“ přiznal Stronati, kromě něhož v Puskási působí další dva Češi – exolomoucký Jakub Plšek a rodák z Brumovic Libor Kozák.
Přemýšlel jste, co by bylo, kdyby to ani podruhé nevyšlo?
Abych popravdě řekl, ani moc ne. Samozřejmě byl bych dál hráčem Baníku Ostrava, musel bych pracovat na sobě, abych se zlepšoval a přišlo i něco dalšího, lepšího. Třeba by se tak stalo, ale to nikdo neví. Teď už se odpověď nedozvíme. (usmívá se)
Podle agenta Václava Svěrkoše se ozvalo Middlesbrough, které ale nebylo schopno splnit finanční požadavky Baníku. Nemrzí to, že nejste nyní ve druhé anglické lize?
O tom zájmu jsem věděl, to je pravda, ale jak říkáte, Middlesbrough přišlo s nižší nabídkou, kterou by Baník asi neakceptoval. Pochopitelně jsem o tom přemýšlel, zamrzelo to, ale pak došlo na Puskás, to už dopadlo, takže jsem teď šťastný.
Jak jste bral, když v zimě na poslední chvíli váš přestup do Maďarska zastavil majitel Baníku Václav Brabec?
No, tak ze začátku jsem nevěděl, co mám dělat. Na druhé straně jsem si pak ale řekl, že mě to musí motivovat, abych hrál ještě lépe a třeba přišla ještě lepší nabídka. Nakonec přišla, dokonce ze stejného klubu, a ještě lepší pro mě i pro Baník. Vlastně když se to tak vezme, tak teď to bylo mnohem lepší pro obě strany, a i Baník na tom ve výsledku ještě vydělal.
Takže nelitujete, že to tenkrát neklaplo?
Určitě ne. Jako Baník jsme měli za cíl dostat se do pohárů, to se nepovedlo, a za takových okolností mi bylo slíbeno, že v případě dobré nabídky mě je klub ochotný pustit. To dodržel. Jsem rád.
Ale ani teď v létě se vás Baník nevzdával jen tak…
Já tomu rozumím. Když jsem mluvil s vedením, tak mi říkali, že jsem tři roky neslezl z placu, defenziva prakticky na mě stála, byl jsem jejich klíčový hráč a takové žádný klub rád nepouští. To je samozřejmé. Na druhé straně je nějaké sportovní hledisko, chtěl jsem se posunout, což Baník pochopil a vyšel mi vstříc.
Co vás přesvědčilo jít zrovna do Maďarska?
Určitě osoba trenéra (Zsolt Hornyák), který mě vedl už v Hlučíně. Bylo důležité, že on i sportovní ředitel mě chtějí. Pak jsem opravdu uvažoval, že bych tady chtěl jít. Ohled jsem jistě bral i na sportovní stránku, protože Puskás skončil v minulé sezoně v lize druhý, bude hrát předkolo Konferenční ligy, takže je šance se dostat do pohárů. Samozřejmostí je dál se držet v horních patrech – nejlepší trojce čtyřce – v lize. Možná i trochu zabojovat o titul.
Je tedy ambicí Puskáse ohrozit suverénní Ferencváros?
(pousměje se) Určitě by si to přáli, ale víme, že Ferencváros je silný, i když já to ještě nepoznal. V klubu ovšem věří, že máme sílu i schopnosti na to, abychom ho potrápili a třeba i sesadili.
Hráli roli v přesunu i Jakub Plšek a Libor Kozák? Prvně jmenovaný už v klubu působil, druhý přišel krátce po vás…
Rozhodně. S Kubou Plškem jsem si telefonoval a řekl mi, jak tady vše funguje. Samozřejmě i pro adaptaci je dobře, když jdete do zahraničí, že tam jsou už i nějací Češi. Lépe pak zapadnete a celkově se tam s tím sžijete.
Řada fanoušků i odborníků má k maďarské lize rezervovaný vztah. Zaznamenal jste i ve své okolí, že se lidé podivovali, proč jdete zrovna tam?
Zaznamenal. Ale já to ani neřešil. Hlavně já ještě maďarskou ligu naživo nepoznal, jen z prvních dojmů v tréninku mi úroveň přijde jako velmi dobrá a je vidět, že jsem přestoupil do top klubu v Maďarsku, kde chtějí ty nejlepší hráče, a proto mají velké ambice. Je tu třeba i Alex Baluta, který hrál ve Slavii. Zároveň ale mají i dobrou mládež, pár mladých kluků v týmu je, kvalita také. Až tak za dva tři měsíce budu vědět, jaká je úroveň maďarského fotbalu. Ale co mám informace z druhé ruky, jde to tu nahoru. Jen Češi to tady moc nesledují, já také dřív ne, ale pokud jde třeba o zázemí a stadiony, tak to je tu na vysoké úrovni. Proto věřím, že i fotbal tu bude na tom podobně, jako v Česku. Pro mě to je krok vpřed.
Můžete přiblížit zázemí, jaký má právě Puskás?
Perfektní, lepší jsem snad ještě neviděl. Vše, co k fotbalu potřebujete, a nejen k němu, tady najdete. Od malého, ale pěkného stadionu, po tréninková hřiště, kterých je snad sedm. Z toho dvě vyhřívaná, kde trénujeme my jako áčko. Potom velká akademie, k tomu obrovská posilovna, hala, běžecká dráha. Je tu i rozsáhlá možnost regenerace, kryokomora v kabině. U šatny jsou i dvě malé posilovny na rozcvičení. Je toho hodně. (usmívá se)
Letos vám bude 27 let, kontrakt jste podepsal na dva roky. Vnímáte, že právě toto období může výrazně určit směřování vaší kariéry po třicítce?
Já to tak neberu. To, co jsem nyní podepsal, je nejlepší smlouva, jakou jsem v kariéře měl. Toho si vážím a budu se snažit a makat, abych v budoucnu dostal ještě lepší, ať už tady, nebo někde jinde. Teď tu mám podepsáno na dva roky s opcí, takže budu chtít splatit Puskási důvěru, kterou do mě vložil. Samozřejmě ale věřím, že se můžu ještě posunout i dál, teď bych ovšem chtěl se kvalifikovat do pohárů, kvůli kterým jsem tady mimo jiné šel.
Nabíjí vás zmiňovaný zájem Middlesbrough optimismem, že i ze zemí jako Anglie, Itálie, či další se mohou ozvat?
Určitě. A k tomu by mohly pomoci i ty poháry, protože si myslím, že kluby z těchto „lepších“ zemí právě výkony na evropské úrovni hodně zajímají. Stejně i to, co odehrajete v reprezentaci. To je klíč k tomu se posunout ještě dál.
Zmínil jste reprezentaci. Figuroval jste v širší nominaci na mistrovství Evropy. Měl jste možnost odjet na dovolenou, nebo jste se od konce sezony udržoval v pohotovosti?
To ne. My jsme s Baníkem hráli poslední zápas 29. května, já hned druhý den odjel na dovolenou do Itálie, kde jsem byl asi dva týdny. Dal jsem si sedm osm dní úplnou pauzu a pak jsem začal cvičit, běhat, sem tam beachvolejbal. Byl jsem připravený, kdyby se někdo zranil, nebo by se něco stalo, abych mohl hned naskočit.
V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že byste se mohl kvůli zdravotním potížím jiných hráčů do týmu dostat…
Byl jsem připravený, ale je dobře, že se kluci uzdravili. Určitě nikomu nic špatného nepřeji, takže když to padlo, bral jsem to tak, jak to je. Uzavřelo se to, takže musím věřit, že se do reprezentace podívám zase jindy. Třeba i díky výkonům v Puskási.
