V každém ročníku jsou dva či tři brankáři, kteří skončí v lize, věří Mikloško

„Je vidět, že se s těmi kluky začíná pracovat, i po technické stránce se připravují, což je výborné. Kluci ve třinácti či čtrnácti letech začínají mít správné návyky. Nejsou to takoví samorosti, jako tomu bývalo dřív,“ říká s úsměvem první český fotbalista, který se prosadil v Anglii.

Podle Mikloška jsou na tom současní žáci mnohem lépe než bývaly předcházející generace. „U gólmanů je posun vidět. Kluci se umí k tomu postavit,“ všímá si.

„Pro gólmany je v současnosti jednou z nejdůležitějších věcí hra nohama. Na to se hodně zaměřují. Každý den musí přihrávají, kopou do míče. Už to není jenom o chytání, devadesát procent je hra nohama,“ míní.

Možná i proto je lepší, když si budoucí ligoví gólmani v dětství vyzkoušejí i hru v poli, projdou jinými sporty. „Nemusí to být jenom fotbal. Ve škole, pokud mají možnost, ať klidné hrají házenou, basketbal, tenis. Prostě dělají jakýkoliv sport. V gólmanském řemeslu jim to může jedině pomoct,“ je přesvědčený.

Vzal si mobil a nestačil zírat. Střelec Crystal Palace čelil rasistickým urážkám

Že v Česku i po konci Čecha, Srnička, Kouby a dalších borců dál vyrůstají další špičkoví gólmani, dokazuje působení mladých brankářů v zahraničí.

Vždyť v nominaci české reprezentační jednadvacítky jsou tři borci, co momentálně působí na Britských ostrovech či v sousedním Rakousku.

„Talenty tady máme. Adam Stejskal chytá v Salzburgu za béčko, Víťa Jaroš z Liverpoolu hostuje v irském St. Patrick's Athletic FC, kde v devatenácti chytá ligu, což je výborné. No a Matěj Kovář byl půlroku na hostování ve třetí anglické lize a nyní je zpátky v Manchesteru United, kde chytá za U23. Chtěli bychom ale, aby chytal mužský fotbal, proto mu hledáme klub,“ říká.

„Podle mě jde o jeden z nejsilnějších ročníků vůbec, co kdy česká jednadvacítka měla. Věřím, že ti kluci mají dobře nakročeno. Většina z nich ale teprve přechází z mládežnického fotbalu do toho dospělého,“ přidává.

Také další mladší reprezentanti mají předpoklady k tomu, aby se prosadili. „V každém ročníku jsou dva či tři brankáři, kteří mají šanci. Určitě skončí někde v lize,“ věří Mikloško.

Problém je, že ne všichni dostanou šanci. „Je fakt, že trenéři nemají odvahu je tam třeba v osmnácti letech dát,“ připouští.

Že gólmani dozrávají později? Možná. Ale zdaleka ne všichni chtějí čekat do třiceti. „Podle mě je to stejně jako u hráčů individuální. Někdo to zvládne dřív, jiný později. Myslím si ale, že by to někteří kluci zvládli i v osmnácti,“ míní.

Všechno je to ale o odvaze a důvěře trenérů, ambicích klubu. „Chyby dělají všichni. Ti mladší i staří gólmani. Akorát u mladého gólmana se tolik nepromíjejí. Po nich se říká, že mu chybí zkušenosti, ale u toho staršího se to nějak přehlíží,“ všímá si.

Izolace na hotelu? Slavný fotbalista zahání nudu, natočil vtipnou pokojovou tour

Mikloško upozorňuje, že na gólmanském řemeslu je nejhorší, že chytat vždy může jenom jeden. „Kolikrát je hrozně těžké se do brány dostat,“ upozorňuje.

„Když ten jeden chytá slušně, není důvod ho měnit. A ten druhý, který může být stejně dobrý, ne-li lepší, tu šanci nedostane a musí si to odsedět na lavičce a čekat na tu svoji příležitost, kterou však potom musí chytit ho potom za pačesy,“ pokračuje.

Pozitivní je, že trenéři ve FORTUNA:LIZE až na výjimky věří tuzemským brankářům. Jen ve Spartě chytá Rumun Nita, Olomouc vsadila na Slováka Macíka a jeho krajan Rakovan ve Zlíně momentálně zaskakuje za zraněného Dostála.

„Pro české gólmany je dobře, že kluby nevyužívají zahraniční gólmany, ale naopak jsou schopné si kvalitní gólmany sami vychovat a naopak se je pak snaží posouvat do větších zahraničních klubů, do lepších soutěží,“ dodává Mikloška.

Čeká podobný osud i některého z talentů ročníku 2008? Uvidíme za pár let.