A Ondřej Juras si ani na pro něj v posledních měsících nezvyklém postu rozhodně v soubojích s fotbalisty Odry Petřkovice (Šenov vyhrál 3:1) nevedl zle. 

Takže teď to vypadá, že Šenov nezískal posilu do branky, ale spíš na kraj obrany…

Ale ne (směje se). Já jsem teď hlavně rád, že tady zase můžu hrát. A je mi jedno, jestli to bude mezi třemi tyčemi nebo v poli. Navíc dřív jsem docela často hrál v poli, takže to pro mě nějaká extra novinka není. Zkrátka, kam mě trenér postaví, tam hraju a jsem za to rád, že hraju.

Vám to fakt nevadilo, že jste si sundal rukavice a musel jste v horku nahánět fotbalisty v krajském přeboru?

Ne, rozhodně ne. Možná si někteří vzpomenou na to, že když jsme byl v Čeladné, tak i tam mě trenér Keler stavěl do zálohy. Když to bylo potřeba, hrál jsem jak obránce, tak i záložníka.

Dobrá, tak z jiného soudku. Co vás přimělo k návratu zpět do Šenova, kde se přece jen na rozdíl od Havířova hraje o dvě třídy nižší soutěž?

Je tady krásné hřiště, kluci jsou v Šenově fajn (směje se). Ale ne, v Šenově je fakt dobrá parta, znám pochopitelně dobře i zdejšího trenéra. A navíc mám práci, které se chci naplno věnovat a s tím fotbalem v Havířově, kde už je to, dá se říct, na poloprofesionální úrovni, se to dalo skloubit dost těžko. Takže můj návrat do Šenova je fakt asi nejvíce spojený s těmi pracovními důvody. Přece jen jít pětkrát týdně do práce s tím, že hned z ní je třeba letět na tréninky, není až taková sranda. A kromě toho tady v Šenově se přece jen ještě navíc trénuje až od půl šesté a zohledňuje se i to, že dost z nás pracuje. V Havířově, kde se trénovalo od čtyř, na mě toho fakt už bylo moc.

Na druhé straně je ale pravda, že Šenov už druhý rok po sobě hraje na špici I.A třídy, skupiny B, takže se asi nedá čekat, že si tady zahrajete fotbal jen kvůli vypocení…

To určitě, navíc tihle kluci mají na víc, klidně i na ten krajský přebor. Oni si sice myslí, že na to nemají, ale já si myslím pravý opak. Věřím tomu, že bychom byli schopni uspět ještě i v té vyšší soutěži a doufám, že se nám Šenov podaří ještě výš protlačit.

A tu víru vám asi podložilo i sobotní utkání s Petřkovicemi, které v poslední sezoně krajského přeboru patřily mezi její špičková mužstva…

To určitě. A jak už jsem řekl, Šenov má na to, aby hrál krajský přebor, což tenhle výsledek, i když vím, že to je pouze přípravný zápas, jen potvrdil.

Nejenže jste vyhráli, ale navíc i vy sám jste mohl skórovat…

(směje se) No tak to bych měl asi drahé v kabině. Ale je fakt, že tu standardku chvíli před koncem Honza Kaloč perfektně kopl, a když už tam člověk stojí, musí se o něco pokusit, že? Je jen škoda, že se mi to nepodařilo ještě lépe usměrnit, zkrátka jsem to netrefil tak, jak jsem si představoval. Ale zase kdybych ten gól dal, byl by to takový bonus navíc. Snad někdy příště.

Šenov má necelé dva týdny do ostrého startu I.A třídy. Dá se teď už vůbec nějak vystopovat, jak bude vypadat váš kádr na sezonu? Vždyť třeba proti Petřkovicím se z ničeho nic objevil na hřišti i útočník Pavel Štěpán, o němž tady kdekdo říkal, že si chce od fotbalu odpočinout…

Tak u Pavla Štěpána to bylo, podle toho co jsem slyšel a co mi i sám říkal, tak, že proti Petřkovicím nastoupil hlavně proto, že nás bylo málo. Zatím máme dost kluků mimo i kvůli zraněním, ale taky někteří ještě využili možnost posledních dnů na dovolenou či museli do práce. Ale tak trošku věřím, že to nebyla jeho jediná výpomoc, ale že na podzim ho v kabině zase vídávat budu. Bylo to i proti Petřkovicím vidět, že to je stále pilíř sestavy a že Zbyňkovi (Bednářovi, ostrostřelci Šenova pozn. red.) znovu vepředu dost pomohl. Bylo by to jen a jen dobře, kdyby zase trénoval a hrál za Šenov, protože je to pořád platný člen týmu.