Jednu dobu byl dokonce pod drobnohledem reprezentačního trenéra Karla Brücknera.

Během loňské úspěšné sezony v Ostravě, kdy se třináctkrát trefil do černého a stal se druhým nejlepším střelcem soutěže, kývl na nabídku anglického druholigového týmu Norwich City. Tam po příchodu nového trenéra vypadl ze základní sestavy a stěhoval se na tribunu. V neděli vyběhl na Bazalech už v sešívaném dresu vedoucí Slavie a premiérovou brankou v novém působišti přispěl k remíze 2:2. Útočník David Střihavka musí být maximálně spokojen, řekli byste si. Jenže ono to tak úplně nesouhlasilo… „Ano, jsem rád. Ale na druhé straně k čemu je vám branka, když nevyhrajete tak skvěle rozjeté utkání?“ litoval pětadvacetiletý forvard.

Tři minuty před koncem duelu jste vedli 2:1…

Právě, tohle by se nemělo stávat. Z Bazalů se body jen tak vozit nebudou. A my měli tak blízko ke všem třem.

Proč jste si je neodvezli?

Ztráta koncentrace. Nechali jsme tam volného Vencu Svěrkoše, který přihrál Magerovi a ten zajistil konečnou remízu. Byla to hodně laciná inkasovaná branka.

Co vám po zápase vyčítal trenér Jarolím?

Říkal nám přesně to, co teď povídám já.

Magera vám dal oba góly. Po utkání jste za to ale asi někdejšího spoluhráče příliš nepochválil…

Tak samozřejmě že jsme tím nebyli zrovna nadšení. Ale Lukášovi to moc přeju, protože vím, že to v Baníku neměl jednoduché, zaslouží si to.

I vy jste si premiérovou ligovou trefu za Slavii za svou stálou aktivitu zasloužil. Ten gól ale paradoxně příliš složitý nebyl, že?

To je pravda. Sledoval jsem míč do poslední chvíle a to se mi vyplatilo. Poprvé jsem v lize odehrál celý zápas a hned mi to tam spadlo.

A zrovna v Ostravě… Necítil jste nostalgii?

Tak trošku to na mě padlo (úsměv). Už den před zápasem jsem si ty staré časy připomněl. A atmosféra mě nezklamala. V takovém prostředí, jaké vytvořili diváci v Ostravě, je opravdu radost hrát.

JAN HAMRNÍK, JAKUB NOHAVICA