„Ráno jsem si pak na Bazalech zapnul saunu a odreagoval se i tam, pak jsem jel domů do Brna,“ poznamenal Večeřa.

Radost z úspěchu Baníku měli i jeho dobří známí. „Ti vždycky fandí mně, ale dostal jsem i blahopřejné zprávy na mobil od lidí z Brna, čehož si vážím,“ uvedl Večeřa, pro kterého byl z mnoha důvodů souboj o konečné třetí místo pikantní. Jeho syn hraje za Brno a on tam kdysi taky hrával, a později trénoval.

„Klukovi jsem jasně řekl po jejich porážce v semifinále Poháru ČMFS v Liberci, že nyní jde vše stranou. On to chápal, a i když byl zklamaný, nakonec byl i rád, že si Pohár zahraje jeden z nás. I v Brně panovaly takové hlasy, že nejhorší by bylo, kdyby třetí skončily Teplice,“ poznamenal Večeřa.

Krásný zážitek mu připravili i fanoušci, kteří po zápase sborově vyvolávali jeho jméno. „Kvůli takovým zážitkům fotbal děláme,“ uvedl Večeřa a přiznal, že pochvalu sklidil i u manželky, která Baníku držela palce u televize. „Prý tam byl po druhém gólu na mě záběr, jak se raduji a zvedám ruce. Ona mi žena říká, že to moc často nedělám, tak jsem udělal radost i jí,“ usmál se Večeřa.

Jasno má i v tom, co udělá s 1922 čokoládami, které mu donesou fanoušci Baníku za prohranou sázku. „Já už svou část splnil,“ narážel na svůj oholený knír a jedním dechem dodal: „Určitě je dáme dětem, protože hráči jich tolik sníst nemůžou.“