Český fotbalový fanoušek si zvyká, že špičkoví hráči ligy už nechodí jen na západ Evropy. Další příkladem je letní přestup útočníka Baníku Lukáše Magery do rumunského Temešváru. Urostlý fotbalista má za sebou první dny v novém angažmá a nešetří chválou. „Podmínky tady máme velmi dobré, jsem spokojený,“ uvedl Magera.

Vybaví se vám první moment, kdy jste se dozvěděl, že o vás má velký zájem tým z Rumunska?

Manažer mě trošku natahoval, protože na dovolenou na Krétu mi jenom napsal zprávu, že má pro mě zajímavou nabídku. Když jsem se o tom po návratu domů dozvěděl, měl jsem z toho trošku strach. Po rozhovoru s koučem Dušanem Uhrinem jsem už ale věděl, že to bude v pohodě.

Rumunsko je ale stále pro nás země, kde by moc lidí hrát fotbal nechtělo.

Tak určitě je to něco jiného než hrát ve Španělsku, Francii nebo Anglii, kde i mě to vždycky hodně lákalo. Ty první dojmy jsou ale fakt dobré, ještě před podpisem jsem se byl v Temešváru podívat, a ten rozdíl není velký. Jistě, jsou tam k vidění staré baráky, které v Česku nevidíte, ale třeba centrum města je nádherné. Hodně mě překvapili lidi, ti na mě hned zapůsobili.

Čím nejvíce?

Určitě ochotou a respektem. V Rumunsku si fotbalistů strašně váží a uznávají je.

V Rumunsku je fotbal sportem číslo jedna.

To je pravda. Na každém tréninku je spousta novinářů i fanoušků.

Jak velkou roli při vašem rozhodování hrála skutečnost, že tým vede kouč Dušan Uhrin mladší, který vás shodou okolností lákal před několika lety už do Mladé Boleslavi?

V každém případě to byla klíčová věc. Kdyby tam nebyl, asi bych váhal. Takhle vlastně nebylo co řešit. V týmu působí i Slovák Brezinský, se kterým jsem hrával v Kladně.

Konkurence v týmu Temešváru je obrovská, už jste se bavili s trenérem o vaší pozici v týmu?

Zatím ne, stále jsme ve fázi přípravy. V týmu působí řada cizinců, jsou tu Slovinci, Portugalci, Kamerunci. Kádr má tak třicet lidí, ale stále tady přicházejí noví hráči na zkoušky. Teď ale jedeme na finální soustředění, kdy se kádr zúží.

Jaké bude mít Temešvár ambice v rumunské lize?

Loni skončili šestí, ale budeme hrát Pohár UEFA. Letos jsou cíle ještě vyšší. V lize by chtělo vedení atakovat nejvyšší příčky a velkou váhu všichni přikládají i rumunskému poháru.

Víte, s jakým číslem budete hrát?

Bohužel sedmnáctka volná není, ale s tím jsem musel počítat. Ještě ani moc nevím, jaké čísla budou volná. Určitě něco dobrého vyberu.

Máte už zařízené bydlení?

Zatím spím v hotelu, což mi vyhovuje. V Rumunsku jsem zatím sám, protože manželka má v Ostravě ještě pracovní povinnosti. Brzy ale dostanu byt a auto, takže pak už to bude v pohodě.

Jak překonáváte jazykovou bariéru, protože je jasné, že rumunsky asi neumíte.

Naštěstí je v týmu hodně národností, takže se nějak domluvíme. V kabině se mluví rumunsky a anglicky. S Milošem Brezinským jsme se dohodli, že budeme na angličtinu chodit, protože jí můžeme využít i někdy v budoucnu. Rumunsky se učím jen ty základní fráze a fotbalové pokyny.

Vydal jste se na své první zahraniční angažmá po své asi nejlepší ligové sezoně. Souhlasíte?

V každém případě a chci říct, že byla pro mě vždycky velká čest hrát za Baník. To není žádná fráze, to myslím doopravdy vážně. Už když jsem ve třinácti letech odcházel z Dolního Benešova, měl jsem v hlavě jeden cíl: hrát za Baník. Neuvažoval jsem o Spartě, Slavii ani Opavě. Klub jsem měl odmala rád a vždycky bude u mě na prvním místě.

S fanoušky jste si ale užil i své. Každý si pamatuje, jak na vás před lety i pískali.

Byla to pro mě velká zkušenost, i když tehdy hodně nepříjemná. Mě to ale spíše ještě více motivovalo a nakonec snad můžu říct, že mě lidi měli na Bazalech rádi.

To určitě, vždyť jste v Baníku něco dokázal.

Hlavně mám velkou radost z poslední úspěšné sezony. Byl jsem sice v týmu i v nezapomenutelné mistrovské sezoně, ale tam jsem toho moc nenahrál. Proto je pro mě třetí místo mnohem cennější. Tady totiž můžu říct, že jsem k němu přispěl góly, nahrávkami. Budu na ty nádherné zápasy vždycky rád vzpomínat. Stejně jako na trenéra Karla Večeřu, který mi věřil. Důvěra trenéra je pro každého hráče strašně důležitá a také mi v minulé sezoně hodně pomohla. Ono je strašně důležité, když cítíte, že vám kouč věří a podrží vás třeba i po zápase, který se vám moc nepovede.