Proti favorizovanému Spartaku jste doslova sahali po postupu. Co podle vás rozhodlo, že v Poháru UEFA končíte?

V pohárech rozhodují branky – Spartak dal o jeden gól víc. Ale my se nemáme za co stydět, protože jsme odehráli dva velmi dobré zápasy. Ten z Lužnik bych dokonce označil za vůbec nejlepší v sezoně.

Zažil jste někdy tak smolný dvojzápas?

Nikdy, doopravdy. Kromě těch tyček jsme měli i další velké šance, a to i v domácím zápase. Já spíše vždycky pamatuji zápasy, kdy se o postupu rozhodovalo mnohem dříve. Teď jsme měli ještě pár vteřin před koncem druhého utkání obrovskou šanci na postupový gól, bohužel střela Venci Svěrkoše skončila zase na břevně. Štěstí nebylo na naší straně a rozhodně nepostoupil lepší tým.

Jak moc takové zklamání mrzí?

Hodně, ale musíme se dívat dále. V pátek ještě budeme asi naštvaní, když se dozvíme soupeře, se kterými se ve skupině utká Spartak, ale pak to hodíme za hlavu. Spíše musíme na pohárové výkony navázat v lize, v Plzni jsme k tomu udělali důležitý krok.

Byl to váš poslední zápas v evropském poháru? V létě jste tvrdil, že v Baníku odehrajete poslední sezonu.

Je to možné, i když na to nemyslím. Ale ničeho nelituji, s Baníkem jsem se podíval do Moskvy i Lužnik, kde jsem nikdy nehrál. Konec to je smutný. Pro nás starší hráče to je kruté, před zápasem jsme se s Rudou Otepkou bavili, že by bylo super postoupit do skupiny. Ještě jsme měli velkou motivaci a chuť si čtyři zápasy zahrát, podívat se na nějaké supermoderní stadiony. Na druhé straně takový je prostě fotbal, i takové zážitky k němu patří. Ale ještě něco bych chtěl říct.

Povídejte…

Že bych strašně rád za celý tým poděkoval fanouškům, kteří nás jeli do Moskvy podpořit. Moc si toho vážíme.

Dojemné bylo i přivítání na letišti v Mošnově, kde vás čekalo šedesát fanoušků.

Něco podobného jsme vůbec nečekali, bylo to hodně příjemné. I oni viděli, že jsme do toho dali všechno, a že jsme neudělali ani v Rusku českému fotbalu ostudu.