Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Dlouholetý hráč a petřkovický rodák Petr Šula zkolaboval v úvodu zápasu přímo na hřišti. Přes maximální snahu všech přítomných se už nepodařilo velkého sportovce a otce tří dětí přivést k životu. Při převozu do nemocnice jeho život vyhasl. Příčinou bylo pravděpodobně selhání srdce.

Petřkovice tak od uplynulého víkendu halí černý mrak. „Byl to chlap jako hora, sportovec jako hrom, jezdil na kole, cvičil. Jsem z toho stále v šoku,“ přiznává majitel klubu Odra Petřkovice Pavel Körner. Spolu s trenérem mužstva Jaroslavem Klegou, byli těmi, kteří se přímo na hřišti snažili zachránit svému dobrému kamarádovi život.

Běžela patnáctá minuta utkání. Domácí levý obránce Petr Šula sleduje snažení svých spoluhráčů, kteří se dostávají do útoku. Rázem padá na zem, kde zůstává bez hnutí ležet. „První byl u Petra kapitán Jiří Brančík, který hraje vedle něj stopera. Petr se zhroutil na trávník bez jakéhokoli kontaktu s míčem, dokonce pouze stál, ani neběžel,“ popisuje hrůzné chvíle Pavel Körner.

Zápas byl ihned přerušen, k bezvládnému tělu ještě před chvíli vitálního člověka se seběhli hráči, rozhodčí, dokonce i fanoušci. „Mysleli jsme si, že na něj přišla nevolnost, nebo má zapadlý jazyk, což ale neměl. Volali jsme hned rychlou záchrannou službu, která přijela za patnáct minut. Během té doby jsme stále prováděli masáž srdce. V tom pokračovali také záchranáři v sanitce,“ popsal Körner. „Ta čtvrthodina mi připadala jako věčnost. Bylo to šílené. Všichni jsme byli jako opaření. Bylo neskutečné ticho. Lidé nadávali, kde je sakra ta sanitka,“ vzpomíná Körner.

Přímo na stadionu byl i Petrův táta, který mu sám dával umělé dýchání. Vše viděla i jeho manželka. Ta na místo neštěstí dorazila těsně po incidentu. „Jeho otec se dobýval do sanitky, ale nepustili ho. Asi za padesát minut volali z nemocnice. Já už nevydržel, šel jsem domů. Před lety jsem byl totiž u toho, když při fotbálku v hale zemřel kolega přímo na místě. Prasklo mu tehdy srdce. Bylo toho na mě najednou moc,“ přiznává Körner.

Rodina i spoluhráči dále vyčkávali na čerstvé informace ze špitálu. Potěšující zpráva bohužel nedorazila. „Je nám to strašně líto, ale Petr už není mezi živými,“ ozvalo se z mobilu. Šok vystřídalo vystřízlivění a krutá realita.

Druhé místo týmu po podzimu si už Petr Šula s kamarády nevychutnal. Paradoxem je, že byla naplánována závěrečná slavnost s rodinnými příslušníky, kamarády. „Po Petrovi, který byl naprosto skvělý člověk, hodný, vstřícný, kamarádský, zůstal jen smutek, manželka a tři děti,“ prohodí sklesle majitel klubu, který jen těžce hledá slova.

Teď každý večer osvětlují posmutnělý, černým mrakem zahalený petřkovický fotbalový stadion svíčky, které tam nosí společně s květinami lidé z okolí.

„Nejsmutnější asi je, že Petr, který byl na hřišti denně, protože bydlel přímo naproti němu, přemýšlel o tom, že po sezoně skončí. Patřil do generace, která postupovala do I. B třídy. Právě pro takové hráče, jako byl on, jsme zakládali druhý tým, kde měly bývalé opory z „áčka“ možnost se fotbalem už pouze bavit,“ prozradil Körner.

Co mohlo být příčinou jeho selhání? Problém se srdcem? „Je to pravděpodobné. Měl zesílenou srdeční stěnu. Jeho lékař mu sportování, ještě když hrál v A týmu, na čas zakázal. Před třemi lety se však situace zlepšila a dostal znovu zelenou,“ vzpomíná Körner, kterého mrzí chování svazu. „Nikdo se neozval, nezeptal, co se přihodilo. Vůbec je to nezajímalo,“ zlobí se.

Nyní v klubu chystají sbírku, která by měla aspoň částečně pomoci těm, kteří byli Petrovi Šulovi nejbližší. „Vymýšlíme pomoc, chystáme sbírku. Z právního hlediska to však není jednoduché, jak jsem se informoval. Touto cestou bych požádal čtenáře Deníku, zda by někdo z nich neměl nápad, jak zajistit sbírku tak, aby bylo vše průhledné a hlavně na delší dobu,“ doplnil Körner. „Oslovil jsem také Tomáše Truchu z Baníku Ostrava, se kterým bychom rádi zorganizovali benefiční utkání na počest Petra,“ uzavřel Pavel Körner.