"I když mě doktoři stále utvrzují, že to není nic vážného, po každém tréninku to cítím. Zatím nepomohly ani injekce s výživou, ale zápas se St. Étienne se hraje až v neděli. Uvidíme koncem týdne,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Svěrkoš.

Máte za sebou necelé dva týdny v novém působišti…

Všechno proběhlo v naprosté pohodě. Když pominu to zranění, jsem spokojený.

Jak jste si zranění přivodil?

Těžko doopravdy říct, ale začalo mě bolet po tréninku na umělé trávě. Obdobné potíže měli i další dva hráči. I z toho důvodu jsme v pondělí odletěli na pět dnů na Mallorku, kde je přece jen tepleji a jsou tady i lepší terény.

Soustředění nebylo plánované?

Ne, ale tady to je během zimy prý běžná věc. V neděli vedení rozhodlo, druhý den se letělo. V Sochaux bylo pod nulou, takže to svou logiku má.

Ve francouzské lize budete nastupovat s číslem 5. Jak jste k němu přišel?

Moc volných čísel nebylo. Mou oblíbenou pětadvacítku má hráč, který pravidelně nastupuje v základu. Vlastně jsem si mohl vybrat pouze mezi pětkou a devatenáctkou. Tu jsem měl ale v Austrii Vídeň a moc štěstí mi nepřinesla. Nakonec mi nabízeli i dvaatřicítku, která se mi zamlouvala – 3. 2. se totiž narodila dcera Nina. Tohle číslo ale měl jeden mladý kluk, co je v kádru, a bylo mi blbé mu ho vzít. V čísle to stejně není, takže jsem to ani moc neřešil. Hlavní je, ať jsem zdravý a daří se.

Ze svých dřívějších štací v zahraničí ovládáte dobře němčinu. Domluvíte se německy ve Francii?

Právě, že vůbec ne. I když na oficiální tiskovce jsem měl tlumočnici, která německy uměla. V kabině i s koučem mluvím anglicky. Výhodu to má, protože se v ní alespoň zdokonalím. (směje se) Příští týden ale už mám dostat učitelku francouzštiny, základy musím zvládnout.

Jaké bylo přijetí v kabině?

V pohodě, mluvil jsem i s koučem o systému hry a tak. Všichni se mi navíc snaží pomoci, což je dobré. Někdy si i říkám, že je možná dobře, že tu není žádný Čech, protože mě to nutí mluvit.

Sochaux má na svém kontě pouze jednu výhru a jedenáct remíz, což je hodně neobvyklé. Bavili jste se třeba s koučem o důvodech, proč tým nevítězí?

S trenérem jsme spíše debatovali o systému hry. Je jasné, že budu muset hrát jinak než třeba v Baníku. Pro nás bude důležitý každý získaný bod i každý vstřelený gól. Určitě budeme hrát spíše na 1:0 než na nějaký divoký výsledek.

Vy ale přicházíte jako střelec.

To je pravda, góly se ode mě čekat budou. Spíše jde o to, že se budu muset aktivně zapojovat do bránění a hlavně napadaní.

Existuje ve Francii něco jako zápisné?

To nevím, ale zrovna v pondělí večer jsem při večeři musel přede všemi zpívat písničku v češtině. Musí si tím projít každý nováček.

Jakou jste si vybral?

Baníčku, my jsem s tebou!

Co na hymnu Baníku spoluhráči říkali?

Tleskali a smáli se, takže se asi líbila. Jarek Nohavica by ze mě měl určitě radost. (směje se) Je tady zvykem, že jí nejprve pustí na videu a pak jí zpíváte sám.

Kdy za vámi do Francie přiletí přítelkyně s dcerou?

Teď by to ještě nemělo cenu, protože jsem stále na hotelu. Ale bydlení chci najít, co nejdříve. Stýská se mi, ale musíme to vydržet.