Když na konci padesátých let minulého století přestal fotbalistům Baníku vyhovovat z hygienických, společenských i sportovních důvodů stadion Stará střelnice, začalo se horečně uvažovat o tom, kde by mohl vyrůst stánek nový. Tehdejší fotbalový svaz už dříve požadoval, aby Baník hrál svá utkání nikoliv na škvárovém hřišti, ale na trávě. Několikrát sice povolil výjimku, ale donekonečna ostravským funkcionářům ustupovat nešlo.

Ostrava se sice mohla chlubit Stadionem odborářů, který vyrostl na Fifejdách kvůli krajské spartakiádě, a jinak příliš využíván nebyl.
Stál sice uprostřed města, byl dobře dostupný ze všech stran, ale byl stavěn ve spěchu a chvatu a měl své chyby. Především ale nebyl na katastru Slezské Ostravy, což byla pro ostravské funkcionáře ta největší překážka. Byli totiž přesvědčeni, že stadion Baníku musí být na pravém břehu Ostravice, tedy tam, kde vznikl jejich klub.

Názory na místo výstavby nového stadionu se různily, mnozí chtěli, aby byl Stadion odborářů opraven nebo i zčásti přestavěn. Ale nakonec vyhrála myšlenka postavit nový stadion přece jen na Slezské. Dostal název Bazaly, při jeho stavbě bylo využito přírodních svahů, ale muselo být přemístěno 135 tisíc metrů krychlových zeminy, položeno 4800 metrů drenáží a kilometr kanalizace. Stadion byl otevřen na jaře roku 1959, na čerstvě položeném trávníku však ještě nebylo možno hrát, takže ligový zápas s ČH Bratislava byl přeložen právě na Stadion odborářů. Úvodní kolo nového ročníku Baníku podle představ nevyšlo, zápas skončil 1:1, když hosté vyrovnali v předposlední minutě.

Bazaly si tak odbyly premiéru 19. dubna v utkání s Ústím na Labem. Ani v tomto souboji se Baníku nedařilo a jeho soupeř s velkým přispěním rozhodčího, který jen tak tak vyvázl se zdravou kůží, vyhrál 3:2. Baník oficiálně protestoval, ale nic to nebylo platné, navíc disciplinární komise rozhodla, že na Bazalech se může hrát nejvyšší soutěž až tehdy, když bude hrací plocha opatřena drátěným plotem, který by odděloval hrací plochu od hlediště.
To chvíli trvalo, takže další ligový zápas sehrál Baník ve Vítkovicích. Na této půdě se mu dařilo lépe a porazil Košice 2:1. Ale Bazaly se postupně dostavět podařilo, v polovině šedesátých let vznikla i krytá tribuna, která dlouhé roky chyběla.

Původní kapacita stadionu byla přes 30 tisíc diváků a ještě v osmdesátých letech minulého století zde takové návštěvy nebyly výjimkou. Od té doby prošel stadion na Bazalech mnohými rekonstrukcemi, takže na něm mohla například v roce 2000 odehrát přípravný zápas česká reprezentace.
Jeho dispozice i samotné umístění však začaly bránit rozsáhlejší modernizaci. Poslední rekonstrukce proběhla roku 2003, kdy byly na stadion přidány nové sedačky, VIP sektor, kryté tribuny a tiskové centrum.

Přestavba stála 30 milionů korun. Ani tato modernizace však nezajistila splnění požadavků FIFA a UEFA, proto se na Bazalech nemohou hrát další mezinárodní utkání. V současnosti stadion nesplňuje požadavky ČMFS pro projekt Stadiony 2010, má od svazu výjimku, ale musí se přesunout jinam.
Uvažovalo se o stadionu ve Vítkovicích, avšak město Ostrava se nakonec rozhodlo pro výstavbu nového fotbalového stadionu s kapacitou 30 tisíc diváků v městském obvodě Ostrava-Svinov.

(S využitím knihy Petra Šiřiny Modrobílá historie)