Pro mnohé byl zápas Klimkovic s Polankou vrchol podzimní sezony. Vy jste nakonec těsně prohráli, takže určitě spokojeni být nemůžete, že?

Porážka v Klimkovicích nás určitě mrzela určitě o něco víc, než kdyby to přišlo v jiném zápase. Bylo to místní derby, která tady všichni berou hodně vážně. Ale pro některé spoluhráče je to asi i dobře. Vrátí se z oblak zpět na zem a zjistí, že můžeme prohrát i přesto, že jsme v této soutěži nejlepší.

Dají se vystopovat příčiny neúspěšného výsledku v tolik očekávaném derby, které mnozí brali v nadsázce jako „bitvu o zelené údolí“?

Domácí vyhráli zaslouženě, protože my jsme udělali spoustu hrubých a často tenisovou terminologií řečeno nevynucených chyb v obranné fázi. Kromě tří inkasovaných branek jsme soupeře pustili i do dalších poměrně velkých šancí.

A co směrem dopředu? Druhý poločas se odehrával ve vaší režii, ale na víc než jeden gól jste v této fázi hry nezmohli. Čím to?

Chyběly nám přesnější přihrávky i centry před branku. Myslím si, že jsme si po změně stran vytvořili místy až drtivý tlak, ale prostě dneska chyběla finální přihrávka. A taky hrotový útočník, jenž by dokázal dát gól dřív, než se to v samotném závěru podařilo Martinu Pliskovi.

Za necelý týden vás čeká poslední podzimní zápas, v němž přivítáte Hať. Pak už se bude bilancovat. Zatím v soutěži vedete a mnozí se v Polance netají postupovými ambicemi. Sledujete podrobně také výsledky ostatních soupeřů?

Že bychom nějak kalkulovali, tak rozhodně ne. Samozřejmě, každý mrkne na výsledky, očima proletí tabulku, ale opravdu si myslím, že se na ostatní tolik neohlížíme. My si jdeme si za svým cílem…