Ostravský tým se před utkáním netajil, že by konečně rád se Slavií v Edenu bodoval, což se mu zatím nikdy nepodařilo. „Chtěli jsme hrát pragmatický fotbal z dobré defenzivy,“ řekl Karol Marko, který před utkáním udělal několik změn a to nejen v sestavě.

Kapitánskou pásku měl na rukávu René Bolf. „Já se staršími mazáky vždycky řeším věci na válečné poradě, protože kabina je pro mě svatá. Bolf je obrovská osobnost ostravského fotbalu a já chtěl také něco změnit. Chtěl jsem, aby na hřišti více mluvil a řídil tým. K tomu mu páska určitě pomohla,“ poznamenal Marko.

V samotném zápase oba celky dominovaly v jednom z poločasu, domácí v prvním, hosté zase ve druhém.

Smůlu v ostravském dresu neprolomil ani v Edenu útočník Zdeněk Šenkeřík, který se ve 24. minutě po přihrávce Fantiše ocitl sám před Zlámalem, ale mířil jen do tyče. „Hrozně mě to mrzí, ale smůla se mě na podzim prostě drží. Nechtěl jsem trefit gólmana, proto jsem to dával k tyči,“ smutně klopil zrak exslávistický útočník Zdeněk Šenkeřík, jehož jméno fanoušci domácích několikrát vyvolávali. Pro Baník to byla ale dlouho jediná povedené akce v utkání.

Aktivnější Slavie byla ale za snahu odměněna ve 30. minutě. To se rána Kisela odrazila od tyče přímo k noze Koubského, který pohotově skóroval. „Ta branky byla laciná, kdy jsme nezachytili odražený míč a neobsadili volného hráče,“ všiml si Marko. „V prvním poločase jsme hráli hodně z obrany, kde to bylo v pořádku. Nedostávali jsme se ale do útoku, nepodrželi balón ve středu hřiště. Nevěřili jsme si hrát s míčem a spíše se schovávali. O přestávce jsme si tyhle věci vysvětlili a zesílili střed hřiště,“ pokračoval Marko, jehož tým získal doopravdy po pauze optickou převahu. „V útočné fázi to ale nebylo dobré, tohle rozhodně nebyl fotbal podle mých představ. I proto se těším na zimní přestávku, kdy budu mít možnost s týmem delší čas pracovat,“ podotkl Marko. V nastaveném čase to byl právě on, který při trestném kopu z poloviny Baníku nařídil brankáři Daňkovi, aby akci rozehrál na krátko po zemi. „Bylo jasné, že nakopávanými míči se k brance už kvůli vysokým stoperům soupeře těžko dostaneme, proto jsem Daňkovi říkal, aby rozehrál akci na krátko. Zeher s Pilíkem to sehráli výborně, a branka Hušbauera byla krásná,“ poznamenal Marko, který věřil do poslední chvíle, že jeho tým může vyrovnat. „Já jsem bojovník, který se nikdy nezvdá a vždycky věří až do závěrečného hvizdu sudího. Já viděl Hušbauera loni v Příbrami dát podobné góly i v závěrech utkání v Olomouci nebo doma s Kladnem. Pro mě to zase velké překvapení není. Dneska jsem ale poznal jinou věc. Tento tým se dostal někde, kde je omylem. Musíme se připravit na poslední zápas v Brně a pak přes zimu zapracujeme i na herním zlepšení,“ slíbil Marko, který opouštěl Eden se širokým úsměvem.

To na tváři trenéra Michala Petruše přibyly další vrásky. „Je to tragédie dostat gól v nastavení, ale takový je prostě fotbal. Ve druhém poločase se na našem výkonu byla znát únava z pohárového duelu. Utkání jsme měli rozhodnout, šance jsme na tom i ve druhém poločase měli,“ poznamenal Petrou. Na mysli měl hlavně šanci Kisela, který v 83. minutě už překonal Daňka, ale míč putující do prázdné branky vykopl Neves. „Bodu si musíme v každém případě hodně vážit,“ zakončil Marko.