V éře bývalého Československa vyhrál Baník hned třikrát Československý pohár (1973, 1978, 1991), který se rozhodoval vždy ve finálovém zápase mezi nejlepším pohárovým celkem z Čech a Slovenska. Federální finálový souboj prohrál jen v roce 1979. Po vzniku samostatné České republiky (1993) uspěl Baník v poháru jen jednou (2005), dvakrát se ale dostal do finále (2004, 2006).

Nejčastějším soupeřem Baníku v poháru je Sparta Praha. Klub z Letné je tedy vcelku logicky i klubem, kterým byl Baník nejčastěji vyřazen.

Hned tři hráči vyhráli dva pohárové finálové souboje. Obránci Rostislav Vojáček a Zdeněk Rygel v letech 1973 a 1978.

Záložník Baníku Radek Slončík nastoupil ke dvěma vítězným finále v rozmezí dlouhých čtrnácti let! V roce 1991 byl jako benjamínek u vítězství Baníku nad Trnavou ve finále Čs. poháru ve Frýdku-Místku. V roce 2005 pak nastoupil jako zkušený matador ve vítězném finále Poháru ČMFS proti Slovácku v Olomouci.

Nejvyšším pohárovým vítězstvím je výhra 10:0 v roce 1991 na půdě FC Vsetín, 10:0 zvítězil Baník rovněž v roce 1993 v Hodoníně.

Nejvyšší porážka je z roku 1946, kdy SK Slezská prohrála se Spartou 0:6.

Václav Daněk je novým poradcem a podle svých slov také oponentem vedení Baníku Ostrava.Nejlepším pohárovým střelcem Baníku je Václav Daněk se 17 trefami, v pohárovém ročníku 1986/1987 pak vstřelil ostravský kanonýr neuvěřitelných 10 branek.

Zřejmě nejexotičtější destinací, kde se Baník v poháru představil, jsou Svéradice, obec se zhruba 300 obyvateli v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Baník se tam utkal s místním Sokolem 16. 4. 1991 ve čtvrtfinále a vyhrál přesvědčivě 4:1. Utkání sledovalo 1685 diváků!

Největší blamáž zažil Baník 3. 9. 1980, kdy byl úřadující mistr z Ostravy ostudně vyřazen na půdě účastníka Krajského přeboru Spartaku Hlinsko (1:1, pen. 7:6). V posledním desetiletí pak mají fanoušci ještě v živé paměti nezdary ve Slavičíně, Rýmařově či Litoměřicku.

Největší diváckou podporu mimo Ostravu měl Baník v květnu 2005 při finále Poháru ČMFS na Andrově stadionu v Olomouci, kdy pohárový triumf nad Slováckem slavilo více než šest tisíc fanoušků.

Slončík uspěl jako mladý benjamínek i zkušený veterán

Radek SlončíkZáložník Radek Slončík hrál za Baník finále Československého poháru v roce 1991 proti Trnavě a v roce 2005 byl u toho, když Baník po rozdělení Československa poprvé a naposledy vyhrál Pohár ČMFS.

Jak s odstupem let na utkání vzpomínáte?
V roce 1991 jsem byl benjamínek, nebylo mi ještě osmnáct. Pamatuju si, že se hrálo ve středu a za týden v úterý mě čekala maturita. Čtvrthodinu před koncem jsem za stavu 4:0 vystřídal Karla Kulu a nakonec jsme vyhráli 6:1. Na stadionu byl plný dům, který nám fandil, byl to krásný zápas a velká událost. V PVP jsme si pak ve druhém kole zahráli před 35 tisíci diváky na stadionu Galatasaraye Istanbul, kde jsme vyhráli gólem Zbyňka Ollendera 1:0.

A ten druhý pohár, kdy Baník porazil ve finále Slovácko 2:1?
To už jsem byl v mančaftu pro změnu po Radku Látalovi druhý nejstarší. Hrálo se jako letos na Andrově stadionu v Olomouci, kam za námi přijelo asi šest tisíc fanoušků, takže zase skvělá atmosféra. Nám se v té době v lize moc nevedlo, po předchozí mistrovské sezoně jsme byli až někde uprostřed tabulky, taková trochu kocovina, takže jsme do toho finále šli s tím, že ta trofej prostě musí být naše. A povedlo se. Přál bych klukům, aby to letos v Olomouci zopakovali.

Co byste jim tedy poradil?
To samé, co jsme si tenkrát říkali my. Zvednout hlavy, nebát se, dát do toho všechno, jít na hřiště pozitivně, s tím, že ten zápas chceme vyhrát. A nepřestávat myslet na to, čí znak nosím na svém dresu. Jasně, my jsme tehdy hráli se sestupujícím Slováckem, a oni mají proti sobě nabušenou Slavii. Ale ve fotbale je přece všechno nemožné možné. Je to o jednom zápase a překvapit favorita může každý, jenom chtít. Ale co je hlavní, ostravští fanoušci by si to zasloužili. Ti už letos ligu ve fandění vyhráli, tak teď je na řadě tým, aby jim to zkusil za celou sezonu vrátit. Budu mu držet palce, aby to dokázal.