„Je to 24 hodin zpátky, co skončila liga, a mně už to teď chybí,“ řekl Baroš na nedělním galavečeru Ligové fotbalové asociace, kde se stal osobností nejvyšší soutěže. „Myslím, že pokračovat budu, jestli to nějakým způsobem půjde,“ doplnil.
„Nedovedu si představit, že bych jen seděl doma. Ty emoce na hřišti, nebo to naplnění, které fotbal dává, bych těžko nahrazoval v soukromém životě. Třeba zjistím v září, že na to nemám, ale dokud to ještě jde, je těžké končit,“ dodal Milan Baroš, který oslaví v říjnu 37. narozeniny.
Před samotným rozhodnutím kapitán Baníku poskytl Deníku následující rozhovor:
Bude to těžké rozhodování, hlava pořád hrát chce
Hovořil o nervech během posledního zápasu s Brnem, ale také o své budoucnosti:
O záchranu jste bojovali do posledního kola a zvládli jste to. Brno jste porazili 2:0. Byly to ale velké nervy…
Po podzimu jsme měli ztrátu jedenácti bodů, dobře jsme věděli, že to bude těžké. Mečboly jsme měli už dřív, ale nedotáhli jsme je. Věděli jsme, že potřebujeme vyhrát. Pět nebo deset minut jsme sestupovali, takže křeče v břichu byly, ale naštěstí to dopadlo tak, jak jsme si všichni přáli.
Do utkání jste zasáhl v 74. minutě za stavu 1:0. Jak náročné bylo jít do něj po zranění, které vás vyřadiloz derby v Karviné?
Do pátku jsem netrénoval a nebylo to úplně naplno. V sobotu ráno jsem měl rozcvičení před zápasem, jakž takž to drželo, a tak jsem mohl nastoupit. Nejlepší scénář byl ten, že bychom vedli 3:0 a já tam šel v klidu. To se nestalo. Bylo dobře, že těsně před mým střídáním dal Dame (Diop) gól na 1:0 a mohli jsme hrát trošku taktičtěji. Jsem rád, že se to Damemu povedlo. Je tady půl roku, dal první gól, a zrovna takhle důležitý.
Fotogalerie: Fotbal: FC Baník Ostrava – FC Zbrojovka Brno
play_fill
Jak vám bylo po neproměněné penaltě Filla? To běžela 57. minuta, a na gól se stále čekalo…
Penalta není nic jednoduchého. Filous si na ni věřil. Vím, jaké to je, já ji nedal v Boleslavi. To se občas stane. Důležité bylo, že tým hrábl i za něj. Proto to není tak, že Fillo neproměnil penaltu a Baník padá. On na hřišti dře, jde příkladem, pomáhá mladým. Myslím, že v příští sezoně bude ještě lepší a produktivnější. Ono není jednoduché přijít do Baníku a hned tým táhnout. Je to tady specifičtější.
Tuhle otázku jste jistě čekal. Budete pokračovat i v příští sezoně?
Měl jsem dva scénáře. Pokud bychom spadli, tak určitě pokračuju. Teď si beru volno, během čtrnácti dnů si to nechám projít hlavou a dám vyjádření. Jsme tak domluveni s vedením. Teď by to bylo v emocích. Je to pro mě těžké, s tím věkem a bolestmi, co mám. Zase ale hlava pořád chce. Říkám si, že dokud mám týmu co dát, tak nad tím popřemýšlím. Bude to těžké rozhodování, ale nějak se rozhodnout musím. Uvidím, jak se domluvím doma s manželkou a dětmi.
Důležité je pro vás jistě také zdraví…
Docela jsem vydržel. Měl jsem jen na soustředění v Turecku problém s kotníkem, ale svalová zranění jsou horší. To hned vím, že si tělo začíná říkat stop. S Libercem mě píchlo ve svalu, to je horší než naraženina. S tím se dá hrát. Jakmile začnou svaly praskat, je to horší. Naštěstí to nebylo nic vážného, jen si asi tělo řeklo, že jsem na jaře odehrál dost zápasů, a chtělo už pauzu.
Fotogalerie: Fanoušky Baníku zastavili těžkooděnci
play_fill
Když se ohlédnete za jarem, co bylo během něj nejtěžší?
První zápasy, kdy jsme prohráli se Slováckem a Duklou. V kabině jsme si říkali, že to byly klíčové zápasy. Pak jsme naštěstí chytili šňůru, vyhráli ve Zlíně, doma s Bohemkou, což nás nakoplo. Dotáhli jsme se a taky dostali na nesestupovou pozici. Chtěli jsme to dotáhnout. Důležité bylo, že jsme to měli ve svých rukou.
Po postupu do ligy se Baník na poslední chvíli zachránil. Jak vidíte následující roky? Půjde tým nahoru?
Doufám, že bude hrát jako na jaře a kádr se třeba ještě doplní, je tady obrovská kvalita. Jak zkušenost, tak mládí. Je to dobře namixované. Mužstvo má potenciál. A zvedli jsme se i psychicky, to vás posílí, stanete se odolnějším.
Ještě poslední věc. Tradičně jste měli obrovskou podporu z tribun. Vy na ni po zápase vyšli a fanoušci z hřiště skandovali, ať zůstanete. To se člověku asi moc končit nechce…
Kluci to chtěli rozeřvat, tak jsem jim hned říkal: Nechtějte, abych tady brečel. Jsou to emoce. Je to krásné, je to super, teď ale nechci nic říkat. Jestli se rozhodnu hrát dál, tak doufám, že příští rok nespadneme, to bych musel zase pokračovat. Fanouškům patří dík. Sestup by byla tragédie pro tento klub, jsem rád, že jsme to zvládli a zachránili se.
